RECENZE | Terapie láskou (Matthew Quick)

Ahoj!
Přeji Vám krásný den a vítám Vás u nové recenze. Tentokrát si budeme povídat o Terapii láskou od Matthewa Quicka. Do knihy jsem vkládala velké naděje, ale bohužel, v tomto případě platí, že film je rozhodně lepší.

Upřímně se přiznám, že jsem o existenci knihy neměla do shlédnutí filmu ani to nejmenší ponětí. Když jsem ale Silver Linings Playbook viděla, bylo mi jasné, že tohle je něco, co si chci přečíst. Pak jsem ale doslova roky s koupí váhala a přesvědčila mě až velká sleva v Knižním klubu. No, moje podvědomí vědělo, co dělalo.

Pat Peoples je už několik let zavřený v léčebně pro duševně choré. Jednoho dne si ho však nečekaně vyzvedává jeho matka a staví jej před nesmírně složitý úkol: začít znovu žít. Pat je ale naprosto vytržený z reality a času. Přes všechnu snahu jeho okolí však stále zůstává žít ve fantaskním světě, ve kterém je jen krůček od návratu ke své ženě Nikki. Zdá se, že jediný, kdo mu může rozumět, je někdo podobně vykolejený... A tak se Pat setkává s Tiffany, s níž navazuje velmi neobyčejné přátelství. 

Samotný námět má velký potenciál a mě jednoduše baví. Bohužel, Quick jde u všech událostí jen po povrchu, do ničeho nezabředne hlouběji, a to samozřejmě příběh strašně sráží. Když o tom přemýšlím, v knize je jedna drobná epizodka za druhou, a všechny mají potenciál sloužit jako vynikající sonda do duše narušeného, nešťastného, osamělého, nepochopeného člověka. Ale Quick tuhle možnost prostě nevyužívá a jen popisuje, co se mu odehrává před očima, nezajímá se o to, co to dění znamená... 

Samozřejmě, že nejvíce se tato povrchnost podepsala na postavách. Kromě Pata jsou všechny postavy jen strašně obtížně uvěřitelné. Nejsou propracované, autor nejde po hlubších motivacích, zkušenostech, pohnutkách... Strašná škoda. Tiffany je nesnesitelná, despotická ženská, k níž prostě nenajdete ani špetku sympatie. Patova máma se snaží o změnu, nastaví nová pravidla a striktně je dodržuje a pak ejhle, najednou je všechno fajn a při starém. Proč sakra? Patův otec je extra podivín, ale ruku na srdce, tohle by si zasloužilo sakra hodně propracovat. Ne ho každý večer šoupnout do pracovny a šlus. No, přátelé, začínám být rozohněná! Jak to píšu, dochází mi, že tam není snad jediná dobře napsaná postava. Už jsem psala, že Pat celkem ujde, zvlášť proto, že se na celou věc díváme jeho očima. Ale ti ostatní, to je prostě zoufalství. Navíc v knize najdete spoustu nedořešených situací, které volají po dopsání, ale ono nepřichází. V tomto ohledu tedy jedno velké zklamání.

Asi to byl autorův styl, co mě tak moc na knize zklamalo. Myslela jsem si, že tak dobrý film musel vzejít z brilantně napsané předlohy... Nevím, je možné, že knize uškodil překlad (ráda bych se proto někdy časem pustila do originálu), ale tohle prostě není dobře napsané.
Quick píše dost strojeně, střídá brutální jednoduchost s šílenou složitostí vět a celkově skvělý námět tím přednesem vůbec neprodává. Navíc mě rozčilovaly názvy kapitol, které asi měly být originální (v tom to účel splnilo), ale jinak byly prostě nesmyslné. A víte, jak já nesnáším, když se něco dělá jen proto, aby to bylo za každou cenu zajímavé.
Obecně bych řekla, že Quick je takový "nevypsaný" autor, nějak se zmítá sem a tam, nemá to jasný rukopis. Když si vzpomenete třeba na Rutu Sepetys, Jussiho Adlera-Olsena, Petera Maye, Nicholase Sparkse... ti lidé mají rukopis. Některý je horší, některý je lepší, ale tyhle autory prostě poznáte. Quicka ne, což je podle mě zcela esenciální spisovatelská chyba.

Abych to shrnula, tohle je přesně ta věc, kterou je dobré vidět jako film, ale zbytečné číst jako knihu. Za ten námět a za to, jak skvělému snímku posloužila kniha za předlohu, dávám tři hvězdičky. Ale ke čtení Vám knihu nedoporučím... Nijak zvlášť se mi do srdce nezaryla, což bych od titulu s tímto námětem očekávala. Postavy jsou ve filmu mnohem lépe propracované a celkově je scénář skvěle napsaný. Provedené úpravy v charakteristikách jednotlivých hrdinů a i v příběhu samotném tomu všemu jenom prospěly. Právě tyto úpravy totiž udělaly z povrchního, nemastného neslaného a poněkud zoufalého pokusu o sondu do duše zraněného člověka opravdový zážitek. Za mě tedy jednoznačně: mrkněte na film (v originále, dabing je děsný). Dostane Vás.

 

Název knihy (originál): Silver Linings Playbook

Název knihy (česky): Terapie láskou

Autor: Matthew Quick

Rok vydání (originál): 2008

Rok vydání (česky): 2013

Nakladatelství: Knižní klub

Počet stran: 272

Četl někdo z Vás tuto knížku? Jak se líbila Vám? Souhlasíte s některým bodem z mojí kritiky, nebo se divíte, že se mi to nelíbilo? Budu moc ráda, když se o svoje dojmy podělíte v komentářích :)

Mějte se pěkně,

K