RC RECENZE | Krycí jméno E219 (Terry Shaft)

Když jsem si před časem vybírala z novinek nakladatelství Grada knížky k recenzi, nabídla mi Bára také novou knihu z české sekce. Přestože je námět Krycího jména E219 na míle vzdálen od mého standardního žánru, něco mě k této knížce nesmírně táhlo, a rozhodla jsem se ji proto vyzkoušet. A neudělala jsem v žádném případě chybu. Tento debut mladé české autorky píšící pod pseudonymem Terry Shaft je tak báječně slibný, až se tomu nechce věřit.

Báře z Grady mnohokrát děkuji za to, že mi knížku poslala k recenzi.

Co Vy a knižní prvotiny? Jaká Vás nejvíc dostala a proč? A slyšeli jste už o knize Krycí jméno E219? Láká Vás? Máte rádi motivy apokalypsy a dystopie? Budu ráda, když si přečtete recenzi a napíšete mi do komentářů Vaše dojmy a názory. 😊

Erik Wilson byl odsouzen k pobytu ve vězení, jenže na světě už dávno nic není tak, jak bývalo. Ovzduším cirkuluje nebezpečný vir, který postupně hubí celé lidstvo. Lidé se skrývají před Nakaženými a snaží se přežít den po dni… A právě z toho důvodu není pro Erika v jeho cele najednou místo. Při návratu z jedné z jeho procházek mu zůstávají brány věznice zavřené. S taškou svých věcí se vydává na osamělou a nebezpečnou pouť, kterou, zdá se, nemá nejmenší šanci přežít…

Hned na úvod je třeba říct, že Krycí jméno E219 je debutovým dílem patnáctileté autorky. Ano, čtete dobře. A musím konstatovat, že je to fakt obdivuhodný počin. Upřímně se přiznám, že jsem v čase čtení věděla, že je autorka mladá, ale její přesný věk jsem neznala a tipovala jsem ho někde mezi osmnácti a dvaceti. Z omylu mě vyvedl rozhovor s autorkou v talk show Všechnopárty (připojím Vám níže odkaz na video), a nebudu Vám lhát, byla jsem hodně zaskočená. Ta knížka skutečně je poměrně vyspělá a před autorkou tedy smekám.

Samozřejmě, jak bylo řečeno, jedná se debut, dokonce o debut poměrně mladé slečny, takže se tam najdou určité chybky, které souvisí s takovým „nevypsáním“, nicméně jdou zcela bez problémů přehlédnout a čtenáře rozhodně nikterak neruší. Navíc se vůbec nebojím, že by je Tereza v budoucnu neodstranila. Jen jediná nepřesnost mě donutila označit si dané místo lepíkem, a tou byla poloprázdná plná nádoba, ale to jsou takové ty drobnosti, které se autoři – pokud jsou dobří, a Tereza dle mého názoru dobrá je – s novými zkušenostmi a časem naučí vnímat a důsledně eliminovat.

Velmi působivá je práce autorky s vystavěním příběhu. Děj i atmosféra jsou solidně budovány od samého začátku, autorka se ještě k tomu dokázala zcela vyvarovat toho, aby byla kniha jakýmkoliv způsobem rozvláčná či rozcouraná. Kdepak, hned od začátku jde do rychlé akce, činí tak však velice důmyslně a příběhu díky tomu vůbec nechybí gradace. 

Co je absolutně strhující, to je závěr knížky. Byla jsem z toho úplně na větvi, četla jsem, jak nejrychleji dokážu, bylo to tak neuvěřitelně napínavé! Právě toto velkolepé finále bylo zpracované tak mistrným způsobem, že si v mých čtenářských očích Tereza vůbec nezadala s mnohem zkušenějšími autory (a některé dokázala tou atmosférou, kterou pečlivě stavěla celou dobu a která měla v závěru děsivě mrazivý a temný nádech, překonat).

Jediným zklamáním pro mě bylo rozuzlení příběhu, tedy to úplné finále, kdy rozlouskneme, jak to celé bylo. To je pro mě veliká škoda a důvod, proč nemohu dát plných pět hvězdiček. Bez spoileru to mohu říct takto: Děj je poměrně násilně utnutý v tom nejnapínavějším momentu, další (kvalitní) vysvětlení událostí nepřichází. Se spoilerem se to ale vysvětluje lépe, upozorňuji však, že v něm vyzrazuji celou zápletku, takže zvýrazňujte s opatrností! ↠Nemám ráda konce, kdy se ukáže, že to celé vlastně bylo jen přelud. Působí to na mě nedotaženě, jako kdyby autor nedokázal dovyprávět příběh, který sám stvořil. Jako kdyby sám nevěděl, jak to dopadne. Nezachránil to ani příslib toho, že drama, kterého jsme byli svědky, se v budoucnosti naplní.↞

Nicméně od nepovedeného konce k něčemu opět velmi zdařilému, a to jsou postavy. I zde jsem byla autorčiným umem mile překvapena. Nebudu zastírat, že z vykreslení postav jsem měla velké obavy, a to nejen proto, že jde o debut mladé autorky, ale také proto, že mi přijde, že právě v tomto žánru se může snadno stát, že jednotlivé charaktery podlehnou stereotypům a klišé typickým pro apokalyptické a dystopické příběhy. Opravdu mě naplňuje radostí, že jsem se mýlila. Postavy nejsou vůbec šablonovité, ba naopak, jsou pestré a vynikajícím způsobem reflektují nejrůznější způsoby, jakými by se lidé s podobnou katastrofou pravděpodobně vyrovnávali. Tereza navíc měla několik naprosto skvělých nápadů na jednotlivé charaktery, které netradičním způsobem vyprávění obohacovaly. To, že se ne vždy držela typického žánrového scénáře, mě vysloveně těšilo. Také skutečnost, že autorka dokázala v tak útlém věku natolik pečlivě a pozorně pracovat s rozmanitostí, kterou můžeme ve společnosti najít, dokazuje, že je nejen překvapivě vyspělou autorkou, ale i vyspělým a inteligentním člověkem.

Ze všech postav samozřejmě nejviditelněji vystupuje Erik Wilson, který je jednoduše řečeno prostě super. 😊 Naprosto chápu, že se autorce zalíbil natolik, že svou původně soutěžní práci (jak také zmiňuje ve Všechnopárty) rozšířila do knížky. Erik je trochu samorost a žádný klasický hrdina, neboť odvaha mu občas docela schází. Přese všechno ale zůstává rovným a férovým člověkem, jehož osobnost je obohacena o notnou dávku sarkasmu. Jeho poznámky, které provázejí veškeré události v knize popisované, jsou nesmírně trefné, skutečně vtipné a do děje se vždy perfektně hodí. Erik není jednou z těch postav, které jsou ironické a rádoby legrační za každou cenu, humor je v jeho případě vždy na místě. Dokázat takhle správně nadávkovat něco tak ošemetného, jako je sarkasmus a systematické odlehčování jinak poměrně ponurého a napínavého příběhu, to je docela umění.

Recenzi bych uzavřela pár slovy o stylu, kterým autorka píše. Ten mě moc bavil, je to svižné, čtivé, lehce napsané. V textu nejsou kostrbaté věty ani nepřehledné části vyprávění, navíc se zde neobjevují ani žádná hluchá místa, ve kterých byste se nudili. Samotný prolog, ve kterém sledujeme zrod nebezpečného viru, mě však mírně vyděsil, ten je napsán až téměř dětinsky – to je však snadno vysvětlitelné tím, že kniha byla, jak jsem již zmiňovala, původně soutěžní prací a autorka na ní začala pracovat v jedenácti letech. Začátek knihy bych na takový věk odhadla, a proto bych jej asi nějakým způsobem přepracovala, protože by se mohlo stát, že některé čtenáře od dalšího čtení odradí. To by však byla ohromná škoda, protože autorka se záhy od tohoto omylu zcela odstřihává a celá kniha pak působí velmi dospěle, kompaktně, promyšleně a propracovaně.

Opravdu srdečně doufám, že Tereza bude ve své spisovatelské dráze pokračovat, že ji psaní nepřestane bavit a že se můžeme těšit na její další počiny. Věřím totiž, že by se mohla stát skutečně úspěšnou autorkou. Její debut Krycí jméno E219 ode mě dostává krásné 4 hvězdičky a nebojím se jej vřele doporučit dál, samozřejmě především těm z Vás, kdo mají rádi napínavé příběhy a téma apokalypsy a dystopie.

Knihu můžete koupit zde.

 

Název knihy: Krycí jméno E219

Autor: Terry Shaft

Rok vydání: 2017

Nakladatelství: Cosmopolis

Počet stran: 190

Závěrem přikládám odkaz na Terezin rozhovor v talk show Všechnopárty:

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10090925908-vsechnoparty/217522161600032/obsah/576167-tereza-hridelova