RECENZE | High-Rise (JG Ballard)

Hezký den!

Dnes se setkáváme nad recenzí jedné z nejzajímavějších knih, jaké jsem kdy měla tu čest číst... A slovem "zajímavé" se pokouším obsáhnout všechny významy tohoto pojmu. Tento počin je vlastně dost divný, vyzývavý, provokující, místy nechutný, a přesto stále lidský a reflektující soudobou společnost. A to, prosím pěkně, spatřil světlo světa v roce 1975. A je to jedna z těch knih, na které často vzpomínám a i přesto, že jsem jí četla už před rokem, chci (a potřebuji) napsat recenzi.

Osobně mi přijde, že JG Ballard není u nás moc známý, ale někteří Britové mají načtenou klidně celou jeho bibliografii. V České republice dokonce ani všechny knihy nevyšly v překladu - a těm, které měly to "štěstí" překlad zrovna neprospěl (kupříkladu Lidé milénia, ze kterých se překladem stala prakticky nečitelná záležitost).

Ballarda se proto podle mě vyplatí přečíst v originálu, protože to slova ubíhají a děj Vás pohltí. V překladu už to trochu pokulhává, protože Ballard píše velice osobitým stylem a překladatelé se asi, v dobré víře, pokouší tento styl přenést do češtiny - což je skoro nemožné.

Nebudu Vám tu spoilerovat zápletku, proto nebudu popisovat děj, protože ono je to pak celé takový velký spoiler. Kniha je zamotaná zhruba stejně jako moje recenze a místy je trošku složité zorientovat se. Autor zkrátka vyžaduje Vaši pozornost na každém řádku. Hned první kapitolu zahájí ve velkém stylu a pokračuje v něm až do poslední tečky.

High-Rise byla jedna z knih, u kterých jsem byla těsně před koncem přesvědčená, že už vím, jaký bude konec. Ovšem nemohla jsem se více mýlit. Konec je vlastně docela šokující a nečekaný, ale když knihu zavřete, dává Vám smysl více než jakékoliv jiné rozuzlení.

Je to tak, Ballard zkrátka umí čtenáře usadit. Nejinak se tomu s příběhem další již zmiňované publikace - Lidé milénia, která sice utrpěla překladem, ale fenomenálnost není možné příběhu upřít.

Na Ballardových příbězích mě hodně baví jeho vzorec: klid - totální destrukce, chaos, násilí, šokující brutalita - ten samý klid, jako by se nechumelilo. Psychologie postav a vyrovnávání se s extrémními situacemi jsou Ballardovým nosným tématem, a sedí mu výborně.

Nebudu Vás tady lakovat, jak strašně lehké čtení to je. Ani omylem. Já mám doma ještě další dvě knihy tohoto autora a schovávám je na ten pravý okamžik, který příliš často nenastává. Nemůžu říct, že Ballard je spisovatel pro každého, že se jeho knihy dají přečíst raz dva a že to není nic k zamyšlení. Naopak, na Ballarda to chce čas, klid a prostor k přemýšlení o tom, v jakém světě to vlastně žijeme, kdo jsme a jestli všechno to, co si myslíme, není jedna velká fabulace směrem od nás k nám. Znáte to.

A jak jste na tom s Ballardem Vy? Znáte ho, slyšeli jste o něm? Nebo jste dokonce některou jeho knihu četli? Ať tak či onak, budu moc ráda, když budete v komentářích sdílet své dojmy :)

Mějte se pěkně,

Název knihy (originál): High-Rise

Autor: JG Ballard

Rok vydání (originál): 1975

Nakladatelství: 4th Estate

Počet stran: 173

10 komentářů :

Hanka the bookworm07 března, 2016 09:57
Kristý píšeš neuvěřitelně poutavě, na každý Tvůj článek se vždy nesmírně těším a hltám každé slovo! O autorovi jsem jaktěživ neslyšela, ale ihned mě zaujal. Nejsem si tak docela jistá, jestli bych to v té angličtině dala. Ne že bych nezvládla samotný jazyk, ale mám sklony (když čtu v originále) odbíhat myšlenkami jinam a stoprocentně se nesoustředím, což tato kniha evidentně vyžaduje..tak uvidím...Každopádně se těším na další Tvé články, všimla jsem si, že jsi dala Paničkám 5 hvězd, já hodnotila čtyřmi, takže se znovu ukazuje, že máme podobný vkus na knihy. Budu vyhlížet recenzi :)
Měj se krásně!
OdpovědětVymazat
Odpovědi
Maddie Fiedler07 března, 2016 13:46
Neslyšela jsem o něm a koukám, že to je zásadní chyba!
OdpovědětVymazat
Odpovědi
lll09 března, 2016 09:54
Slyším o něm prvně, ale nejspíš by mě bavil. Dříve jsem četla knihy v angličtině, teď se k tomu nějak neumím rozhoupat. Ale měla bych. TRochu jsi mě popostrčila ;-).
OdpovědětVymazat
Odpovědi
Aires10 března, 2016 18:22
Moc pěkná recenze :) Opravdu jsi mě nalákala :) Sice zrovna teď mám chuť na něco lehčího, ale na tuhle knížku určitě taky dojde řada :)
OdpovědětVymazat
Odpovědi
Unknown10 prosince, 2018 19:41
Zdravím
Měla bych na tebe takovou otázku. Už delší dobu jsem si chtěla tuto knížku přečíst. Po zhlédnutí filmu mě naprosto fascinoval přiběh a téma, které se ve filmu řeší. A jak to tak bývá, kniha je většinou lepší než její filmové zpracování. Procež jsem se rozhodla, že si musím knihu přečíst. Bohužel není zatím přeložena. Tak jsem si našla ostatní knížky od tohoto autora a začala jsem číst Betonový ostrov. Zatím jsem jen v půlce, ale již teď vím, že si musím přečíst i všechny ostatní a moje touha si přečíst High Rise ještě zvrostla. A tak se obtížně dostáváme k mé původní otázce. Řekla bych, že jsem na tom s angličtinou dost dobře, ale stále mám mezery ve slovní zásobě a dělají mi potíž, některá delší zamotaná souvětí. Myslíš že je reálné, že bych dokázala knížku (za pomoci slovníku) přečíst?
Předem děkuji za odpověď a za tvou vůli při čtení mojí slohové práce/komentáře
OdpovědětVymazat
Odpovědi
choze23 března, 2021 14:26
Právě jsem dočetl Lidé milénia. Zprvu jsem byl dost zvědavý, co z té provokativní revoluce v knize vyleze, a bavil mě Ballardův čtivý styl s nápaditými obraty a vtipnými postřehy. Od půlky mi ale začala vadit absence výraznějších scén, brutality, sexu (hrdinovo vyspání se s revolucionářkou je vlastně hrozně nudné) i napětí, otravoval mě intelektuální nadhled i blábolivost některých postav, a dorazil mě zoufale předvídatelný závěr (rozhodně k tomu nepřistupujte jako k detektivce - pachatelem je ten první, kdo vás napadne). Celkově mi to pak přišlo - stylově i obsahově - jako civilnější slabý odvar z Klubu rváčů. Ale je to autorův pozdní román (a už několikátý na toto téma) a nepřekvapilo by mě, kdyby ty jeho sedmdesátkové věci měly úplně jiný říz. Což si chci ověřit hned, jak dočtu Cronenbergovo Konzumárium :)(3/5)
OdpovědětVymazat
Odpovědi