SEDM | # 3

| 22:19 13 comments
Ahoj, přátelé! 
Vítám Vás u nového článku. Kdo by si rád početl o knížkách, mrkněte na včerejší recenzi, ve které opěvuji Osudy a běsy, pro mě jeden z nejlepších titulů tohoto roku. 
V dnešním článku to primárně o knihách nebude. Po čase jsem se totiž vybičovala k novému příspěvku do rubriky Sedm. Můžu Vám taky slíbit, že se v příštích týdnech budu snažit některé blogové rubriky zase oživit, s absencí pravidelného rozvrhu se mi to celé nějak zvrtlo a třeba takové Právě čtu tu nebylo už zatraceně dlouho. Napravím, všechno napravím! :))
A co mi tedy v posledních týdnech, které nebyly vždy veselé, dělalo radost?

1. Čtenářský klub MY ČTEME

Už ze samotného založení čtenářského klubu jsem měla radost, ale ta se přetavila v dětinské nadšení ze všech ohlasů a pozitivního přijetí tohohle projektu. Během jednoho měsíce se Vás ve skupině na Goodreads objevilo 33 a stále nám přibývají další členové. Jsem strašně ráda, že Vás společné čtení klasiky baví a doufám, že nám ten klub vydrží dlouho a že se pořádně rozroste.

2. Podzim 

Těšila jsem se z výprav na houby (neúspěšných) a procházek po lese. Miluju to ticho a klid, ty barvy a ty vůně. I když se vrátím úplně uťapaná, cítím novou a silnou energii. Jsem proto strašně ráda, že se i v hektickém programu naší rodiny našly chvíle, kdy jsme prostě jen dýchali ten čerstvý vzduch. A já sbírala každý list v dosahu, samozřejmě.

3. Kytička od maminky

Tahle kytička byla posledním pugétem z naší zahrádky a byla překrásná. Od maminky, jen tak. Takové jsou nejlepší. Bohužel byla dost brzy odhalena i na té nejvyšší a nejobtížněji dostupné polici a shozena. Ano, mít půlroční kotě je radost za všech okolností. (Ale fakt, je.)

 4. Babiččino pečení a horký čaj

Znáte to, někdy je nejlepším lékem na všechny stresy a deadliny dobrota od babičky. Ta moje mě jimi zásobuje přímo královsky (taky podle toho vypadám :D). A kdo by v těchto dnech odolal hrnečku dobrého horkého čaje? 

 5. Rodinná setkání

V naší rodině se dodržují české tradice, ale na druhou stranu, každá příležitost k menší oslavě a setkání je dobrá. A tak jsme letos na Halloween dlabali dýně a mně ujela ruka v Tigeru, kde jsem koupila za pár korun tuhle fešáckou kostlivcovou girlandu. Na chatě se nakonec vyjímala přes týden. V rámci večírku jsme se přejedli nezdravými brambůrkami ve tvaru netopýrů (a teď je zase nemusíme půl roku vidět) a celé jsme to završili opékáním halloweenských mashmallow. A vínem. A bylo to krásný. 

6. Spolupráce s nakladatelstvím Domino

 
Jednou z nejpozitivnějších novinek poslední doby je moje nová a úžasná spolupráce s nakladatelstvím Domino. Jsem opravdu moc ráda, že jsem díky blogu mohla získat tuto zkušenost, protože tak milé, vstřícné a příjemné lidi nepotkáte každý den. Navíc mě zásobují samými skvostnými knihami a pomáhají mi se čtenářsky rozvíjet. (A věřte, že to neříkám jen tak. Oni jsou fakt úžasní.)
Tak, to byly ty největší radosti poslední doby... Ale rozhodně ne jediné. Dělá mi radost i to, že pomalu hromadím dárky pro své blízké na Vánoce. Že na pracuji na diplomce, byť jsou mé krůčky opravdu miniaturní a moje tempo si nezadá se šnekem. Že jsem včera ráno viděla úplně nádherné ranní nebe. Že jsme si před časem s mamkou udělaly báječný filmový den a viděly jsme skvělý animovaný film o Robinsonu Crusoe. Když se ohlédnu, těch drobností je spousta... a přesně o nich život je.
Co udělalo v posledních dnech největší radost Vám? Kvůli čemu jste byli fakt nadšení a šťastní? Budu moc ráda, když se o tyhle pozitivní okamžiky podělíte v komentářích.
Přeji Vám co nejvíce drobných radostí v každém dni, mějte se báječně! :)
K

13 komentářů: Povídejte i Vy!

  1. Skvělý nápad na článek! Radosti je důležité si připomínat, aby se v tom běžném životě neztrácely :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak, Katko, a jsem ráda, že se článek líbil :)

      Vymazat
  2. Pro mě prostě vždycky zůstanou nejmilovanější knižní články, ale tuhle rubriku vážně žeru, vždycky mi pomůže si uvědomit, co krásného a (malého) mi mnohdy dokáže vykouzlit úsměv na rtech. Jsem ráda, že ty toho máš poslední dobou tolik, jsou to samé krásné věci :)
    Z toho malýho trapiče bych se asi zbláznila, na druhou stranu se fakt nenudíš :D Procházky působí hodně pozitivně i na mě, i když já s podzimními fotkami už asi pomalu končím - bydlím na začátku Doupovských hor a dneska už k nám zavítal první sníh, takže asi tak :D Největší radost z toho měla Kejsyna, která v něm vždycky řádí jak pominutá - nojo zimní štěně :)
    Drobností a radostí bych našla ještě spoustu, ale nechci ti spamovat komentáře :D
    Měj se krásně, Kristý a ať se daří i nadále :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hani, moc díky. V těchto dnech si tyhle články připomínám ještě víc. Měj se krásně!

      Vymazat
  3. Samé krásné radosti Kristýnko :-) a moc krásné fotografie :-) Podzimní procházky jsou kouzelné i když je pravda, že hříbky nějak nerostou... Mně dělají radost tvé krásné články :-))) Měj se hezky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marcelko, moc Ti děkuji za tak krásný a milý komentář! ♥ ♥ ♥ Udělala jsi mi ohromnou radost. Měj se nádherně!

      Vymazat
  4. Jsem ráda, že čtenářský klub tak funguje a gratuluji ke spolupráci :) Kocouři jsou někdy na zabití... ale stejně se na ně nedokážeme zlobit dlouho, navíc je s nimi člověk tak podivuhodně klidný :) Já si momentálně nad dárkama lámu hlavu, nikdy nemůžu na nic přijít :D

    Co mi udělalo radost... hm... tak asi to, že jsem se nemusela dva dny za sebou nic učit, to byla vítaná a překvapivá změna :D Vlastně ještě páteční ředitelské volno. A pak jako obvykle knížky a moji mazlíkové :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsou krásné radosti, Kristý :) Doufám, že už jsi s vymýšlením dárečků postoupila a že si užíváš tu předvánoční atmosféru. Měj se moc krásně!

      Vymazat
    2. Už mám všechno koupené, i když mám dojem, že ne ve všech případech jsem byla originální :( Ale jinak si ji užívám, momentálně peču :)

      Vymazat
  5. YAAAS! Miluju tuhle rubriku! Sama jsem člověk, kterej by nejradši blil duhu, takže k tomu samozřejmě i všechny podněcuju a jsem ráda, když vidím ostatní lidi takhle pozitivně se zaměřovat na dění okolo nich. <3

    1. ten čtenářskej klub byl fakt skvělej nápad. Uplně přesně vím, jak se cjetíš. To nadšení. Přesně takhle nadšená já jsem, kdykoli se do něčeho pustím. Ať už to je třeba blbý rozjetí tumblru nebo ta moje kniha, na který se snažim pracovat. (To bys nevěřila, jaký #feels z toho já sama mám. Zajímalo by mě, jestli i ostatní autoři takhle úplně srostou se svými postavami a pak s nimi pláčou a smějou se a tak.) Prostě ten čtenářskej klub je super záležitost a ať se mu daří.

    2. Procházky po lese miluju, jenže já jsem takovej zmrzlík, že mám prostě občas problém se dokopat k opuštění tepla domova. :D Btw, lov na houby neúspěšný? Můj nevlastní taťka miluje chození na houby (a to ty houby nejí, prosim pěkně) a když měl před čtrnácti dny dovolenou, nosil nám domů každý den plný koš obrovských hřibů a všeho. Já teda radši sbírám ty listy, než houby. :)

    3. Kytička je krásná a naprosto chápu, že ti udělala radost. ^^

    4. Miluju mňamky od babičky. Ta moje mě vykrmovala vždycky, ale teď, jak mě vídá jenom o víkendu, když jsem přes týden na intru, tak mě vítá koláčem nebo buchtou. Tímhle tempem se za chvilku nebudu vejít do žádného oblečení. Nádhera. :D

    5. Aw. Halloweenská oslava! My jsme to letos na Halloween nějak nezvládli — a to minimálně babička dýně dlabe vždycky. Ta girlanda je sladká. :D

    6. Ke spolupráci s Dominem moc moc moc gratuluju!!! Doufám, že ti přinese spoustu skvělých knih.

    7. Malej frajer je božskej. Je to fakt radost, mít doma kotě. My teď máme doma dvouměsíční miminko (to už není to babičky půlroční, teď už máme kotě doma i my, prosím pěkně!). Pojmenovala jsem ji Tonks, protože jsem HP trash. Je úžasná, úžasná, úžasná. Byla ze začátku děsně plachá a teď už začíná pěkně lumpačit. A hrozně roste. Máme jí doma dva týdny a já jak přijíždím domů na víkendy, tak mě to vždycky strašně rozhodí, jak je veliká už. Dělá nám hroznou radost. :D

    I ty ostatní drobnosti jsou super. S diplomkou hodně štěstí. Nebe je kapitola sama o sobě. Já miluju nebe. Doufám, že se nikdy nezměním v člověka, kterému barvy nebe nedělají radost.

    Já poslední dobou? Hm. Jak jsem řikala, tak Tonksová. Taky moje spolubydlící na intru, které jsou super (bydlíme čtyři ve dvoupokojovém bytě, je to sranda). Děláme si filmové večery a výlety do obchodů (to mi připomíná, že jsem si koupila krásnou podprdu, takže to jsem taky měla radost!). Radost mi dělají i moji spolužáci a pátková kafíčková rande s mými nejlepšími kamarádkami. A ten první sníh, i když mi je hrozná zima.

    No, já to ukončím, už takhle mám pocit, že jsem zas napsala víc, než dost. :D Měj se nádherně!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Káťo, strašně moc Ti děkuji za tenhle komentář. Odpovídám v době, kdy všechno rozhodně není zalitý sluncem a kdy se pozitiva hledaj jen těžko a Tvoje slova mě hodně povzbudila. Děkuju Ti za vlití pozitivních myšlenek do žil, zas o trosku víc věřim, že bude zas líp. ♥

      Vymazat
  6. Moc pěkný článek, Kristý :) Miluju podzimní procházky, knížky z Domina i domácí mazlíčky. A nesmím ani zapomenout na domácí pohodičku u něčeho sladkého :) Měj se krásně :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji Šári :) Máš pravdu, v těchto dnech nemusím vystrčit ani palec, to teplo domova je extrémně lákavé :)

      Vymazat

Srdečně děkuji každému, kdo zde vyjádří svůj názor, zkušenost, či dojmy. Moc ráda si s Vámi o knížkách povídám a právě Vy čtenáři jste mou největší inspirací :)