RC RECENZE | Infernum (Mark Maria Kraft)

Mrazivý detektivní příběh z prostředí Prahy. Brutální zločin a chapadla korupce, která ovlivňují každý krok vyšetřování. Na první pohled to vypadá parádně, nemyslíte? I já se nechala zlákat a poté, co jsem zaznamenala pár nadšených názorů, jsem se na knihu těšila ještě víc. Bohužel, Infernum pro mě bylo stručně a jasně zklamáním.

Za poskytnutí knížky k recenzi však mnohokrát děkuji Báře z nakladatelství Grada.

Budu ráda, když mi dolů do komentářů napíšete, zda Vás knížka i přes mé výtky zaujala a zda byste ji byli ochotni zkusit. Také Vás lákají knihy zasazené do pražské či českého prostředí? A prožili jste v poslední době podobné knižní zklamání? Doufám, že ne, ale pokud ano, určitě mi napište, z jaké knížky a proč. Jsem zvědavá a budu se na Vaše komentáře moc těšit 😉
Na břehu Vltavy je nalezeno tělo mrtvé ženy. Záhy se ukazuje, že byla zavražděna, a to zvláště odporným a brutálním způsobem. K případu je povolána komisařka Eva Jelínková, která postupně začíná rozplétat síť intrik, zákulisních machinací a snahy ochránit násilná tajemství za každou cenu.
Jak už jsem předznamenala, Infernum mě zklamalo. Kniha má řadu drobných nedostatků, dvě negativa jsou však naprosto zásadní: přehnaná vykonstruovanost příběhu a naprosto šílená práce s postavami. Ke všemu Vám samozřejmě povím více.
Nejprve tedy k samotnému příběhu. Ten začíná velmi slibně, v průběhu se však nesmyslně zamotává a vyústění děje je pak už zcela přitažené za vlasy. Celkově kniha působí dojmem, jako by se do ní autor pokusil vměstnat všechny nápady na dobré detektivky, které mu přišly na mysl. Je to škoda, jeho zpracování není špatné, a kdyby zápletkami trochu šetřil, vydalo by to na více (kvalitnějších) vyprávění. V příběhu čtenáře potká veliké množství různých odboček a drobnějších zápletek, které by asi měly pomáhat dokreslovat celkový obrázek. To se však autorovi bohužel nepodařilo, tyto drobné odklony od ústředního motivu jsou příběhu na škodu. Jsou zmatečné, čtenář se kvůli nim ztrácí a přichází tak o požitek ze sledování probíhajícího vyšetřování, navíc mají samozřejmě za následek také to, že příběh ztrácí na uvěřitelnosti a v samotném závěru se stává opravdu neskutečným sledem bizarních událostí.
Dalším, a asi nejzásadnějším problémem, jsou však postavy. Začíná to téměř výhradním užíváním křestních jmen bez dodání příjmení, navíc jmen velice běžných a přímo svádějících k popletení. Postav je navíc v knize značné množství, takže zorientovat se v nich, to dá čtenáři docela zabrat. Přestože jsem knížku četla v podstatě „na jeden zátah“, ani ke konci knihy jsem si vždy nebyla stoprocentně jistá, zda je dotyčný skutečně tím, kým si myslím, že být má. Také práce s vykreslením postav a jejich vývojem mi úplně nevyhovovala. Nejhůře z toho všeho vyšla ústřední postava komisařky Evy. Zde mi prosím dovolte trochu popustit uzdu emocím… Víte, já si myslela, že mi taková uštěkaná Kim Stoneová leze na nervy. Tak tedy: Promiň, Kim. Jsi úplně zlatá. A teď už zcela vážně – Eva je rozhodně nejslabším článkem celé knihy a asi i důvodem, proč byl můj dojem tak plný zklamání. Její zpracování sráží celek jako takový. V průběhu knihy prožije lacinou milostnou avantýru téměř s každou mužskou postavou, což mi nepřišlo pro děj nijak obohacující a místy to bylo (pro mě osobně) už na hranici vkusu. Její charakter je vykreslen zvláštním chaotickým způsobem, který nedokázal vytvořit z této postavy jakkoliv komplexní či zajímavou osobnost.
S tím souvisí také určitá autorova obsese s motivem incestu. Nic proti, chtěl vykreslit postavy poznamenané traumatickými zážitky, takže toto zpracování chápu… ale v tolika variacích u tolika postav? Ten propletenec je celkově prostě příliš přitažený za vlasy a nakonec nedává moc smyslu. Jednotlivé dílky do sebe rozhodně nezapadnou logicky a elegantně. K tomu možná vede i to, jakým způsobem je v knize zpracováno vyšetřování případu – najdete v něm nelogické a nepochopitelné kroky, často mi přišlo, že vyšetřovatelé prakticky nic nedělají a jen se tak „poptávají“, což k případu brutální vraždy opravdu nesedí.
Autorovi však rozhodně nemůžu upřít čtivost a to, že čtenář otáčí stránku jednu za druhou. Mně osobně střídání skutečně superkrátkých částí vyprávěných z pohledů různých postav až tolik nevyhovovalo, ale znám spoustu čtenářů, které tohle vysloveně nadchne. Některé části měly třeba jen půl strany a už se přeskakovalo k jiné postavě. To má za následek to, že kniha je jako celek velmi dynamická, napínavá a čte se vlastně úplně sama. Já ji slupla za jeden den 😊
Celkově bych to shrnula takto: Pevně věřím, že Infernum najde svoje čtenáře. Hodí se pro ty z Vás, kdo máte rádi postupné sledování průběhu vyšetřování, kdo se nebojíte brutálnějších scén a detailních popisů nejrůznějších násilností, a kdo dokážete přimhouřit oči, když se autor dopustí v knize několika chyb. Pokud hledáte detektivní jednohubku, kterou sfouknete za den a odpočinete si u ní, Infernum by mohlo být to pravé. Pro náročnější detektivkáře bych ho ale asi nedoporučila. Celkově hodnotím třemi hvězdičkami, a to především za to, že se autor nebál být opravdu drsný, že vymyslel spletitý příběh (byť se do něj sám trochu zamotal), a že jeho dění zasadil do nádherné Prahy.
Název knihy: Infernum
Autor: Mark Maria Kraft
Rok vydání: 2017
Nakladatelství: Cosmopolis
Počet stran: 312

4 komentáře :

  1. Obecně mám ráda knížky, kdy znám ona místa a dovedu si představit, jak se tam příběh odehrává. Proto se mi třeba nedávno líbily Povídky malostranské - dřív jsem je tak ráda neměla, ale po prochození Malé Strany to bylo něco jiného. :) Praha obecně je krásná a dá se do ní zasadit nekonečně příběhů všech knižních žánrů. :)
    No, trochu zklamáním pro mě byly knížky o regionálním průmyslu, které jsem na podzim četla. Obě byly o Kladensku a Slánsku, takže opět místa, která moc dobře znám, neboť tu celý život žiju. Bohužel mě strašně rušilo množství chyb a korunu tomu dodala reklamní část na posledních dejme tomu 80 stranách... no, prostě mě to zklamalo. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vlasti, moc díky za komentář :) Ono v téhle knize ani to prostředí není využité úplně naplno, dost často se tam stane, že někdo nasedne na tramvaj a "jede šest a půl kilometru na jihovýchod", což mi teda nic moc neřekne, přestože v Praze žiju vlastně celý život :D

      Vymazat
  2. Tak detektivku z prostředí Prahy bych taky ráda vyzkoušela, tak až narazíš na nějakou fakt kvalitní, určitě dej vědět :)
    Tohle mě úplně nezaujalo, zejména tvůj popis hlavní hrdinky mě teda hodně odrazuje :)
    Jinak recenze samozřejmě moc povedená!
    měj se krásně :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dám vědět určitě :) Díky za pochvalu recenze, to mě moc těší :)

      Vymazat

My Instagram

Made with by OddThemes | Distributed by Gooyaabi Templates