RECENZE | Uloupený život (Jaycee Dugard)

| 11:13 6 comments
Vítejte u nového článku 😊
Dnes pro Vás mám jednu z recenzí, které Vám dlužím doslova měsíce. Uloupený život jsem totiž přečetla v září loňského roku a od té doby se dokopávám k sepsání recenze. Takže... konečně to tu máme.
Knížka se ke mně dostala díky slevám na buxu, kde jsem ji pořizovala už před rokem asi za stovku. Samozřejmě mě zaujal námět, navíc jsem nikdy autobiografii s podobným tématem nečetla. Trvalo ale dalších několik měsíců, než jsem se do knihy pustila a pak taky docela dlouho, než jsem ji konečně dočetla, ale to nemělo s knihou samotnou nic společného.
Jaycee Dugard unesl v jejích jedenácti letech neznámý muž cestou do školy. V jeho vězení strávila 18 let a porodila mu bez lékařské asistence dvě děti. Všechno vydržela, přežila a nakonec se vrátila ke své rodině. Traumata z těchto let si ale svou daň samozřejmě vybírají dál.
Přirozeně tu dnes nebudu hodnotit příběh a postavy. Co však hodnotit možné je, to je autorčin styl psaní. Jaycee Dugard není spisovatelka a na knize je to znát, na druhou stranu je to právě ona autentičnost, která člověka na knize dostává asi nejvíc. 
Kniha je koncipována jako sled jednotlivých "epizod" - důležitých okamžiků, které tvořily milníky Jayceeina 18letého utrpení. S autorkou se tedy setkáváme v různých životních fázích a sledujeme její okolnostmi vynucenou a příliš brzkou proměnu z děvčátka na ženu a matku. Tyto okamžiky jsou zachyceny očima "Jaycee tehdy". Autorka se vžívá do toho, jak se cítila tentkrát, vzpomíná na své myšlenky a pocity.
Každá tato epizoda je následována reflexí. V těch autorka hodnotí zaznamenaný zážitek z pozice přeživšího. Dívá se na prožité události a zamýšlí se nad tím, co pro ni tehdy znamenaly, jako někdo, kdo vše vydržel, přežil a je v bezpečí své rodiny.
Právě reflexe mi mnohdy přišly jako slabé místo knihy, autorka se v nich hodně opakuje a řeší stále to samé dokola. JENŽE - když někdo prožije 18 let v zajetí, asi to sotva hodí za hlavu, když si o tom promluví jednou. Takže opakující se myšlenky naprosto chápu a jsem naopak ráda, že v knize jsou. Dodává jí to na opravdovosti a ten úzkostný prožitek to ještě dramatizuje.

Přijde mi, že podobně jako klasiky se autobiografie s takto závažným námětem hodnotí strašně složitě. Ten člověk prožil něco nepředstavitelného a naprosto nelidského, a přežil. Jak teď můžete vzít knížku, která je plná strašných zážitků a okamžiků absolutní hrůzy a říct, že to "není dobře napsané".
Naštěstí jsem takové dilema řešit nemusela. Uloupený život je velmi autenticky napsaná kniha plná spontánních popisů jednotlivých událostí. Chytí Vás za srdce a připomene Vám, že je čeho si vážit a za co být vděčný.
Oceňuji snahu reflektovat dávné události z pozice osvobozené Jaycee a taky si vážím toho, že kniha není plná zbytečného patosu, ke kterému to musí svádět. Tomu se však autorka (až na posledních pár stránek, na kterých přichází takové čistě americké životní poselství) zcela vyhnula.
Celkově knihu doporučuji a dávám jí krásné čtyři hvězdičky. Na buxu je navíc pořád za úplně směšnou cenu, takže neváhejte!
 
Název knihy (originál): A Stolen Life
Název knihy (česky): Uloupený život
Autor: Jaycee Dugard
Rok vydání (originál): 2011
Rok vydání (česky): 2013
Nakladatelství: Ikar
Počet stran: 304
Četl někdo z Vás Uloupený život? Nebo se někdo chystá? A znali jste příběh Jaycee Dugard? Máte třeba nějaké tipy na knihy s podobnou tématikou?
Budu se těšit na vaše komentáře 😊
Mějte se moc krásně,
K

6 komentářů: Povídejte i Vy!

  1. Kristýnko, moc děkuji za recenzi. Knihu jsem objednala, teď už jen čekám, až mi dorazí :) Nevím, jestli se do ní pustím hned, ale zkrátka chci mít něco takového doma, a když bude ta správná příležitost, ráda si knihu přečtu. Podobné náměty znám pouze z beletrie, takže se budu muset trochu obrnit, když toto je skuetčnost,...
    Měj se krásně ♥

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Haničko, naprosto není zač, jsem ráda, žes mě nakopla k sepsání :) Jsem zvědavá, co na ni povíš a doufám, že se Ti bude "líbit" - víš, jak to myslím. Měj se moc hezky :*)

      Vymazat
  2. Teší ma, že nie som jediná, ktorá čaká s recenziou knihy aj pár mesiacov a necháva zážitky dozrieť. Inak, knihu som nečítala, takýto štýl veľmi nemusím. Potom mám z toho zlé sny a chuť nechať sa zavrieť aj so synom medzi štyri steny a nevychádzať von.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Naprosto rozumím tomu, že ne každý takovouto literaturu vyhledává, ale je to zajímavé čtení. A musím říct, že sepisování recenzí s několika měsíčním odstupem je u mě spíše vynucené okolnostmi a mojí leností, takže velký obdiv směrem k Tobě, že necháváš dobrovolně dojmy z knihy takto dlouho uležet a až pak sepisuješ. Přijde mi to úžasné :) Měj se moc hezky :)

      Vymazat
  3. Knihu jsem si kdysi dávno také koupila ve výprodeji. Samozřejmě jsem ji ještě nečetla. Poslední dobou mám tato zjištění čím dál častější. Syslím a nestíhám číst. Musím s tím konečně něco udělat, protože mám pocit, že už mi to přerůstá přes hlavu. Je fakt, že teď nakupuji minimálně, ale zas jsem zavalená recenzákama. Každopádně kniha vypadá hodně dobře.
    Měj se krásně, Kristý :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Šári, popisuješ mě. Ale já se teď tedy fakt snažím ovládat a hlavně co nejvíce číst. Zatím to vypadá, že v lednu alespoň srovnám skóre přírůstků a přečtených, tak snad je to na dobré cestě :) Držím palce s likvidací ležáků, měj se moc pěkně :)

      Vymazat

Srdečně děkuji každému, kdo zde vyjádří svůj názor, zkušenost, či dojmy. Moc ráda si s Vámi o knížkách povídám a právě Vy čtenáři jste mou největší inspirací :)