RECENZE | Marco (Jussi Adler-Olsen)

| 15:42 Post a comment
Marco se mi dlouhou dobu schovával v polici jako poslední díl série o oddělení Q z pera Jussiho Adlera-Olsena. Protože doufám, že jeho výsostné místo brzy zaujme Nesmírný… Vlastně, proč píšu brzy, když už vyšel? Protože jsem posedlá paperbacky. Já miluju brožovaná vydání. A celou sérii mám v paperbacku, a proto nepřichází v úvahu, že bych si teď pořídila klasickou vazbu.
Takže zatímco všichni ostatní Nesmírného dychtivě čtou, já se na něj zatím jen nepokrytě těším. A až vyjde, tak se jím stejně budu ještě chvilku kochat, než se do něj doopravdy pustím. Ale dost o šestém dílu, nás teď bude zajímat ten pátý.

Kromě autorovy schopnosti perfektně vést příběh všemi možnými odbočkami a stejně se neomylně blížit k určenému cíli oceňuji jeho neuvěřitelně trefný a sarkastický humor. Je jedním z mála autorů, u kterých mě při čtení nějakých vtipnějších pasážích nenapadne „aha, tady asi autor potřeboval trochu humoru“. Naopak, já fakt věřím tomu, že kdybyste si s Adlerem-Olsenem povídali, vypadnou z něj podobné fórky a příměry, jaké používá ve svých knihách.

„Přiřítila se do sklepa v obličeji rudá jako rak. Černé linky kolem oči, vlající havraní vlas a žlutý šál kolem krku jí činily k nerozeznání od německé vlajky.“ (Marco, str. 132)
Ale humor není vše, co má Adler-Olsen v rukávu. Dalším jeho esem je bezpochyby schopnost vykreslit rozmanité, zajímavé a osobité postavy, které Vás chytnou za srdce a které i přes svoje téměř hrdinské povolání zůstávají uvěřitelné.
S každým dílem se interesantnější postavou stává pomocník hlavního komisaře, Asad. Zdá se, že skrývá nějaké temné tajemství, a těch není v literatuře nikdy dost. A navíc, jeho velmi výstižné průpovídky o velbloudech fungují jako velká životní moudra.

„A pak šibalsky zastříhal ušima. Teď přijde průpovídka s velbloudem, však Carl věděl, zač je toho loket.
‚Stačí si vzpomenout na velblouda, který si myslel, že je pštros. Lekl se, strčil hlavu do písku a měl ho plný voči.‘
Carl zavrtěl hlavou. Pro všechny ty Asadovy velbloudy a dromedáry, kterými Carla postupem času zásobil, by nestačila ani celá Sahara.
‚Co se mi tím hergot snažíš naznačit?‘
‚To je jednoduchý, když se člověk drží svého, tak se mu žádnej písek nikam nedostane.‘“ (Marco, str. 254)
A konečně, ten nejzávažnější důvod pro přečtení Alder-Olsenovy tvorby se schovává v jeho citu pro detektivní příběhy. Co kniha, to zcela unikátní zápletka a brilantní zpracování. Autor je vypravěčem s velkým A, který i čtenáře, jenž Dánsko a Kodaň vůbec nezná, dokonale přesvědčí o tom, že se v uličkách, kde se děj odehrává, už někdy procházel. 

Navíc využití současných morálních dilemat, která trápí jistě nejen dánskou společnost, pozvedá Adler-Olsenovy knihy z "obyčejných" napínavých příběhů na kvalitní, aktuální a dráždivou literaturu.

Moje kolekce je teď kompletní nejen na poličce, ale také v mé čtenářské hlavě. Marco se nestane mým nejoblíbenějším dílem ze série, protože byl opravdu hodně zamotaný a poprvé se mi v autorově tvorbě stalo to, že jsem se v postavách ztratila. Bylo to trochu přeplácané a zmatečné, což jistě způsobila i volba tématu - tentokrát s hrůznými činy a šílenými honičkami také úzce souvisela šokující korupční aféra.

Pro někoho, kdo se s Adler-Olsenem teprve chystá začínat, rozhodně doporučuji začít sérii od začátku a nepřeskakovat. Vývoj postav zde na rozdíl od jiných kriminálních sérií hraje důležitou roli. Navíc Žena v kleci a Zabijáci patří k tomu nejlepšímu z celé série. Také Složka 64 je nesmírně vyvedená. Naopak na konec seznamu byl zařadila Vzkaz v láhvi společně s Marcem. Ovšem, nenechte se zmást, i ten konec seznamu zůstává zatraceně kvalitním čtením. 

Název knihy (originál): Marco Effekten
Název knihy (česky): Marco
Autor: Jussi Adler-Olsen
Rok vydání (originál): 2012
Rok vydání (česky): 2015
Nakladatelství: Host
Počet stran: 559

0 komentářů:

Okomentovat

Srdečně děkuji každému, kdo zde vyjádří svůj názor, zkušenost, či dojmy. Moc ráda si s Vámi o knížkách povídám a právě Vy čtenáři jste mou největší inspirací :)