Rubriku "Povídání" jsem na blog chtěla zařadit kdysi dávno, ale nakonec jsem počkala. Nějak jsem v ten moment necítila... těžko se to popisuje, zkrátka chybělo to správné rozpoložení pro sdílení názorů a osobních dojmů. Teď se to ale mění. Cítím, že potřebuji blog posunout dál, že z něj potřebuji učinit trochu osobnější místo, které bude více odrážet mě samotnou a můj svět. Chápu, že to s sebou nese svá negativa. Zapřisáhlé pejskomily asi neosloví moje kočičí historky (a že jich mám!), realisty a pesimisty možná bude štvát můj nekonečný a nenapravitelný optimismus. Někomu možná přijde, že řeším zbytečnosti, a někdo si řekne, že mluvím o ničem. Jenže já nejvíc věřím tomu, že můj blog už nyní čtou a že si jej dále najdou lidé, kteří jsou otevření, zajímají je postoje ostatních a nesoudí. Doufám, že Vás ta nepatrná proměna bude bavit a že si články budete užívat o něco víc. Knihy budou dál hrát prim, to se rozhodně nebojte! 😊
A abych svá slova potvrdila, tak dneska něco málo o tom, že se v posledních dnech cítím zoufale přečtená a přepsaná. Co tím vůbec myslím? Mám pocit, že čtení věnuju spoustu času. Jenže se v knížkách posouvám strašně pomalu, což je vzhledem k opravdu požehnané hromádce recenzních výtisků fakt radost. A zároveň mě stojí spoustu sil sesmolit článek. Všechna ta slova, která ke knihám mám a chci Vám je sdělit, jsou taková zvláštně zmražená. Jsou tam, ale chvilku potrvá, než ten balíček povolí a budu jeho obsah moci použít. A to je samozřejmě poněkud frustrující.
Na "přepsání" jsem zvyklá, to se mi jednou za čas stává, a dobře vím, že to odezní. Jasně, ráda bych, aby to bylo brzo, ale vydržím. Ale na to "přečtení" - na to si zvykám těžko a nerada. Sice nechci nic lámat a nutit se, ale zároveň to opravdu chci zlomit. Jo, je to protimluv, ale je to tak. Čekají tu na mě samé nádherné knihy a já je fakt chci přečíst co nejdřív, vychutnat si je, přečíst je rychle a najednou, protože takový čtenářský zážitek je pro mě nejintenzivnější.
Máte radu, jak si s tím vším poradit? Jak překonáváte čtecí krizi? Jak prolamujete psací blok? A nevíte, jak vydělat peníze bez práce? 😂
Budu ráda, když mi dáte vědět, jak to máte Vy, a když třeba napíšete i svůj názor na takové osobnější a více povídací články... Krásný večer Vám všem! 💖
Tak já myslím, že je jasné, že já tenhle typ článků více než uvítám :) A co se prolomení krize týče - čekat...tak zní má rada. Já vím, že s tím množstvím recenáků a obecně skvělých knih, které jen čekají na přečtení je to těžké, ale zkusila bych počkat. Případně udělat něco - zkusit poslouchat audioknihy, zkusit zbavit se nějakých knížek, které ti na poličkách trůní až příliš dlouho. To jem teď udělala já - vždycky jsem byla sysel a říkala si, ne to si musím nechat, to si jednou přečtu. Ale dobře víme, jak to je. Jak velká je šance, že si ještě někdy přečteme knihu, kterou jsme si koupili před pěti lety ve slevě (když to zrovnan není klasika). Já takhle teď vyřadila asi třicet knížek. Hrozně se mi ulevilo, protože mám teď pocit, že ten TBR list není tak ohromný a víš co? Už si ani nevzpomenu, které ty knihy jsem do té "vyřazovací" krabice dala - toliko k mé ohromné touze přečíst si je...
OdpovědětVymazatVěřím, že tohle období překonáš a nelámej to přes koleno. Jo a až ti někdo dá ten návod na to vydělávání bez práce, sem s ním! :D
Měj se krásně <3
Hani, moc děkuju za krásný komentář a jsem ráda, že má nový typ článků takové prima ohlasy! :) Tvoje rada se zbavováním je určitě prima, ale já jsem zatím pořád ještě syslík, ještě jsem k tomu nedospěla. Zatím se mi totiž ještě často stane, že sáhnu i po něčem, co mi tu nějaký čas leží... Měj se moc pěkně :)
VymazatÚžasný článek, jako vždycky samozřejmě 😍
OdpovědětVymazatPřepsání i přečtení moc dobře znám. Stejnou krizi jsem měla pomalu už od začátku roku, ale extrém naskočil až o prázdninách, kdy to byl opravdu extrém. Nečetla jsem, nepsala jsem. Musím se ale přiznat, že to byl nádherný pocit. Když už jsem něco přečetla, nevěděly to stovky lidí, ale jen já. Jednou za čas i my prostě potřebujeme pauzu a po ní je návrat ještě lepší 😎❤️
Měj se krásně ❤️
Luci, Ty jsi zlatíčko, moc Ti děkuju :) Já si takovouto pauzu naordinuji o Vánocích, budu jen potichoučku číst... Nejhorší fázi krizi jsem asi překonala, ale pořád to není ono, tak snad to přes svátky spravím :) Měj se moc hezky!
VymazatBlokem trpí asi všichni z nás. Pokud se mi nechce číst, tak obvykle dám pár dní pauzu, přejdu na filmy a seriály a odpočinu si. Obvykle mě zpátky do reality odstřelí nějaký recenzák, protože to je prostě povinnost. A nejlepší návrat je opravdu s knihou, která by měla člověka nadchnout. Tak mi třeba pomohly Měsíční kroniky. Všude samá chvála, tak jsem si řekla dobře a najednou jsem měla přečtené všechny díly. Nebo Cizinka. A podobně :-)
OdpovědětVymazatS tím nadšením máš pravdu, já takhle spoléhám na Geminu! :)
VymazatTěším se na nové články. :-). A co se psacího bloku týče, občas ho mám. Čtecí ani ne, to spíš hledám čas. :-D
OdpovědětVymazatJsem ráda, že se nová rubrika tak líbí :) A se čtením na mě vůbec nechoď, já nechápu, jak ty své počty dokážeš vykouzlit... :)
VymazatTohle zřejmě musí potkat každého, kdo se tolik věnuje čtení. Semtam mívám taky blok, třeba teď nedávno, kdy jsem padesát stran jedné knížky četla několik dnů. Pořád jsem si vymýšlela jiné činnosti, abych ke knize vůbec nemusela zasednout. Pak se to zlomilo. Se psaním mám totéž, buď mám recenzi napsanou rychle a bez problémů nebo se sní trápím několik dnů. Ale nějakou dlouhodobější krizi jsem zatím nezažila.
OdpovědětVymazatNeboj, zase budeš zpět v plné síle a s velkou chutí číst a psát :-)
Tak ať se Ti krize vyhýbají obloukem :) Moc děkuji za komentář, měj se krásně, Marcelko :)
VymazatJá také osobní články uvítám, to je jasná věc. Jinak já když jsem takříkajíc přečtená, nelámu to, protože vím, že to nemá cenu. Tu knihu, ke které bych se „zlomila“, bych si stejně neužila, četla bych ji po kouskách a chyběl by mi ten intenzivní prožitek. Je pravda, že poslední měsíce jen výjimečně čtu na dlouhé zátahy, není čas, ale pokud by tam bylo ještě jakési nucení, odnesla by to prostě kniha. Takže nelámu a čekám, až to přejde. To samé se psaním. Teď jsem dost dlouho čekala, než jsem napsala recenzi na jeden recenzáček z Domina. Možná to bylo knihou, která nebyla úplně jednoduchá a nevěděla jsem, jak to uchopit. A i teď si myslím, že jsem to napsala celé tak nějak zmateně a útržkovitě. Ale několik dní jsem na psaní neměla vůbec chuť, nevyplodila bych asi nic. Takže to vážně vše nechávám odeznít a čekám, až zas přijde ta chuť. Jinak, kdyby ti někdo dal tip, kde přijít bez práce k dukátkům, poděl se o info ☻☻☻ Měj se krásně, Kristýnko :)
OdpovědětVymazatJá s Tebou ve všem naprosto souhlasím, také z mé zkušenosti vyplývá jako nejlepší řešení nechat to plynout... Už jsem psala výš Lucce, že teď přes svátky si dám oddech, jen čtení, bez internetu, bez psaní, beze všeho, a věřím, že ke konci už to nebudu moci vydržet a začnu zase psát :) Měj se taky moc krásně!
VymazatTvůj blog a instagram sleduji už delší dobu a rozhodně se nebráním poznat Tě víc. Už se na to těším a naštěstí jsem také kočkomil! :) Po přečtení tohoto krátkého přiznání jsem si uvědomila, že jsem na tom asi podobně. V recenzích knih mám asi 4 měsíční skluz a nečtu už tolik jako dřív. Možná s tím má něco společného to, že jsem v prvním ročníku na vysoké škole a zvykám si na nové prostředí. Ale i tak mě to mrzí. Teď si místo čtení nebo psaní článku raději pustím seriál, protože se u toho lépe odreaguji a hlavně si odpočinu. Nemusím tolik přemýšlet. Ale věřím, že ta chuť psát a číst se zase vrátí. A u Tebe tomu nebude jinak, uvidíš. Chce to jen čas :)
OdpovědětVymazatKáťo, moc děkuji a jsem ráda, že se nový formát článku líbí. Zároveň mě ale mrzí, že jsi na tom podobně, jako já. Držím palce, ať se vše brzy srovná, zároveň ale trochu nepopulárně radím - tu vysokou a tyhle panické a pekelné zážitky si užij. Já na ten první rok, který byl nejnáročnější a nejhysteričtější, dodnes vzpomínám <3
VymazatJá se na články s touhle tématikou určitě těším. Nejsem sice ani pejskař, ani kočkomil, ale spíš papouškomil, ale i tak si ráda příhody přečtu, stejně jako ráda načerpám nějaký optimismus. V tomhle ohledu jsem otevřená a baví mě se učit, s tím jsem koneckonců sama začala blogovat - s tím, že jsem chtěla sdílet svoje názory a postoje.
OdpovědětVymazatMám podobný problém. Knížek mám doma fůru a nikam se neposouvám. O psacím bloku toho vím taky dost. Na oboje ti dám ale stejnou radu: chce to čas, odstup, nechat to chvíli být. Však ono se to brzy přihlásí o slovo samo :)
Lory Humble
Tak papoušky sloužit bohužel nemohu :) A jsem moc ráda,že i u Tebe má nová rubrika úspěch :) A Tvou radu následuji, snažím se to nechat uležet, jenže resty se kupí a blok neustupuje... No uvidíme, jak to bude :) Každopádně děkuji :)
VymazatJá tyhle články určitě ocením! Sice tvůj blog pak bude prodchnut trochou osobitosti a nezůstane jen profesionální recenzent, ale mně jako čtenářce a snad i přátelské osobě dělají takové články taky velkou radost. :)
OdpovědětVymazatA co se "přečtení" týče, taky to tak občas mívám. Teď momentálně čtu Mořeplavce a ten mě baví, dokonce se to čte fakt rychle, takže mám ze sebe pěkný pocit, ale příští rok asi to čtení nebudu tak hnát. Věnuji mu dost času a vrací se to v pěkných knižních zážitcích a statistikách.. ale stejně nikdy nedokážu přečíst všechny knížky na světě a je pravda, že se musím věnovat i milionu dalších věcí. Chci víc dělat jazyky, sportovat, budu si dělat řidičák a taky bych asi měla dokončit střední, aniž bych dělala reparát z matematiky. :D
Měj se krásně a těším se na další články! :)
Vlasti, moc díky! Kdo by chtěl být jen profesionální, že? :) A s tím čtením a příštím rokem Ti rozumím, máš před sebou velké životní okamžiky - z nichž mám vlastně všechny já sama již za sebou -, které je potřeba vychutnat, prožít, nikoliv pročíst. Držím palce, ať jsou co nejkrásnější! <3
Vymazat