RECENZE | Medvídek Pú (A. A. Milne)

| 8:00 14 comments
Krásný pátek, mí milí čtenáři! Vítám Vás u nové recenze. Dnes to bude trošičku kratší povídání, protože se setkáváme nad knihou pro děti :)

Jste překvapení, že se nejedná o žádný masakr? Já už skoro ano, poslední dobou jsem se do svého oblíbeného žánru opravdu ponořila a zřídkakdy z něj vybočuji. Jednou ze světlých výjimek byl právě Medvídek Pú, kterého má strašně ráda moje maminka a už několik let mi říkala, abych si knihu přečetla. Jsem jí za to strašně vděčná, protože na mě kniha měla podobný efekt, jako Malý princ.

Kniha je souborem příběhů o Kryštůfku Robinovi, Medvídkovi Pú, Prasátku, Ijáčkovi, Králíčkovi, Tygrovi, Sově, Klokanici… Zkrátka o těch nejrozmanitějších tvorečcích, jaké si dovedete představit pohromadě v jednom lese. Samozřejmě musí čtenář vycházet z toho, že kniha je určena dětem, takže jednotlivá vyprávění jsou v podstatě snadno stravitelné rady a poučky do života, s trochou napětí a dobrým koncem. Zvířátka jsou totiž pěkně podšitá a umí si vyvést i pěkný naschvál, takže o povyražení není nouze.
"Je to už tak dost zlé," řekl Ijáček a málem propukl v pláč, "že jsem sám nešťastný, bez dráků, bez dortu a bez svíček, skoro vůbec bez povšimnutí, a kdyby měli být ještě druzí nešťastní - "
(Medvídek Pú, str. 56)
"Když se ráno probudíš, Pú," řeklo konečně Prasátko, "co je tvá první myšlenka?"
"Co bude k snídani," řekl Pú. "A co tvoje, Prasátko?"
"Co se dnes asi stane zajímavého," řeklo Prasátko.
Pú zamyšelně přikývl.
"To je totéž," řekl.

(Medvídek Pú, str. 110)
"Já ho nepotřebuju," řekl Králíček, "ale je vždycky dobře vědět, kde jsou naši přátelé a příbuzní; ať je potřebujeme nebo ne."
(Medvídek Pú, str. 143)


Český originál (alespoň ten, který mám já, z roku 1970) je sestaven ze dvou originálních knih, obsahuje tedy 20 jednotlivých dobrodružství Medvídka Pú a jeho kamarádů. Ráda bych Vám tady vyzdvihla nějaký nejlepší / nejkrásnější / nejpoutavější / nejpoučnější, ale to nejde :) Každé dobrodružství má něco do sebe a z každého si čtenář něco odnese. Kniha se pro mě hravě může rovnat s Malým princem. Dětská kniha, zdánlivě pošetilá a jednoduchá, a kolik neskutečných mouder a pravdy v sobě obsahuje… Nad některými slovy člověku srdce ustrne, to Vám nebudu lhát.


Díky pohádkovosti se navíc setkáváme s archetypálními postavami: Možná trošičku jednoduchý, ale především nesmírně věrný a oddaný Pú. Filozof a pesimista Ijáček. Vyděšené Prasátko, které v sobě však dokáže najít odvahu, když je to potřeba. Trochu povýšený a vše kontrolující Králíček. Rozjívený Tygr, pečující Klokanice, pseudointelektuální Sova. Jednotlivé postavy už snad nemohou být odlišnější, a přesto spolu žijí v jednom lese a jsou schopné si pomáhat. Upřímně, jak hezký by byl svět, kdyby tohle dokázali i lidé… Nemyslíte?

Bavíme se sice o pohádce, ale Milneův styl psaní je poměrně vznosný, takže se nejedná o vysloveně jednoduché čtení. Navíc, když takovouto knihu čtete jako dospělý, hledáte asi za příběhem další motivy a věnujete větší pozornost jednotlivým slovům, nejen příběhu jako celku. Pokud se tedy na autorovo psaní opravdu soustředíte, odhalíte spoustu krásných literárních momentů.
Prasátku se tak chvěly uši, že si je musilo opřít o stěnu pasti, aby je udrželo v klidu.
(Medvídek Pú, str. 148)
"Ano," řeklo Prasátko, "Králíček je chytrý."
"A má rozum."
"Ano," řeklo Prasátko. "Králíček má rozum."
Pak bylo dlouho ticho.
"Myslím," řekl Pú, "že právě proto nikdy nic nechápe."

(Medvídek Pú, str. 212)
"Já vím, že to vypadá snadné," říkalo si Prasátko, "ale každý by to nedokázal."
(Medvídek Pú, str. 128)

Shrnu to takto: Pokud jste Medvídka Pú ještě nečetli, určitě Vám doporučuji po knížce někdy sáhnout. Je to krásný návrat do dětských chvil, kdy si užíváte napínavý příběh a tušíte šťastný konec, protože se nic zlého přece přihodit nemůže. A pokud jste Medvídka Pú už četli, ale jako děti, přečtěte si ho ještě jednou – budete se na něj koukat úplně jinak :)

Název knihy (originál): Winnie the Pooh / The House at Pooh Corner
Název knihy (česky): Medvídek Pú
Autor: A. A. Milne
Rok vydání (originál): 1970
Rok vydání (česky): 1970
Nakladatelství: Albatros
Počet stran: 248
Teď mě samozřejmě zajímá, jestli a případně kdy jste Medvídka Pú četli? A plánujete si ho přečíst i v dospělosti? Jak na Vás příběhy zapůsobily? Troufli byste si Púa srovnat s Malým princem jako já? Budu moc zvědavá na Vaše komentáře :)
Mějte se překrásně,
K
 
Každé pondělí: Právě čtu
Každou středu: Knižní tip
Každý pátek: Recenze
Speciální nedělní články: Měsíční shrnutíVýzva a Chvíle s knihou
Google+

14 komentářů: Povídejte i Vy!

  1. Překrásná recenze na ještě překrásnější knížku :) Re-reading "v dospělosti" plánuji už dlouho, musím se letos ke knize dostal, prostě musím. A Ano, srovnání s Malým princem je naprosto na místě! Vybrala jsi krásné citáty, Kristý :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za krásný komentář, Haničko :) Budu ráda, když se k Púovi letos dostaneš, určitě si to užiješ :) Měj se krásně :)

      Vymazat
  2. Po přečtení Tvé recenze jsem dostala chuť zabalit se do deky, dát si dobrý čaj a číst si Medvídka Pú :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to jsem ráda, protože to dnešní počasí přesně o něco takového volá :) Měj se hezky :)

      Vymazat
  3. Jeee Ty jsi zlata :-) nečetla jsem, ale co jsem občas viděla s dcerou tak je to genialni. Takze te chapu- a udelala jsi dobre. Mimochodem- ta recenze se ti povedla

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji za pochvalu. Naprostá pravda, je to prostě geniální. Přeji Ti krásný den :)

      Vymazat
  4. Tohle je snad ta nejroztomilejší recenze, jakou jsem kdy viděla. Medvídka Pú jsem zdárně doma objevila (ještě z dětských let, bohužel obohacenou o malůvky mého asi tak tříletého já), takže až budu mít dlouhou chvíli, určitě se na něj vrhnu, protože už si ho z dětství prostě nepamatuju (si teď přijdu jak stará páka).

    Krásný víkend přeju!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Káťo, jaká stará páka? Co bych měla říkat já? Se mnou rovnou do starýho železa! :D Každopádně ale Púa doporučuju, je to krásné počtení. Měj se hezky :)

      Vymazat
  5. Medvídek Pú je vážně krásná knížka, mě ji jako malé četla po večer babička, ani nevím kolikrát a dokonce jsem kdysi měla i kazetu do rádia, kterou jsem poslouchala pořád dokolečka dokola.
    Musím ale uznat, že teď už jsme ji několik let ani neotevřela - vzhledem k tomu, že Malého prince jsem si ve vyšší věku zamilovala, možná bych se měla vrhnout znovu i na tento kousek :)

    Lory Humble

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Lory, moc děkuji za komentář a srdečně doporučuji se do Medvídka Pú pustit. Přečtené to máš za chviličku, ale kniha v člověku rezonuje dlouho. A pokud Tě i Malý princ chytil za srdce ve vyšším věku, věřím, že s Púem to bude podobné :) Měj se krásně!

      Vymazat
  6. Bezva recenze :D Jak nad tím tak přemýšlím, Medvídka Pú jsem nikdy nečetla.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Velká škoda, moc doporučuju to napravit :) Já sama jsem vůbec nevěděla, o co přicházím :) Měj se hezky :)

      Vymazat
  7. Někdy mám taky chuť si přečíst nějakou dětskou knížku, třeba po desítkách let své oblíbené Děti z Bullerbynu :) A tedy Medvídka Pú jsem nikdy nečetla a dokonce ani pro děti jsme ho neměli v knižní podobě. Možná čas to napravit :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Šári, Púa fakt moc doporučuji, stojí to za to. Děti z Bullerbynu na mě stále ještě čekají, nějak mě tyhle typicky dětské knihy minuly, já pořád četla takové ty koňské příběhy :) Tak to doháním teď a jsem za to ráda :) Přeji krásný den :)

      Vymazat

Srdečně děkuji každému, kdo zde vyjádří svůj názor, zkušenost, či dojmy. Moc ráda si s Vámi o knížkách povídám a právě Vy čtenáři jste mou největší inspirací :)