RECENZE | Nesmírný (Jussi Adler-Olsen)

Ahoj moji milí, vítám Vás u páteční recenze :)

Dnes jsem si pro Vás připravila zhodnocení posledního dílu série o oddělení Q z pera Jussiho Adlera-Olsena. Nesmírný je neskutečně vydařená detektivka, takže Vás budu lákat :)

Na Nesmírného jsem se dlouho těšila, ale po přečtení Marca jsem knihu trochu odkládala. Bála jsem se, že Adler-Olsen trošičku změnil styl a že mi tedy ani šestý díl nesedne tolik, jako první čtyři. Pak najednou ale přišel ten správný čas a musím říct, že po Marcovi, který pro mě prostě nebyl úplně top, se autor vrátil zpět do sedla :)

Recenzi na pátý díl série o oddělení Q (Marco) najdete zde.

V šestém díle série se znovu setkáváme s vyšetřovatelem Carlem Morckem a jeho kolegy Rose, Asadem a nováčkem Gordonem. Carl obdrží prazvláštní telefonát. Volajícího přání zůstává nevyslyšeno a obsah rozhovoru visí ve vzduchu… do chvíle, než vyšetřovatel, který Carla sháněl, spáchá sebevraždu. Nechá za sebou dostatek stop, které mají dovést Carla a jeho kolegy k rozřešení případu, který on sám vyřešit nedokázal. Jenže – nedokázal to?

Příběh je asi nejkomplikovanější, jaký v této sérii Adler-Olsen doposud předložil. Objevuje se zde mnoho postav s dlouho a komplikovanou historií a také s nejrůznějšími motivy pro jejich jednání. Všechno je to propletené a zamotané a myslím, že to docela vyžaduje pozornost. Pro mě je ovšem autorův styl tak strhující, že mi to množství informací ani v nejmenším nevadilo. Naopak musím říct, že mi přijde, že se jednotlivé střípky příběhu poskládaly do logického celku poněkud hladčeji a elegantněji než tomu bylo v předchozím díle – Marcovi.

Dostáváme se k postavám a budu opět pět superlativy. Díky tématu náboženských skupin a sekt nebylo možné postavy a jejich vnitřní pochody odbýt – a Adler-Olsen něco podobného rozhodně nedopustil. Postavy jsou senzačně propracované a čtenář jim celou dobu rozumí a i v jejich slabších chvílích se s nimi dokáže do určité míry ztotožnit. Kdykoliv se autorovi něco podobného povede, jsem nadšená. Kdyby to Adler-Olsen nezvládl, docela by mě zklamal, takže jsem moc ráda, že si s postavami dal patřičnou péči a jejich vylíčení přizpůsobil potřebám příběhu.

V předchozí recenzi na Marca už jsem zmiňovala, jak moc Adlera-Olsena zbožňuju. Pro mě to je zkrátka srdcový autor a jeho styl mě baví. Jeho stavba vět je pro mě strhující, poutavá, málokdy se musím vracet a číst znovu. Autor bez problému udrží moji pozornost, smysluplně dávkuje nové poznatky a informace, zkrátka je to plynulé a skvěle uspořádané. V ohledu skládání mozaiky příběhu je Adler-Olsen prostě přeborník.

 

Poslední poznámka opravdu seděla. Svědčily o tom panoramatické záběry místnosti, pořízené rychlostí afghánského chrta a roztřesené jako dogma filmy Larse von Triera. Pro člověka, který trpí sklonem k nevolnosti při jízdě, to nebyl pěkný pohled. (Nesmírný, str. 58 - 59)

"Jste z toho rozčarovaná, Bolette. To proto, že to udělal tady?" zeptal se Asad, zatímco si v hrnku ředil cukr několika kapkami kávy. (Nesmírný, str. 76)

Ucítil vůni dálek, exotických krajin a notně si zavdal. Má to docela delikátní chuť, napadlo ho, ještě než se dostavil účinek.
Naráz se mu roztáhly krční tepny, jícen se naopak stáhl, necítil čípek, hlasivky ho pekelně škrábaly a dohromady do to přimělo instinktivně se chytit jednou rukou za krk a druhou v touze po opoře o okraj stolu. (Nesmírný, str. 258)

Asad ji vypnul. "Hýká jako velbloud, když se nažere písku." (Nesmírný, str. 418)

A zlatý hřeb, žirafy a jejich vztah k poušti.

Jaký jiný může být celkový dojem než naprosto famózní. Byť se celá série od začátku dost posunula a už to není tak syrové a přímočaré jako byla Žena v kleci, ale čím dál více důmyslné a řekla bych až skoro politické či společenské, stojí to za přečtení. Pokud jste nic ze série nečetli, doporučuji začít pěkně poctivě prvním dílem a prožít si s postavami jejich evoluci – v této sérii mi totiž posun jednotlivých postav a vývoj jejich životů přijde zásadnější, než v jiných knihách. Navíc Vám ta podivná parta fakt přiroste k srdci, to mi věřte :) A pokud jste už se sérií začali, ale k Nesmírnému jste se ještě nepropracovali, zkuste se k němu dostat co nejdříve – tenhle díl za to opravdu stojí.

Název knihy (originál): Den Grænseløse

Název knihy (česky): Nesmírný

Autor: Jussi Adler-Olsen

Rok vydání (originál): 2014

Rok vydání (česky): 2016

Nakladatelství: Host

Počet stran: 575

Jak to máte s Adlerem-Olsenem Vy? Četli jste něco? Pokud ano, co a jak se Vám to líbilo? Já jsem se stále nepustila do Washingtonského dekretu, což je samostatný román stojící mimo sérii o oddělení Q, ale slyšela jsem, že toto dílo za moc nestojí a je lepší investovat čas právě do zmiňované série. Máte někdo zkušenost a můžete přihodit svůj názor? Budu moc ráda, kdy se podělíte v komentářích :)

Mějte se nádherně,

K

 

Každé pondělí: Právě čtu

Každou středu: Knižní tip

Každý pátek: Recenze

Speciální nedělní články: Měsíční shrnutí, Výzva a Chvíle s knihou

Google+

Facebook

Twitter

Databáze knih

Goodreads