RC RECENZE | Otolína ve škole (Chris Riddell)

Ve Škole Alice B. Smithové pro děti s neobvyklým darem není první školní den otravou, ale neobyčejným dobrodružstvím.

Tímto moc děkuji báječné Lucii z Presca, která mi Otolínu ve škole poskytla jako recenzní výtisk.

Již podruhé se setkáváme s Otolínou Brownovou, která bydlí v mrakodrapu Pepřenka společně se svým kamarádem panem Mourou. Její rodiče jsou sběratelé a jsou pořád na cestách. Otolína se tak dostává do víru mnohých dobrodružství, přičemž u jednoho z nich jsme my, čtenáři, již mohli asistovat. Otolína a žlutá kočka loni obletěla celou sféru knižních blogů a jistě málokomu unikla. Je to jen dobře, a věřte, že ani další Otolínino dobrodružství byste si neměli nechat utéct. 
V novém příběhu se Otolína na začátku seznamuje s Cecílií Forbesovou - Lawrencovou III. a jejím patagonským poníkem Mumlou. Cecílie je trochu všeználek, který se rád poslouchá a rád komanduje všechny kolem. Nicméně v jádru je samozřejmě i ona stále ještě malou holčičkou, kterou mrzí spousta věcí, ale nejvíce ze všeho vytíženost a nedostatek času, kterým trpí oba její rodiče. Právě ona Otolíně poví o Škole Alice B. Smithové pro děti s neobvyklým darem. Otolína společně s panem Mourou balí a vyráží do školy. Jenže v té, zdá se, straší...
Zatímco v Otolíně a žluté kočce jsme se setkali s jasným rozdělením postav na hodné a špatné a s jasně definovaným poselstvím (krást se nemá!), Otolína ve škole nastoluje jiné otázky. Postavy nejsou tak černobílé, jsou naopak velmi plastické a především Cecílie je v rámci daného žánru a rozsahu knihy vcelku mnohovrstevnatá. Ne vždy je vše tak, jak se může na první pohled zdát, a nikoho bychom neměli předčasně soudit a odsuzovat - to je asi hlavní myšlenka knihy, kterou si děti ze čtení odnesou. Příběh se mi právě díky těmto prvkům možná líbil o trošinku víc než v případě Žluté kočky.
Opět musím samozřejmě vyzdvihnout ilustrace, které jsou prostě neuvěřitelné a člověk se při čtení snadno a rád zapomene. Je v nich tolik detailů, jsou takové něžné a jímavé, a přesto vás zcela pohltí a vtáhnou do napínavého děje i v dramatičtějších částech knihy. Na rozdíl od příběhu se mi ale ilustrace v Otolíně a žluté kočce možná líbily o maličko více. Ještě lépe - líbily není to správné slovo. V první knize mi přišly takové impozantnější, poutavější, možná i promyšlenější - zkrátka to grafické zpracování více doplňovalo děj. Teď to ale zní, jako kdyby Chris Riddell snad zapomněl, jak se kreslí a maluje! To prosím opravdu ne, ilustrace jsou i v případě této knížky naprosto famózní a rozhodně nevídané. Riddellův styl je prostě neskutečný a já mu ho můžu jen tichounce závidět.
Celkově mi knížka o Otolínině školním dobrodružství přišel vhodnější pro starší děti, než první vyprávění o žluté kočce. Autor se zde více zaměřuje na samotný příběh, na přemýšlení o lidech a věcech, s nimiž se v životě setkáváme, a také na různé pohnutky a motivace jednotlivých postav. Samotný děj už tolik nestojí na archetypech, ale spíše na vlastním vyhodnocení toho, čeho jsme svědky, na zamyšlení a na vcítění se do situace někoho druhého.
Závěrem mohu říci, že Otolínino další dobrodružství je úplně stejně fenomenální, jako to první, a já jen doufám, že se v budoucnu v češtině dočkáme i dalších dílů. Všem maminkám moc a moc doporučuji oba dosud vydané díly.
Název knihy (originál): Ottoline Goes to School
Název knihy (česky): Otolína ve škole
Autor: Chris Riddell
Rok vydání (originál): 2008
Rok vydání (česky): 2016
Nakladatelství: PRESCO GROUP
Počet stran: 172

2 komentáře :

  1. Jů! (Chtělo by to nějaký výstižnější, obsáhlejší nebo rozumnější komentář, ale bohužel mě nic, co by lépe vystihovalo mou reakci, takhle večer nenapadá. :D Aspoň ti pochválím recenzi a fotky v ní! :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji za pochvalu, Vlasti, a ona ta kniha je celá taková jůů :))

      Vymazat

My Instagram

Made with by OddThemes | Distributed by Gooyaabi Templates