Nejnovější

Další příležitost dohnat nepřečtené stránky.

Máme tu polovinu října, což znamená, že se blíží další termín již tradičního readathonu - Dewey's 24 Hour Readathon letos na podzim připadl na sobotu 21. října 2017
Kdo se plánujete zúčastnit? Máte už připravené knížky, do kterých se chcete pustit? Budu ráda, když se o svoje případné plány podělíte v komentářích!
Já sama se na čtecí maraton určitě chystám, ale ne v sobotu. Vynahradím si to hned v pondělí 23. října a doufám, že se mi čtení vydaří alespoň tak, jako se povedlo to v rámci letošního Dne nepřečtených knih. Konkrétní knihy zatím nachystané nemám, doufám, že ještě něco stihnu v týdnu, takže vybírat budu skutečně až na konci víkendu.

Odlehlé a poklidné ostrovy někdy oplývají nejen dechberoucími krásami přírody, ale také zrůdnými tajemstvími, která nechcete znát.

Autorka S. J. Bolton si mě získala knihou Má ji rád, nemá ji rád, která letos na jaře vyšla u nakladatelství Domino. Přestože se někomu její vystavění příběhu zdálo problematické a málo uvěřitelné, mě autorka dokázala oslovit, a tak jsem dlouho neváhala a pořídila si i její zbylé knihy. Nejdříve jsem se pustila do Obětiny, a přestože mě kniha bavila, upřímně se přiznávám, že si před dalším čtením budu muset dát od zběsilého tempa a pekelně nabitých příběhů S. J. Bolton trochu oddech.
Lékařka Tora Hamiltonová kope na své zahradě obrovský hrob… Chce do něj totiž uložit svého milovaného zemřelého koně. Jaké je její překvapení, když při práci objeví mrtvolu ženy, v jejíž hrudi je v místě, kde by mělo být srdce, obrovská díra. S vyšetřováním policie se Tora nehodlá spokojit, a pouští se proto do vlastního pátrání. Všechny stopy ji vedou na nedaleký ostrov, kde se zřejmě odehrávají hrůzy dalece přesahující její fantazii. Temná minulost ostrova ale nakonec dosahuje i na Toru a dotýká se jí více, než by si přála… Tajemství vyplouvají na povrch a začíná i boj o holý život.
Jak jsem po přečtení druhé autorčiny knihy pochopila, společným jmenovatelem jednotlivých případů je monstróznost. U Má ji rád, nemá ji rád mi to nepřišlo tak okaté, u Obětiny ale snaha o velkolepost a grandióznost doslova bila do očí. Na jednu neuvěřitelnou událost se nabalovala další a dohromady tak byl vytvořen příběh, který pro mě postrádal jakýkoliv nádech reality, a to nejen díky vývoji příběhu, ale také kvůli nekonečným obratům v rolích jednotlivých postav. Námět byl velice slibný a vyvolával očekávání skutečně mrazivého čtení. Napínavé to rozhodně bylo, stejně tak velice čtivé, ale to že jsem od dobré poloviny nemohla vývoji v ději uvěřit, pro mě celý čtenářský zážitek bohužel dost kazilo, protože tato snaha o to, aby byl příběh jednoduše ohromný a ohromující, končí tím, že kniha jako celek může na někoho působit přeplácaně. Pro milovníky opravdu nabitých thrillerů plných zvratů a nečekaných okamžiků, pro ty z vás, kdo nehledí na to, zda by se to takto opravdu mohlo stát, pro ty je však Obětina výbornou volbou.
Zatímco novinka Má ji rád, nemá ji rád je dosti zásadním způsobem vystavěna na velmi propracovaných, originálních a nápaditých postavách, Obětina má základ v samotném příběhu. Jednotlivé postavy pro mě nebyly tak výrazné, přesto mě dvě hlavní ženské hrdinky dokázaly oslovit a byly mi sympatické. To je ohromné plus, protože právě napětí z nejistoty jejich osudů je tím hlavním, co žene čtenáře v příběhu dál. Bohužel, rozhodnutí postav jsou dle mého názoru často přizpůsobeny předpřipraveným zápletkám v ději, což je na škodu a jednotlivé volby tak mnohdy nepůsobí zcela logicky, ani přirozeně nevyplývají z charakteru postav. Baví mě ale, že autorka s postavami skutečně pracuje a je vidět, že nad nimi přemýšlí a vytváří je kreativním způsobem. Jejich osobitost je barvitá a jako čtenáře mě hodně bavila.
Jak už jsem naznačila, jednoznačně nejsilnější stránkou celé knihy je opravdu neuvěřitelný vypravěčský talent autorky. Podobně čtivý text se jen tak nevidí, a přestože jsem se trochu bála, zda toto pozitivum není devízou pouze v případě nejnovější knihy, musím konstatovat, že rozhodně není. S. J. Bolton má v tomto směru skutečný dar od Boha a každému, kdo vyhledává v knihách svižné, lehké, a takové to "tohle jsem napsal/a mimochodem" čtení, tahle autorka je pro Vás to pravé ořechové. To, že se dá pětisetstránková kniha přečíst za dva dny, o něčem vážně svědčí.
Celkový dojem z knihy je velmi dobrý. Thrillery od S. J. Bolton patří k tomu nejlepšímu, co se na trhu v posledních letech objevilo, a zaslouží si tak každého věrného čtenáře a fanouška. Její knihy jsou plné neuvěřitelné gradace, příběhy jsou svižné, dechberoucí a mají spád. Náměty jejích knih jsou navíc originální a rozmanité a celkově tato autorka v současné vlně tohoto žánru jednoznačně vyčnívá. Pokud jste schopni oprostit se od té okaté velkoleposti a snahy překvapit, S. J. Bolton vás bude moc bavit. Jako mě. Za sebe pouze doporučuji dávkovat její knihy trochu obezřetně, abyste se nezasytili až příliš.
 
Název knihy (originál): Sacrifice
Název knihy (česky): Obětina
Autor: S. J. Bolton
Rok vydání (originál): 2008
Rok vydání (česky): 2014
Nakladatelství: Domino
Počet stran: 522

Není nic lepšího, než když se začtete do knihy a ona předčí vaše očekávání...

A že to novinka od nakladatelství Domino nemá jednoduché! Hračkář od Liama Piepera je pro mě jedním z nejočekávanějších titulů tohohle roku, jelikož jeho námět v sobě kombinuje spoustu věcí, které mě čtenářsky zajímají (napětí, druhá světová válka, odhalování pravdy, tajemství, nevyhnutelnost osudu...). Od knihy jsem proto očekávala mnohé. Dnes ráno jsem se konečně začetla a musím říci, že jsem snad ještě nadšenější, než jsem čekala. Kniha je opravdu působivá a vypadá to, že se děj bude vyvíjet přinejmenším zajímavě. Oslovily mě také postavy a celkově způsob, jakým autor vypráví. Upřímně doufám, že se mi knihu přes víkend podaří přečíst - ne, že bych tak spěchala, ale myslím, že to je jeden z titulů, které si zaslouží takové to intenzivní čtení, které ještě umocní to, co v řádcích rezonuje...
Dominu moc děkuji za recenzní výtisk. Recenze bude brzy, více o ději si můžete přečíst přímo na webu nakladatelství - zde.

Po čtenářsky skvělých prázdninách přišla studená sprcha v podobě září.

Zatímco srpen jsem si čtenářsky užívala, září bylo tak trochu nešťastné. Bohužel jsem se zoufale zasekla na jedné knize a ten blok jsem prostě nedokázala prolomit. Nakonec jsem byla ráda, že jsem zvládla víc než jeden jediný kousek... Stává se Vám také, že se takhle příšerně zaseknete? Jak takovou situaci, která není úplně klasickým čtenářským blokem (číst chcete, ale prostě se nemůžete knihou prokousat) řešíte? A dočítáte vždy knihy - i když Vás třeba nebaví nebo Vás neosloví? Budu ráda, kdy mi napíšete do komentářů 😊 A pokud jste četli některou z knih, které zde dnes uvidíte, určitě přidejte své dojmy z ní!
Měsíc jsem otevřela Maminčiným mazánkem, jednou z novinek od nakladatelství Omega. Kniha mě sice neohromila absolutně, přesto mě ale bavila a v kategorii thrillerů patří k lepším kouskům. Navíc si myslím, že je to typ knihy, která se širokému čtenářskému publiku bude velice líbit. Jedná se o první díl série, tak jsem zvědavá, co přinesou další pokračování. 
Další novinkou od Omegy jsem měsíc naneštěstí i uzavřela. Snaž se nedýchat pro mě bohužel nebylo příliš příjemným čtenářským zážitkem. Přestože jsem schopná vidět spoustu pozitiv knihy, mně prostě nesedla. Milovníkům thrillerů s postupným odhalováním pravdy a různými úhly pohledu ale doporučuji. 
A to je tedy všechno... teď jen doufat, že to říjen zachrání! 😊
Září 2017
Počet přečtených knih: 2

1. Maminčin mazánek
| Sarah FLint | 272 stran | 2. 9. - 8. 9. 2017 |
- recenze-
2. Snaž se nedýchat
| Holly Seddon | 376 stran | 1. 9. - 28. 9. 2017 |
- recenze -

Počet přečtených stran: 648
Průměrný počet stran za den: 22 🙈😓

Září bylo příjemné, ale skromné. Říjen, ten bude mnohem bohatší!

První podzimní měsíc se přírůstky nesly v hodně umírněném duchu. Asi jsem se už podvědomě chystala na ten krásný říjen, který nás po knižní stránce čeká. Cestu si ke mně díky tomu našly jen recenzní výtisky a knihy ve slevách či za výhodné ceny.
Řadu přírůstků otevřel Maminčin mazánek, který dorazil jako recenzní výtisk od nakladatelství Omega. Přestože se mi kniha dost líbila, úplně nejnadšenější jsem nebyla. Hodnotila jsem proto hvězdičkami čtyřmi z pěti - detailní recenzi si můžete přečíst zde. Omeze ještě jednou moc děkuji za poskytnutí recenzního výtisku!
Další balíček představovala objednávka z buxu. Tyto knihy jsem sice objednávala už v srpnu, protože jsem chtěla využít slevový kupon, dorazily ale až v září. Po Opozdilci jsem koukala hodně dlouho, teď už jsem neodolala. Zatím jsem knihu jen otevřela a nakoukla, mám tu jiné čekající resty, ale po prvních řádcích to vypadá moc pěkně, takže se těším, až se do čtení budu moct pustit naplno. Kořeny zla jsem nedávno viděla u Šárky z  Knižního ráje a kniha mě zaujala. Když jsem ji našla na buxu za příjemnou cenu, byla volba jasná. Mým dlouhodobým přáním je po knižní i filmové stránce Habermannův mlýn. Ani v jedné formě jsem se příběhem zatím nesetkala, tak jsem se to rozhodla napravit. Na knihu se těším a určitě se do ní chci pustit dříve, než se podívám na film. Posledním kouskem z tohoto balíčku byl titul Až mě uloží do země, který vypadá jako slibné, napínavé čtení, snad mě tedy nezklame.
Uprostřed měsíce dorazil další recenzní výtisk. Jednalo se o jednu z podzimních novinek od nakladatelství Domino, Manželský pakt. Knihu mám již rozečtenou a opět si potvrzuji, že Domino prostě neumí zklamat. Velmi čtivý styl a děj, který vás vtáhne na prvních několika stranách. Jsem moc zvědavá na další vývoj situace.
Poslední hromádku přírůstků pak tvoří novinky z Levných knih, kam jsem na konci měsíce zavítala s maminkou. Zůstala jsem koukat, kolik skvělých věcí tam teď mají, šla jsem pro dvě knížky a odešla jsem se šesti. Pořídit jsem plánovala jen Chlapce na dřevěné bedně a knihu Etta a Otto a Russell a James. Nakonec jsem ale našla ještě Schindlerův seznam, Pekařovu dceru, Nočního lovce a Istanbul. Byla jsem nadšená, knihy stály pár korun a na svém seznamu přání už je mám dlouho, takže radost byla samozřejmě veliká.
A to je za září úplně všechno... Jsem zvědavá na říjnové novinky, jistě jich bude plno. Vychází samé krásné věci, navíc jsem si k téhle příležitosti nasyslila nějaké slevy a kupony, tak se chystám maličko hýřit. Jak jste to měli s přírůstky v zářií vy? Jaké novinky si našly cestu do vašich knihoven? A těšíte se na říjen stejně jako já? Budu moc ráda, kdy se podělíte v komentářích :)
Zářijový souhrn
Počet nových knih: 12
Počet koupených knih: 10
Počet recenzních výtisků: 2
Počet knih jako dárky: 0
Počet vyhraných knih: 0
1. Maminčin mazánek (Sarah Flint)
2. Opozdilec (Dimitri Verhulst)
3. Kořena zla (Fabrice Humbert)
4. Až mě uloží do země (Peter Robinson)
5. Habermannův mlýn (Josef Urban)
6. Manželský pakt (Michelle Richmond)
7. Schindlerův seznam (Thomas Keneally)
8. Chlapec na dřevěné bedně (Leon Leyson)
9. Pekařova dcera (Sarah McCoy)
10. Noční lovec (Chris Carter)
11. Etta a Otto a Russell a James (Emma Hooper)
12. Istanbul: Křižovatka cest (Joseph Kanon)

Říjen je tady a s ním i finanční peklo spojené s nekonečným množstvím dokonalých novinek.

Tušila jsem to dlouho dopředu a dnes se moje obavy potvrdily vrchovatou měrou. Říjen bude nádherný i příšerný zároveň - na pulty knihkupectví se dostane celá řada titulů, kterých se nemohu dočkat. Největší událostí jsou pro mě bezpochyby novinky od mého milovaného Domina, novinka od Adlera-Olsena a pokračování série Illuminae. To je ale jen špička ledovce. Pojďte se se mnou mrknout, co mě v říjnu zaujalo a třeba zjistíte, že něco taky potřebujete! Na které novinky se v říjnu nejvíce těšíte vy? Máme něco společného? Chybí v mém výběru nějaká kniha, která by mi neměla uniknout? Budu ráda, když mi napíšete do komentářů 😊

Knihy, kterým rozhodně neodolám

Nejprve tu mám výběr knih, o kterých vím, že si je určitě pořídím, jak by řekli angličtí přátelé, tyhle tituly jsou pro mě jasné must-have.

Hračkář (Liam Pieper)
V říjnu vychází u Domina báječné novinky, z nichž hned tři jsou pro mě naprosto nepostradatelné. Tou první je Hračkář od Liama Piepera, který slibuje velmi silné čtení o minulosti, vině a dědictví předků.
Adam Kulakov je spokojený člověk. Střední věk na něj zatím nedolehl plnou silou, hračky z jeho továrny dělají radost dětem na celém světě, má více peněz, než kdy může utratit, miluje svou ženu a syna a vydržuje si tolik milenek, kolik jen před nimi dokáže utajit. Adam však není jediný, kdo v rodině Kulakovových pečlivě střeží osobní tajemství. Jeho dědeček Arkadij se roku 1944 ocitl v Osvětimi, a tam se mu naskytla velmi neobvyklá příležitost. Nyní, když se jeho život chýlí ke konci, vynakládá nesmírné úsilí, aby pravda zůstala navždy ukrytá. Není to pro něj snadné, protože drtivé vzpomínky na setkání s jedním z největších monster lidské historie dotírají stále intenzivněji. Právě tehdy dojde k události, která může rozmetat Adamův pohodový život jako domeček z karet; následně Arkadije dostihne hrůzná minulost v plné síle. Vše, co oba muži celý život budovali, je nyní v ohrožení. A společně zjišťují, že svým nejbližším můžeme paradoxně nejvíce ublížit tehdy, když se je snažíme před něčím uchránit.
Selfies (Jussi Adler-Olsen)
7. díl v sérii Oddělení Q
Ano, konečně jsem se dočkala! Na sedmý díl jsem se těšila od chvíle, kdy jsem zavřela díl šestý. Jussi je prostě bůh a já se vůbec nebojím říci, že je mým nejoblíbenějším autorem. Jeho knihy nejsou jen thrillery, svůj žánr přesahují a je to opravdu skvělé a velmi kvalitní čtení. Co vy a Jussi? Řekněte mi, že ho taky tak zbožňujete! :)
Vedení kodaňské policie usoudilo, že počet objasněných případů oddělení Q je výrazně pod hranicí očekávání. Prokázat opak dostává za úkol Rose, která se ale propadá do psychického pekla, jehož kořeny sahají hluboko do temné minulosti. Mezitím v kodaňském parku najdou zavražděnou starší paní, šílený řidič zahájí smrtící hon na mladou ženu a jinde se plánují další trestné činy: děje se to bez vzájemné souvislosti, nebo mají případy něco společného? Carl, Asad a Gordon stojí před záhadou dalece přesahující všechny, které dosud řešili. A jejich kolegyně Rose má vážné problémy. Čtveřici chybí jeden člen, a jak se zdá, smůla se jí lepí na paty. Dokážou zabránit zavření oddělení Q a zastavit zabíjení v Kodani?

Dítě (Fiona Barton)
Loni pro mě byla Vdova jedním z nejlepších thrillerových zážitků a navíc tak trochu srdcovkou, neboť byla mým první recenzním výtiskem od Domina. Moc se proto těším na autorčinu další knihu. Dítě slibuje velmi napínavé a mrazivé čtení, navíc mě velmi oslovil styl, jakým autorka píše. Nemůžu se dočkat!
Dvacet let pohřbené hrůzné tajemství. Tři ženy, kterých se bezprostředně týká. A nespočet démonů, které i nyní vyvolává... Ten starý dům stál v části Londýna, kterou developeři hodlají přebudovat na luxusní čtvrť. Čilý stavební ruch však přeruší nález jednoho z dělníků: pod vrstvou hlíny odkryje kostru malého dítěte, zjevně pohřbeného před mnoha lety. Novinářka Kate Watersová chce o případu psát, ale brzy pochopí, že ze všeho nejdříve bude třeba zjistit identitu mrtvého dítěte ze staveniště. Při hledání odpovědi na tuto otázku Kate odkrývá spojení se zločinem, který městem otřásl před několika desítkami let: z místní nemocnice bylo tehdy ukradeno novorozeně. Zmizelo beze stopy a jeho rodiče se z této ztráty nikdy nevzpamatovali. Kate se vyptává dům od domu, proniká do minulosti starousedlíků a postupně splétá nitky příběhu, který je místními považován za největší – a nikdy nevyřešenou – záhadu. Vyslechne si ledacos, ale brzy zjistí, že klíč k rozluštění dávné tragédie skrývají tři ženy. Každou z nich nevysvětlené zmizení novorozeněte silně zasáhlo – a každá z nich je nyní zmítána úvahami, co novinářce říct a co si navždy ponechat pro sebe...
Měla jsi vůbec někdy rodinu? (Bill Clegg)
I další říjnová novinka pochází z produkce nakladatelství Domino. Na Billa Clegga slyším ze všech stran chválu a mám proto velikou radost, že se jeho kniha objevuje i u nás. Znáte Billa Clegga? A zaujala vás tato novinka?
V předvečer dceřiny svatby otřese domem June Reidové děsivý výbuch. Následný požár pohřbí celou její rodinu, minulost i budoucnost. Všechno.Zoufalá a ochromená June prchá z místa katastrofy, až skončí v motelovém pokoji kdesi u oceánu, stovky kilometrů od někdejšího domova. Ponořená do drásavých vzpomínek neustále přemýšlí o chybách, jichž se dopustila při výchově jediné dcery Lolly i při budování svého vztahu s partnerem Lukem a které vedly až ke tragickému konci. Zároveň s June však nechává autor promlouvat i další lidi, jichž se tragédie dotkla. A právě díky jejich vyprávění se před čtenářem začíná rozprostírat ucelený obraz toho, co se skutečně stalo, ale také svědectví o síle lidského ducha, o schopnosti vyrovnat se s tragédií nepředstavitelných rozměrů, ale také o moci přátelství a podání pomocné ruky. A v neposlední řadě také o tom, co skutečně znamená mít rodinu.

Gemina (Amie Kaufman, Jay Kristoff)
2. díl v sérii Illuminae

A další konečně! Loni v prosinci jsem byla ze svého nadšení z Illuminae sama překvapená. Od té chvíle se druhého dílu nemohu dočkat, ale zdá se, že utrpení je konečně u konce. Zároveň se taky moc těším na třetí, finální díl - Obsidio vypadá neskutečně nádherně. Těšíte se taky tak?

Monumentální vesmírná sága, která začala již v Illuminae, nyní pokračuje na palubě Skokové stanice Heimdall, která musí čelit pokusu BeiTechu o její zničení. Hanna je hýčkanou dcerou velitele stanice, Nik naopak rebelujícím členem ze špatné rodiny. A zatímco se oba potýkají se životem na tom nejnudnějším místě v celém vesmíru, netuší, že se k nim blíží zkáza. Avšak ihned po začátku útoku jsou oba odhodláni bránit svůj domov. Obránci ovšem umírají jeden po druhém, skoková brána je poškozena a hrozí, že po zhroucení červí díry by mohlo dojít k narušení časoprostorového kontinua a jeho roztržení na dvě části. Takže Hanna a Nik bojují nejen o život svůj a život posádky Hypatie, která se k nim blíží, ale i o osud celého vesmíru.

Jediný muž (Andrew Gross)

Druhá světová válka, to je téma, které mě nepřestane zajímat. Jediný muž se zdá být zajímavým novým počinem s tímto námětem. Vykreslované osudy asi budou v této knize nahlíženy z trochu netradičního úhlu, takže věřím, že by se mohlo jednat o opravdu působivý čtenářský zážitek.

Poručík zpravodajské služby Nathan Blum rutinně dekóduje zprávy z obsazeného Polska. Po útěku z krakovského ghetta - poté, co nacisté popravili jeho rodinu – však Nathan touží udělat něco velkého pro svoji rodnou zemi zmítanou válkou. Nikdy však neočekával návrh, který obdrží od svého nadřízeného Billa Donovana. Úkol, aby se dostal na nejhorší místo na zemi, živoucí peklo, ve kterém má najít a poté utéct s jedním člověkem, jediným mužem, který může Spojencům zajistit vítězství ve válce. Ten muž se jmenuje Alfred Mendl a je světově uznávaným fyzikem a vědcem. Osudy Bluma a Mendla se protnou v místě s jménem Osvětim…

Hadrový panák (Daniel Cole)
Novinka Hadrový panák na mě vyskočila před pár dny v nějakém newsletteru Neoluxoru a neskutečně mě zaujala. Vypadá to na správně zvrhlý thriller, ze kterého mám takový ten pocit, že by to mohlo být opravdu parádní.  

Před čtyřmi roky vzal detektiv William „Wolf“ Fawkes spravedlnost do svých rukou – nedokázal ustát, že soud osvobodil podle něj jednoznačného pachatele. Wolfa postavili mimo službu a poslali do psychiatrické léčebny. Teď se vrací do práce a touží po velkém případu. A zdá se, že se ho dočkal: na místě činu, kam ho přivolala kolegyně Emily Baxterová, se najde mrtvola – sešitá z částí šesti těl jako hadrový panák. Stejně tak pojmenují děsivý případ média a Fawkes je pověřen identifikací obětí. Vzápětí Wolfova bývalá žena, která pracuje jako reportérka, obdrží od anonyma fotky z dějiště zločinu a taky seznam šesti lidí a dat, kdy budou zabiti. Poslední jméno na seznamu je: Fawkes. A vrah už si chystá šicí potřeby…

Knihy, které mě opravdu hodně pokouší

Další várka knih je pro mě velkým pokušením, ale nejsem si jistá, zda je k životu opravdu potřebuju. Každopádně mě hodně lákají a myslím, že i kdyby ne teď, jistě si ke mně cestu najdou brzy.

Dlouhá cesta na malou, rozzlobenou planetu (Becky Chambers)
Hodně jsem se teď naladila na vlnu sci-fi, bavilo mě Illuminae, nesmírně mě zaujali Spící obři, a proto bych ráda dala šanci i tomuto počinu. Znáte ten můj neidentifikovatelný pocit... prostě mě to láká a něco mi říká, že to bude dobré. Tak snad se nepletu. Vás tato sci-fi láká, nebo vás nezaujala?
Vesmír se může zdát nekonečný, ale vesmírné lodě jsou tísnivě malé. Když se Rosemary Harperová připojí k posádce Poutníka, nečeká toho moc. Touží jen po malém, klidném místě, které by mohla na chvíli nazývat domovem, po dobrodružství v dalekých koutech galaxie a odstupu od problematické minulosti. A Poutník jí přesně takové místo nabízí. Život na palubě je chaotický, ale víceméně mírumilovný. Až do doby, kdy je posádce nabídnuta životní příležitost: postavit hyperprostorový tunel na vzdálenou planetu a vydělat si tak dost peněz, aby mohli pohodlně žít mnoho let. Pokud tedy přežijí dlouhou cestu přes válkou zmítaný mezihvězdný prostor, aniž by došlo k ohrožení některého z křehkých spojenectví, jež udržují galaxii v klidu. Potíž je v tom, že Rosemary není na palubě jediná, kdo má nějaké tajemství…

Jeden z nás lže (Karen McManus)
Další titul, který mě zaujal v newsletteru Neoluxoru a který jsem stejně jako Hadrového panáka sdílela i s vámi v instastories. Sice spadá do žánru young adult, což už pro mě úplně není, ale s ohledem na to, jak mě bavilo Se záští, docela ráda bych tenhle YA thriller zkusila.
Premiantka, princeznička, sportovní hvězda, školní grázl a kluk, co ví o každém všechno a nebojí se to napráskat všem. Tahle partička se sešla po škole, aby napravila své hříchy – konkrétně mobily při vyučování, kde nemají co dělat. Jenže ty mobily nebyly jejich a jeden z nich bude za hodinu mrtvý. Co se vlastně na Bayviewské střední stalo? Všichni přeživší mají motiv, protože jejich domnělá oběť plánovala zveřejnit jejich špinavá a ještě špinavější tajemství. Jenže jak poznat vraha, když každý má co skrývat?

Život ve dvou (Nicholas Sparks)
Je tu další Sparks, a přestože mám doma docela zásobu nepřečtených titulů, vím, že si tento další také pořídím. Mám na něj náladu sice málokdy, ale když už ji mám, většinou mě tento autor potěší a čtení si užiju. Co vy a Sparks? Baví/nebaví?
Russell Green je ve svých dvaatřiceti víc než spokojený se svým životem. Má nádhernou ženu, rozkošnou šestiletou dcerku, úspěšnou kariéru a velký dům v Charlotte. Žije svůj sen a manželství s okouzlující Vivian je hlavním zdrojem jeho štěstí. Jenže pod vší dokonalostí začínají prosvítat neshody, a během pár týdnů se vše, co Russ považoval za samozřejmé, obrátí v prach. Bez ženy a bez práce se Russell snaží postavit znovu na nohy a postarat se o dcerku. Ukáže se, že být tátou na plný úvazek je největší výzva, kterou kdy v životě poznal.

Žena v okně (A. J. Finn)
Na Ženu v okně mě nalákal někdo na instagramu, bohužel už přesně nevím, u koho jsem zmínku o této knížce viděla. Je to sice zase thriller podle teď tolik populární šablony, ale já stále nepřestávám doufat, že se objeví nějaký, který překvapí. Tuto novinku proto nejspíše zkusím. 
Anna Foxová žije sama a samotářsky ve svém krásném newyorském domě, ze kterého se neodvažuje vycházet ven. Dny tráví popíjením vína, sledováním starých filmů, vzpomínáním na staré časy… a špehováním svých sousedů. Pak se do domu přes ulici přistěhují Russellovi: otec, matka a jejich dospívající syn. Perfektní rodina. A Anna z okna zahlédne něco, co neměla. Co je pravda? A co jen její představa?

Knihy, na které jsem docela zvědavá

V další části článku mám připravené knihy, na které bych sice byla zvědavá, ale zároveň si nejsem tak úplně jistá, zda by mě opravdu bavily. Šanci tak nejspíše dostanou třeba díky knihovně nebo časem ve slevách.

Rychleji mluvit nedokážu (Lauren Graham)
Jako spousta z vás jsem zažila čas Gilmorových děvčat a dodnes mám tento seriál moc ráda. A komu by Lauren Graham jako Lorelai nepřilnula k srdci? Říkám si, že by její kniha nemusela být špatným oddechovým čtením, zároveň si al uvědomuji, že mě na podobný typ knížek neužije, takže váhám... Kdo z vás Laurenině knížce neodolá?
Sbírka esejů od milované hvězdy seriálů Gilmorova děvčata a Rodičovství o životě, lásce a ženě z Hollywoodu, doplněná historkami z natáčení Gilmorových děvčat. Lauren Graham se pokouší na chvíli zastavit a ohlíží se za svým životem, sdílí s námi úsměvné historky z dospívání, když začínala kariéru herečky, až po dobu, kdy seděla ve svém přívěsu a koukala na trailer k seriálu Rodičovství a kdy se sama sebe ptala: „Líbí se to někomu?“ Otevřeně mluví o tom, jaké je to být single ve světě Hollywoodu („Nikdo nechápal, že jsem pořád sama.“) nebo o zkušenosti porotce v projektu Project Runway ("Je to, jako kdybych zažila totální módní blackout.“) V eseji "Jaké to bylo, první část" nás autorka vezme na procházku světem Gilmorových děvčat a především do světa „své“ Lorelai Gilmore. Esej "Jaké to bylo, část druhá" odhaluje, jaké to bylo, když se o devět let později k roli vrátila a co to pro ni znamenalo. O Lauren se ale dozvíte i jiné věci: jaké to bylo, když se pokusila stát se vegankou nebo další zážitky z natáčení a zákulisí Hollywoodu. Kniha je doplněna mnoha fotografiemi a úryvky z jejího deníku. Kniha je jako nejlepší přítel, který se s vámi o všechno vždy rád podělí.


Nejskrytější přání (Marybeth Mayhew Whalen)
Nejskrytější přání mě svým způsobem sice láká, zároveň ale nabývám trochu dojem, že je to taková ta zamyšlenější, pomalejší knížka... které já úplně nemusím. Takže znovu - váhám. Budu ráda, když mi někdo z vás poradí!
Při pohledu zvenčí může Sycamore Glen vypadat jako naprosto obyčejné ospalé maloměsto. Ale za bílými plaňkovými ploty leží pavučina tajemství utkaná od jednoho domu k druhému. Místní obyvatelé si v sobě nesou břemeno své vlastní minulosti – až do chvíle, kdy nehoda na koupališti naruší zdejší křehkou rovnováhu. A když závažné okolnosti donutí jednu ženu vrátit se po letech do Sycamore Glen, začíná se zamotané klubko propojených životů jednotlivých sousedů pomalu rozplétat. Jediné parné léto odhalí dávno pohřbená tajemství a obyvatelé Sycamore Glen zjistí, že je nemožné skutečně znát ty, kteří jsou nám nejbližší. Je ale také nemožné milovat je a odpustit jim?

Případ Ewy Morenové (Hakan Nesser)
Hakan Nesser je jedním z autorů, které bych ráda zkusila. Novinka Případ Ewy Morenové vypadá velmi lákavě, tak je možná čas s autorem konečně začít.
Okolí je šokované, poté co byl učitel Arnold Maager usvědčen z vraždy své žákyně. Podle všeho to vypadá, že dívka byla těhotná a otcem dítěte měl být právě Maager. O osmnáct let později se Maagerova dcera Mikaela na oslavě svých narozenin konečně dozví hroznou pravdu o vlastním otci. Zoufale hledá odpovědi, a tak se vydává do psychiatrického ústavu v Lejnici, kde byl Maager od soudního procesu uvězněný. Brzy nato však nevysvětlitelně zmizí. Inspektorka Eva Morenová z maardamské policie je konečně s přítelem na dovolené, ale když Mikaela zmizí, je do jejího případu brzo vtažena. Než se však stačí ve věci zorientovat, zmizí také samotný Maager…

Zaslepení (Carolina Neurath)
A další thriller, který mě sice zaujal, ale zároveň mi nepřijde dle anotace úplně výjimečný. Uvidím, jaké budou recenze a pak se budu rozhodovat. Co myslíte vy, vypadá pro vás tato novinka slibně?
Peder af Rooth je se ženou a přáteli na víkend mimo město, když jej zastihne telefonát, který změní vše: bance, kde působí jako výkonný ředitel, hrozí nenadálý bankrot. O pár hodin později sedí Peder i se ženou v soukromém letadle a letí do Stockholmu, kde na něj čeká další drama. Svéhlavá finanční reportérka Beatrice Farkasová dostala tip, který mohl banku položit už dávno. Po několik měsíců vedla boj o informace s nejmocnějšími finančníky v zemi. Nikdy ji ale ani nenapadlo, jak dalekosáhlé následky může její pátrání přinést. Jedné noci ji probudí telefon. Bývalý manažer banky, její nejslibnější zdroj, vypadl z balkonu svého bytu. Bulvár už úmrtí označil za sebevraždu. Beatrice má ale vlastní názor. Někdo ho chtěl zastavit.

Novinky ze sérií, na které se teprve chystám

Mořeplavec (Diana Gabaldon)
3. díl v sérii Cizinka
Ach, Cizinka. Můj obrovitánský rest, který vůbec nevím, kdy napravím. Snad ale již brzy. Hrozně bych si přála, aby mě série pohltila a abych se mohla těšit na další a další díly. Jak to máte s touto sérií vy? Čtete a baví vás? Nebo se jako já chystáte?
K vášnivému setkání Claire s Randallem došlo již dávno. Před dvaceti lety cestovala Claire zpět v čase do 18. století a do náruče galantního Skota jménem Jamie Fraser. Pak se vrátila do svého století, aby porodila jeho dítě. Věřila, že v tragické bitvě u Cullodenu zahynul. Přesto na něj nikdy nezapomněla... a její tělo po něm ve snech stále touží. Pak Claire zjistí, že Jamie přežil. Vrací se k němu spolu s jejich dcerou a je odhodlaná zůstat s ním v jeho době. Claire si musí zvolit svůj osud a najít odvahu čelit vášni a bolesti, které jí čekají. A také životu nebezpečným intrikám rozpoutaným v rozděleném Skotska. Čeká ji nebezpečná cesta do neznáma, která navždy zpečetí, nebo definitivně zničí jejich lásku.

Příběh těch, co odcházejí a těch, kteří zůstanou (Elena Ferrante)
3. díl série Neapolská sága
Zpočátku jsem si říkala, co s tím všichni mají. Dnes mám neodbytný pocit, že si Geniální přítelkyni a další díly Neapolské ságy musím také bezpodmínečně přečíst. Chystám se brzy a doufám, že budu nadšená jako všichni kolem! Vy už jste tento italský zázrak četli? Líbil se vám?
Po zlatých šedesátých letech přišla jako drsné procitnutí ze snu „olověná“ léta sedmdesátá, kdy se v Itálii přihlásí o slovo pravicový i levicový extremismus. Tato doba se podepisuje i na osudech Eleny a Lily, nyní už dospělých žen. Opět se objevuje leitmotiv vzájemného ovlivňování osudů obou protagonistek. Předmětem jejich soupeření už není „genialita“, ale muž. Elena a Lila se na dlouho ztratí jedna druhé z očí a stanou se jen „střípky hlasů“ při občasných telefonních rozhovorech. Za příběhem jejich přátelství se ale dále otáčí kaleidoskop životů obyvatel jejich čtvrti, propletenec lásek, křivd, nevraživosti, žárlivosti, věrnosti i zrady.

Číhání (Erik Rickstad)
2. díl v sérii Vermontský cyklus
Na Tiché dívky se velkolepě chystám od chvíle, kdy vyšly... Takže je tu samozřejmě už druhý díl série a já jsem si ten první ještě ani nepořídila. Musím napravit!
Přátelskou a poklidnou atmosférou odlehlého městečka Canaan ve Vermontu otřásá spor o legalizaci homosexuálních manželství. Mezi lidmi to vře. Staří přátelé si nemohou přijít na jméno. Probouzí se strach, předsudky a násilí. Když je tedy v domě advokáta, který se v případu výrazně angažuje, brutálně zavražděna mladá dívka, detektiv Sonja´Testová nabude přesvědčení, že vražda musí mít s ostře sledovanou kauzou nějakou spojitost. Jenže jak se mladá Sonja Testová noří do svého prvního vyšetřování vraždy hlouběji, odhaluje děsivé činy skryté po celá desetiletí a zjišťuje, že za idylickou tváří městečka se ukrývá temnota a zlo páchané na nevinných. A Sonja, matka dvou dětí, udělá všechno pro to, aby nevinné ochránila.

Krvavé sestry (Graham Masterton)
5. díl série Katie Maguire
Ze série s Katie Maguire mám za sebou dva díly, které se mi moc líbily. Bohužel, ten třetí mě příliš nezaujal a nedokázala jsem se začíst. Než jsem se k němu stačila vrátit, vyšel čtvrtý a teď už je tu i pátý. Zkusím se tedy ještě jednou do třetího příběhu pustit a uvidím, zda nechuť překonám. Čtl někdo z vás všechny dosavadní díly? Je možné, že je třetí opravdu nejslabší?
V domě s pečovatelskou službou na předměstí Corku byla ve spánku udušena postarší jeptiška. Vypadá to jako vražda z milosti, dokud se v řece Glashaboy neobjeví plovoucí tělo další sestry ze stejného kláštera. Sestry byly dobré ženy sloužící Bohu. Proč by je chtěl někdo zabíjet? Ale pak se v zahradě kláštera najde dětská lebka a inspektorka Katie Maguirová odhalí padesát let staré tajemství, které by ji mohlo přivést k vrahovi… Pokud ji ovšem vrah nenajde jako první.
Všechny obrázky a anotace použité v tomto článku jsou převzaty z webových stránek www.neoluxor.cz, www.knizniklub.cz a www.databazeknih.cz.

Hořký psychothriller o důvěře, zradě a bezmoci.

Za poskytnutí recenzního výtisku této novinky moc děkuji nakladatelství Omega a e-shopu Knihy Dobrovský.

O chystaném psychothrilleru Snaž se nedýchat jsem četla už docela dávno a nesmírně mě zaujal, proto jsem se hrozně těšila na okamžik vydání. Moje radost z toho, že jsem u Omegy vyhrála recenzní konkurz, byla vážně ohromná. Čtení jsem se nemohla dočkat. O to trpčejší bylo mé zklamání.
V roce 1995 byla tehdy patnáctiletá Amy Stevensová sexuálně napadena a brutálně zbita. Na následky svých zranění nezemřela, ale upadla do kómatu. V roce 2010 její příběh znovu vyplouvá na povrch díky zkrachovalé novinářce a funkční alkoholičce Alex, která zoufale hledá téma, které by jí navrátilo její dřívější žurnalistickou slávu. Protože co jiného znamená comeback, než vypátrání nepotrestaného násilníka…? Podaří se jí roky nevyřešený případ plný tajemství, lží a záhad konečně uzavřít?
Ráda bych poznamenala, že v recenzi nejprve vyjádřím své – opravdu čistě subjektivní – dojmy. Nevím, čím to bylo, ale mně kniha prostě nesedla. Četla jsem jí celý jeden měsíc (!!!), nedokázala jsem s ní pořádně pohnout, čtení mě nijak zvlášť nelákalo a nebavilo, neměla jsem touhu a potřebu si ke knize sednout. Největší problém osobně spatřuji v tom, že samotné téma je ohrané a autorka do něj nepřinesla vůbec nic nového. Schéma „šokující zločin – pomalé odkrývání pravdy – nejrůznější úhly pohledu – co je pravda a co ne – a na závěr pachatel, kterého nikdo netipoval“ je už nám všem dobře známé. Když ho tedy autoři znovu využijí, je potřeba, aby s ním pracovali nápaditě a originálně. Bohužel se domnívám, že v případě Snaž se nedýchat se tak nestalo. Kniha na mě působila šablonovitě a předvídatelně.
Dalším problémem, který mě při čtení rušil, bylo velké množství nejrůznějších odboček. Když se nad tím zamyslím, autorka se vlastně poměrně málo věnovala ústřednímu tématu knihy, zato drobných epizodek s vývojem situace nesouvisejících najdete v knize přehršel. Z toho asi také vyplývá můj pocit, že se v knize dělo zoufale málo a zoufale pomalu. Pokud autorka chtěla děj a odkrývání jednotlivých skutečností vystavět takto, vyplatilo by se knihu zkrátit. Některé pasáže mě vysloveně nudily a přispívaly k tomu, že jsem knihu po chvíli čtení odkládala, abych načerpala energii na další čtecí sezení.
Musím pochválit dobře odvedenou práci s vykreslením postav, především Alex a Amyin dřívější přítel Jacob jsou opravdu zajímaví, bavilo mě také to, že se autorka nebála v pozdějších částech knihy vpustit do děje i Amy, toho času již v kómatu. To byl velmi osvěžující prvek a věřím, že stál hodně odvahy, takže za to klobouk dolů. Naproti tomu taková Fiona, Jacobova těhotná manželka, tu jako by snad stvořil jiný spisovatel. Ani by mi nevadilo, že byla docela nesnesitelná, spíše mě šokovalo, jak se projevila v závěru. Proměna jejího chování byla nepochopitelná a nedávala žádný smysl. Také mě trochu mrzelo určité klišé ve vykreslení Jacobových rodičů. Tato nevyrovnanost pak samozřejmě srážela i celkový čtenářský dojem.
Pokud jde o autorčin styl, nemohu ho hanit, píše čtivě a přívětivě, srozumitelně a jednoznačně. V textu se neztrácíte, netápete v jednotlivých událostech ani v postavách. Knize také sluší v žánru tolik oblíbené členění vyprávění do spousty krátkých kapitol, které by mělo zaručit, že děj bude svižný, bude gradovat a přinutí čtenáře otáčet stránku za stránkou.
A tím se dostáváme k tomu hlavnímu – víte, já si opravdu myslím, že i s aspekty, které jsem kritizovala, je kniha opravdu dobrým psychothrillerem a že vám ji mohu ke čtení doporučit. Všechny nedostatky, které jsem zde vyjmenovala, vám totiž vůbec nemusí vadit – drobné odbočky pro vás mohou znamenat, že autorka šla do hloubky (což je pravda), nevyrovnanost v postavách můžete vnímat jako rozmanitost (taky pravda) a to, že někoho kniha tolik nebaví, to už je úplně subjektivní. Byla bych proto nerada, kdybyste si z mé recenze odnesli třeba to, že kniha za přečtení nestojí – stojí, ale je určena specifickému okruhu čtenářů. Těm z vás, komu nevadí odhalovat pravdu velmi pomalu, kdo se nebrání šablonovitějšímu příběhu a kdo vyhledává v psychothrillerech spíše tu psycho část na úkor thrillerové.
Celkově knihu hodnotím třemi hvězdičkami, což bylo i moje spontánní hodnocení ihned po dočtení. Dle mého názoru se jedná o spíše průměrný titul, který v rámci svého žánru příliš nevyčnívá, ale přesto chápu, proč se stal bestsellerem. Zkuste dát Snaž se nedýchat šanci – a budu ráda, když mi pak napíšete, jaký jste z knihy měli dojem. A pokud už někdo četl, určitě mi hned napište do komentáře, co na knihu říkáte a zda se mnou v něčem souhlasíte či nesouhlasíte.

Knihu můžete koupit zde nebo zde.

 
Název knihy (originál): Try Not to Breathe
Název knihy (česky): Snaž se nedýchat
Autor: Holly Seddon
Rok vydání (originál): 2016
Rok vydání (česky): 2017
Nakladatelství: Omega
Počet stran: 376

Působivý příběh o tom, že některé věci bychom opravdu měli nechat spát.

Spící obři pro mě byli jedním z těch titulů, který mě hned při vydání zaujal, a to bez nějakého zvláštního důvodu. Znáte ten pocit, když vás ke knize něco prostě přitahuje? Tak přesně ten jsem měla. A můj knihomolský instinkt mě ani malinko nezklamal. Tuhle báječnou sci-fi novinku jsem během dovolené přečetla za jediný den a pak jsem jen tiše trpěla nad zjištěním, že další díl nás čeká až příští rok v červnu.
Malá Rose se během projížďky na kole propadne pod zem. Jejím zachráncům se pak před očima naskýtá bizarní výjev - Rose leží v dlani obří kovové ruky v krychlové místnosti plné zvláštních znaků. O sedmnáct let později je Rose fundovanou vědkyní, ale záhada stále není objasněna. Až jednoho dne přichází zlom... A s každou další částí těla a střípkem poznání přichází hrozivé uvědomění: lidstvo stojí na pokraji nepředstavitelné změny, která jej může spasit, nebo zcela zničit.
Asi by se slušelo říci, že nejsem žádný velký fanoušek sci-fi. Máloco mě dokáže doopravdy zaujmout a pohltit, Spícím obrům se to ale povedlo naprosto grandiózně. Strašně se mi líbilo, že přestože byl příběh fantaskní, zůstával mu určitý nátisk reálnosti - opravdu bych věřila, že se něco takového může stát. Autor úžasným způsobem pracuje s nejrůznějšími překvapeními a komplikacemi. Bavilo mě, že se v příběhu věci skutečně vymykaly kontrole. Byly okamžiky, kdy věci nešly tak, jak měly. Jen málo zádrhelů se vyřešilo jen tak, samo od sebe. V knize se významným způsobem počítalo se zapojením lidského elementu, který se plete v úsudku, dopouští se omylů a nechává se svádět svými emocemi. To v mých očích knihu ohromně pozvedalo a učinilo to z ní počin, který svůj žánr přesahuje.
Mám v poslední době, až na pár výjimek, docela štěstí na knihy, ve kterých se setkáte s velmi důmyslně propracovanými postavami, které se nechovají vždy podle scénáře, nejsou šablonovité, ale přesto jejich rozhodnutím a volbám rozumíte. Na takové jsem měla štěstí i ve Spících obrech. Každá postava do příběhu přispívala svým unikátním způsobem, což bylo dáno nejen jejich kvalitně vykreslenými a velice rozdílnými povahovými rysy, ale také jejich povoláním. V postavách se čtenář od počátku skvěle orientuje, každá z nich mu je z určitých důvodů sympatická a zároveň každá dělá rozhodnutí, za která by byla potřeba spíše facka než pochválení. Když dokáže autor přenést tuhle člověčí pestrobarevnost a rozmanitost na papír, je to vždycky skvostný čtenářský zážitek.
Ke všem těmto pochvalám mohu na závěr přidat i superlativy týkající se celkového zpracování knihy a autorova stylu. Upřímně se přiznám, že jsem před čtením netušila, že bude kniha psaná v podstatě výhradně formou rozhovoru, a velice mě to zaujalo. Slyšela jsem přirovnání knihy k Illuminae, s tím ale nemohu úplně souhlasit. Spící obři mi přijdou propracovanější (a to říkám jako někdo, kdo Illuminae naprosto zbožňuje) a takoví… dospělejší, vyzrálejší. Zatímco série Illuminae jednoznačně cílí na čtenáře žánru young adult, Spící obři mohou zaujmout široké čtenářské publikum napříč věkovými kategoriemi i jinými charakteristikami. Autor k bezvadnému námětu, výborně vykresleným postavám a neotřelému zpracování celé knihy přidává ještě jedinečný styl psaní, který je lehký, svižný a příjemný na čtení - až se skoro se nechce věřit, že se jedná o debut.
Z mé recenze je patrné, že Spící obry vám všem vřele doporučuji – ať jste nebo nejste fanoušci sci-fi, ať se považujete za čtenáře mladší či starší věkové kategorie, tohle se vám bude líbit. Možná dokonce tak moc, že vás to překvapí. A pak budeme moci při čekání na další díl trpět společně!
 
Název knihy (originál): Sleeping Giants
Název knihy (česky): Spící obři
1. díl v sérii Akta Themis
Autor: Sylvain Neuvel
Rok vydání (originál): 2016
Rok vydání (česky): 2017
Nakladatelství: Knižní klub
Počet stran: 354

Když "nesmírně napínavý příběh" čtete čtrnáct dní, víte, že něco se nepovedlo.

Tichá modlitba je již třetím příběhem detektivní série s inspektorkou Kim Stoneovou a má ze všech dílů asi nejzajímavější námět, to bezpochyby. Co se stane, když dvěma úzce spřáteleným rodinám unesete dítě a pak vyhlásíte dražbu? Kdo zaplatí víc, dostane svou holčičku zpět... Co se stane s rodinami navzájem? A co se stane uvnitř obou rodin? Tyto palčivé otázky silně rezonují v celé knize. Příběh je navíc korunován velmi uvěřitelným, ale přesto překvapujícím rozuzlením, které v thrillerech často nevídáme. Jenže i přes všechny tyto předpoklady knize k opravdu výbornému hodnocení něco chybí.
V Tiché modlitbě jako kdyby se dočista vytratil ten svižný a úderný rukopis autorky, který byl tak typický pro předchozí knihy a který jsem si tolik užívala. Celé vyprávění se zvláštním způsobem loudalo, naprosto jsem postrádala jakýkoli náznak gradace děje a kromě traumatu rodin i jakékoli propracování postav.
Právě postavy pro mě byly jednoznačně nejslabším prvkem knihy. Ano, Kim mě v minulých dílech místy vytáčela k nepříčetnosti, jenže to je právě to pravé ořechové! Vzbudila ve mně emoce, byť nebyly plné sympatií a náklonnosti. Bohužel, i budování Kimina charakteru se v Tiché modlitbě zastavilo na mrtvém bodě a omezilo se pouze na opakování už poněkud nepřirozeně konstruovaných náznaků plných klišé. Další postavy pak byly vysloveně ploché, počínaje Kiminou dávnou (ne)přítelkyní a konče pachateli. Bože můj, u těch jsem trpěla opravdu nejvíc. Postavy únosců byly v počátku tak slibně naznačeny, už jsem se těšila na to, jaké zvrácené motivace je k podobnému činu vedly... jenže pak nic, nic a nic. Kromě jedné bizarní a také bizarně nezapadající scénky jim bylo věnováno minimum prostoru. A to byla ohromná škoda.
Musím říct, že mě vyznění celé knihy opravdu srdečně mrzí, protože nápad na tento konkrétní případ je opravdu originální a nastoluje zajímavé otázky, které svojí hloubkou přesahují žánr thrilleru. Celé to zabilo jen a pouze zpracování, které mě přijde jednoduše odfláknuté. Samozřejmě vím, že autorka to neodbyla, ale nedokážu najít lepší slovo. Kniha je plochá, bez emocí, bez vystupňování děje. Doporučila bych ji čtenářům, kteří v knihách nehledají divokou jízdu, ale dokáží se naladit i na poněkud pomalejší tempo a čtenářům, kteří do žánru thrilleru zabrousí jen občas.
Čím více o knize přemýšlím a čím více pročítám vlastní recenzi, dochází mi, že třetí díl v sobě vůbec nenese tolik charakteristické prvky předchozích dvou knih - ty mi přišly napsané trochu živelně, často se zde opakovala jména, děj byl úderný a všechno to byla jedna velká detektivní smršť. Měla jsem k tomu své výtky, to ano, ale bavilo mě to více než tento přerod k poněkud nezáživnému vyprávění.
Celkově má tahle série zatím bohužel sestupnou tendenci, podobně jako série s Katie Maguireovou od Grahama Mastertona. Prvnímu dílu jsem dala pět hvězdiček, druhému čtyři, tomuto dávám tři.
Přesto se ale přes tohle zklamání určitě přenesu a dalším dílům šanci ještě dám. Na obálce jsem se ale dočetla, že by jich mělo být výhledově dohromady dvanáct, a to si tedy zatím neumím představit. Ale budu věřit, že nás Angela Marsons mile překvapí!
Kdo z vás už se do série pustil? U jakého jste dílu a jak se vám líbí? Dokážete se přenést přes to, když vám hlavní hrdina není sympatický? A četli jste nějakou sérii, která vás s dalšími díly spíše zklamávala? Dejte mi prosím vědět v komentáři! :)
Název knihy (originál): Lost Girls
Název knihy (česky): Tichá modlitba
3. díl v sérii
Autor: Angela Marsons
Rok vydání (originál): 2015
Rok vydání (česky): 2017
Nakladatelství: Knižní klub
Počet stran: 424

Od strhujícího sci-fi přes klasiku až k téměř filozofické novele - takové bylo srpnové čtení.

Tak konečně! Dát dohromady srpnové přečteno mi trvalo několik dní, nějak nemám to správné psavé rozpoložení a text ze mě leze jak z chlupaté deky. Dnes už jsem si ale článek dala příkazem, protože blog je už pěkných pár dní takový ospalý (protože proč v mezičase publikovat jednu z předpřipravených recenzí, že? #zmatkář).
Přestože jsem se v srpnu trochu zasekla na Tiché modlitbě, zvládla jsem (i díky závěrečnému readathonu) pokořit celkem osm knih (září je zatím výrazně horší). Jaké to byly Vám ukážu v dnešním článku. Jak se čtenářsky dařilo v uplynulém měsíci vám? Jaká kniha, kterou jste četli, byla nejlepší a jaká nejhorší a proč? Četli jste něco, co vám opravdu vyrazilo dech? Určitě mi napište do komentářů! 😊
Srpnové čtení jsem otevřela prvním dílem tzv. buchenwaldské trilogie, Buchenwaldskými bestiemi. Velmi zajímavé a působivé čtení o hrůzách 2. světové války, konkrétně o táboře v Buchenwaldu a jeho velitelích. Přestože jsem ke knize měla drobné výhrady, všem, kdo se o válku zajímají, ji moc doporučuji. Dostala ode mě celkem čtyři hvězdičky a recenzi najdete tady. Moc děkuji Báře z nakladatelství Cosmopolis za to, že mi k recenzi poskytla celou trilogii 💗
Pokračovala jsem doháněním restů v rámci společného čtení se čtenářským klubem #mycteme. Sen noci svatojánské mě mile překvapil, a to i přesto, že jsem neměla překlad od pana Hilského. Dojmy ze čtení budou brzy.
Další přečtenou knihou byl Chlapec na vrcholu hory od Johna Boynea, od kterého už si chci dlouho přečíst Chlapce v pruhovaném pyžamu, zatím jsem se k němu ale nedostala. Chlapec na vrcholu hory tak pro mě byl prvním setkáním s autorem a moc se mi líbil. Silný příběh, dokonalá práce s postavami, poutavé vyprávění. Recenzi připravuji pro server VašeLiteratura.cz, takže tam se brzy dozvíte více!
Po těchto třech knížkách přišel čtenářský zásek, za který mohla Tichá modlitba. Recenzi mám napsanou a budu ji publikovat asi už zítra. Pro mě byla kniha docela zklamáním, do čtení se mi vlastně vůbec nechtělo. Celkově mi přijde, že tato série jde s každým dílem o stupínek níže, ale uvidíme, další díly si (zatím) určitě budu pořizovat, tak třeba se to zlepší.
Chuť jsem si královsky spravila se Spícími obry. Dokonalost, dokonalost, dokonalost. Kniha se mi líbila neskutečně, měla jsem ji přečtenou za jediný den a nedokážu pochopit, že musím s čekáním na další díly rok vydržet. Fakt jsem v pokušení jít do toho anglicky. Originálně zpracované, výborně napsané, a ve své podstatě uvěřitelné (což je u sci-fi famózní).
Další knihou, do které jsem se pustila, byla Obětina od S. J. Bolton. Na tuto autorku jsem se nalákala díky knize Má ji rád, nemá ji rád. Přestože byl příběh opět skvělý a autorka píše naprosto báječně, úplně mě nepřesvědčila. Opět se zde opakovala určitá přeplácanost a snaha být grandiózní. Přestože jsem si čtení užila, budu si teď muset od autorky trochu odpočinout a do dalších knih se pustit až za čas. Recenze bude brzy.
Celý měsíc jsem uzavřela skvělým readathonem, který mi báječně vyšel a který jsem si užila opravdu naplno. Během něj jsem stihla přečíst novelu Doplavat domů a novinku od nakladatelství Omega - Se záští
Doplavat domů je opravdu niterný a takový intenzivní čtenářský zážitek. Příběh o lidském životě, o bolesti, strachu, zbabělosti, neštěstí, s vámi na těch pár stranách docela zamává. Vřele doporučuji i těm z vás, komu odeonky ne vždy sednou. Patřím do této skupiny, ale Doplavat domů jsem si užila maximálně.
Poslední srpnovou knihou byl thriller Se záští. Moc milé překvapení, které mě ohromně bavilo. Recenzi už najdete na blogu, pro detailnější informace tedy klikněte zde.
A to je za srpen všechno! Upřímně doufám, že tu pro vás budu mít nějaké zářijové přečteno. Je dvacátého a já jsem stále na jediné knížce 🙈 To je naprostá hrůza, tak snad to nějak zvládnu dohnat.
Srpen 2017
Počet přečtených knih: 8

1. Buchenwaldské bestie
| Flint Whitlock | 384 stran | 3. 5. - 4. 8. 2017 |
- recenze-
2. Sen noci svatojánské
| William Shakespeare | 122 stran | 19. 7. - 6. 8. 2017 |
3. Chlapec na vrcholu hory
| John Boyne | 240 stran | 6. 8. - 7. 8. 2017 |
4. Tichá modlitba
| Angela Marsons | 424 stran | 7. 8. - 21. 8. 2017 |
5. Spící obři
| Sylvain Neuvel | 354 stran | 21. 8. - 22. 8. 2017 |
6. Obětina
| S. J. Bolton | 522 stran | 22. 8. - 30. 8. 2017 |
7. Doplavat domů
| Deborah Levy | 160 stran | 31. 8. 2017 |
8. Se záští
| Eileen Cook | 253 stran | 31. 8. 2017 |
- recenze -

Počet přečtených stran: 2459
Průměrný počet stran za den: 79

Jediný hrob, dva lidé. Jen jeden z nich je mrtvý.

Za poskytnutí recenzního výtisku této novinky moc děkuji nakladatelství Omega a e-shopu Knihy Dobrovský.

S přicházejícím podzimem přináší nakladatelství Omega na pulty knihkupectví hned několik velmi slibných thrillerových novinek. Jednou z nich je i Maminčin mazánek, temný příběh od Sarah Flint.
V čerstvě vykopané jámě leží matka a její dítě. Jeden z nich je živý, druhý mrtvý. Pátrání po pohřešované dvojici dostává na starost tým, jehož členkou je i detektiv konstábl Charlie Staffordová. Podezřelých je více než dost, jenže nedlouho po zmizení první dvojice se ztrácí další pár. Pohřešovaných rychle přibývá a policie nemá v ruce žádné konkrétní stopy. Kdo je sadistický únosce a vrah a co ho k jeho zrůdným činům vede?
Na samotném příběhu musím vyzdvihnout především to, že jsem opravdu nedokázala odhalit pachatele - tušila jsem, že bych měla tušit, ale netušila jsem! A přitom to do sebe pak tak pěkně zapadlo. Tohle je přesně věc, která mi u mnoha detektivních a thrillerových příběhů opravdu chybí. Buď pachatele znám dlouho dopředu, nebo je to sice překvapující, ale taky nesmyslné. Podobných chyb se autorka naštěstí zcela vyvarovala a knihu absence těchto nedostatků skutečně pozvedá o úroveň výš. Za toto velké pozitivum autorka jistě vděčí i spoustě let, které sama strávila v řadách policie. Díky jejím zkušenostem je příběh i po procedurální stránce zvládnut mistrně, čímž v žánru rozhodně vyčnívá.
Jenže právě její zkušenosti jsou asi na vině toho, že autorka místy ztrácí ústřední vyprávění ze zřetele. V knize bylo na můj vkus nesmyslné množství odboček a postranních epizodek, které sice nebyly nijak výrazně dlouhé, ale přesto pro mě byly značně rušivé. Celkový dojem z příběhu tak nebyl zdaleka takový, jaký být mohl, což je obrovská škoda.
Tato odklonění od samotného příběhu měla v mých očích jasnou motivaci - dostatečně představit jednotlivé postavy, především z řad policie a jejich rodin. Vzhledem k tomu, že je Maminčin mazánek prvním dílem plánované série, je podobná snaha naprosto pochopitelná. Ne všichni čtenáři ji však ocení a mohla by je od dalších dílů naopak odradit. Ale upřímně - čert to vem! Práce s jednotlivými postavami je ze strany autorky totiž naprosto precizní. Hlavní hrdinka Charlie Staffordová vám opravdu přilne k srdci, a to i bez hraní na frajerku a superhrdinku. Její rozhodování je povětšinou racionální, pochopitelné a sympatické. Také její šéf Hunter musí čtenářům výborně sednout. Postavy báječně hrají dohromady a nikdo nezůstává pozadu. Ani další účastníci dění, ať už se jedná o podezřelé, příbuzné obětí, či samotného pachatele, nejsou odbyti. Každá postava je důkladně propracovaná, úplně jiná, osobitá, ale zároveň přirozená a uvěřitelná.
Jenže i přes všechny superlativy a chválu mi v knize něco scházelo. Něco, co by mě přikovalo ke čtení, díky čemu bych dychtila znát další vývoj děje. Kniha mě nedokázala vtáhnout, pohltit... Snad pro mě byl autorčin styl místy příliš kostrbatý, takový rozpolcený, ne vždy se mi vyprávění četlo dobře, občas jsem se ztrácela. Vím však, že toto je čistě můj subjektivní dojem, který mnoho čtenářů vůbec nemusí sdílet. Také proto jsem nakonec knize dala čtyři hvězdičky - Maminčin mazánek totiž opravdu je velmi kvalitní thriller s dobrým příběhem, sympatickými postavami a nečekaným a překvapujícím rozuzlením. Co víc si v tomto žánru můžeme přát? Pokud jste trochu otrlejší a vyhledáváte drsnější příběhy, je pro vás tato novinka dobrou volbou.

Knihu můžete koupit zde nebo zde.

 
Název knihy (originál): Mummy's Favourite
Název knihy (česky): Maminčin mazánek
Autor: Sarah Flint
Rok vydání (originál): 2016
Rok vydání (česky): 2017
Nakladatelství: Omega
Počet stran: 272