RECENZE | Stepfordské paničky (Ira Levin)

By | 5 comments
Přeji hezký den a vítám Vás u nové recenze!
Tentokrát se podíváme na zub tenké, ale přesto obsahově bohaté knížce od Iry Levina. K Stepfordským paničkám jsem se dostala vlastně omylem, když jsem v nakupovacím záchvatu házela ve slevách knihy do košíku jako pominutá. Ale nelituji.
Stepfordské paničky jsem už znala z filmového zpracování, které jsem však viděla už před pěknými pár lety, takže jsem si příběh do detailu nepamatovala a po přečtení jsem se musela ptát maminky, jestli to stejně dopadlo i ve filmu.

Román vypráví příběh středostavovské rodiny, která se stěhuje do krásného rodinného domu ve Stepfordu. Aktivní Joanna, která rozhodně není ženou plně oddanou péči o domácnost, se pomalu zabydluje a seznamuje s městečkem. Jedna věc jí připadá zvláštní – všechny stepfordské ženy jsou doslova posedlé péčí o domácnost, nemají čas na nic jiného a vlastně ho ani mít nechtějí. Po svých zájmech a koníčcích netouží, jsou zcela oddané svým mužům, rodině, domácnosti… Jedinými Joanninými přítelkyněmi se ve Stepfordu stávají svérázná Bobbie a okouzlující Charmaine, které se obě se svými rodinami přistěhovaly těsně před Joannou. Netrvá však dlouho a i Charmaine se mění k obrazu stepfordské dokonalosti. Bobbie a Joanna jsou odhodlány ze Stepfordu utéci dříve, než se promění i ony… Jenže jednoho dne na to Joanna zůstává sama. Podaří se jí Stepford opustit a začít žít vlastní život v jiném městě?
Na stylu autora mě hodně bavila jeho schopnost posunout příběh časově o hodně dál jiným způsobem, než dělením na kapitoly či strohým sdělením „a uplynulo několik měsíců“. Levin tuto situaci řeší výčtem událostí, ke kterým došlo, který je rychlý a úderný a zároveň velice názorný. Tento originální prvek jsem opravdu oceňovala.
Samozřejmě že velice interesantním prvkem je taky samotný námět příběhu. Chorobná touha mužů po patriarchálním uspořádání společnosti zde zabíhá do extrému. Trochu jsem se tohoto ústředního problému bála, nevěděla jsem, jaký si na to udělám názor, protože jsem i přes všechny své současné povinnosti docela domácký typ. Vaření, pečení, a upřímně i uklízení mě baví a nezlobila bych se, kdybych mohla být nefalšovanou ženou v domácnosti. Trochu jsem se proto obávala, že mi Joanna bude svým přístupem k životu trošku vadit, ale je to velice pěkně vystavená postava moderní ženy, která je ráda v domácnosti, ale zároveň se nestává služkou – takže z velkých obav byly nakonec velké sympatie :)

Co se ostatních postav týká, nedostávají tolik prostoru a obzvlášť u Joannina manžela Waltera mi to přišlo jako škoda, protože jeho myšlenkové pochody, názory a motivace vlastně vůbec nepoznáváme (a já je mezi řádky nevyčetla, takže pro mě bylo jeho jednání dost nepochopitelné – nevěděla jsem, odkud to vlastně pramení).

Knížku celkově vřele doporučuji k přečtení. Styl psaní je příjemný a svižný, navíc kniha samotná je tenoučká, a proto je to ideální literární jednohubka. Já jsem moc ráda, že jsem si ji pořídila a přečtení vůbec nelituji, byl to příjemný zážitek.

Jako vždy mě zajímá, zda jste knihu četli i Vy? A líbila se Vám? Případně znáte nějaké jiné pěkné Levinovo dílo? Měli byste nějaké doporučení? Určitě se o svůj názor a dojmy podělte v komentářích!

Já Vám přeji krásný den a těším se u dalšího článku! :)
K

Název knihy (originál): The Stepford Wives
Název knihy (česky): Stepfordské paničky
Autor: Ira Levin
Rok vydání (originál): 1972
Rok vydání (česky): 2010
Nakladatelství: Knižní klub
Počet stran: 160
Novější příspěvek Starší příspěvek Domovská stránka

5 komentářů:

  1. No super :) zrovna sjíždím své oblíbené blogy a narazím na recenzi, na kterou jsem se moc těšila :) ve všem s Tebou víceméně souhlasím. Musím říct, že mě se právě líbilo i to filmové zpracování, ačkoliv se knihou opravdu spíše inspiruje, než že by bylo podle ní. Od Levina jsem četla ještě Rosemary má děťátko. Je to taky takové kraťounké dílko, které zvládneš za chvilku. Atmosféra, postavy i celkové vystavení příběhu mi přišlo opravdu hodně podobné, takže pokud se ti Paničky líbily, zkus i Rosemary :)
    Měj se krásně.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hani, děkuji za tip, já už na tenhle titul koukala a říkala jsem si, že bych si ho docela přečetla. Tak teď je to definitivní :)
      Krásný den i Tobě! :)

      Vymazat
    2. Stepfordské paničky se mi moc líbily, jak kniha tak film :) Rosemary má děťátko se mi líbilo ze začátku, pak než jsem došla na konec trochu méně a od dočtení před pár lety pořád nevím, jestli se mi to víc líbilo nebo nelíbilo :D

      Vymazat
    3. Je teda pravda, že mně ten závěr Rosemary taky až tak nesedl, ale celkovým stylem je to Paničkám dost podobné... ;)

      Vymazat
    4. Tak teď jste mě ještě víc nalákaly, dámy! Určitě se po Rosemary podívám, jsem zvědavá na ten konec. Paničky mají závěr vyřešený bezvadně, ale tím spíš může být člověk v případě stejného stylu zklamaný z konce jiné knihy. Jak říkám, zvědavostí jen hořím! :))

      Vymazat

Srdečně děkuji každému, kdo zde vyjádří svůj názor, zkušenost, či dojmy. Moc ráda si s Vámi o knížkách povídám a právě Vy čtenáři jste mou největší inspirací :)