RC RECENZE | Osudy a běsy (Lauren Groff)

| 17:30 15 comments
Ahoj, moji milí!
Zdravím Vás u nové recenze. Tentokrát se podíváme na zoubek jednomu recenznímu výtisku, na jehož čtení jsem se sice těšila, ale zároveň jsem byla trochu nervózní, protože kniha rozhodně nevypadala jako snadné čtenářské sousto. A taky nebyla. Avšak právě díky tomu byla doslova delikátní. Mluvím o novince nakladatelství Domino, o Osudech a běsech.

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství Domino.

Při vybírání recenzního výtisku mi v nakladatelství doporučili Osudy a běsy a já jim po přečtení anotace prostě nemohla odolat. Když mi kniha dorazila a já se začetla, prvních pár stránek jsem se bála, že jsem udělala chybu. Zdálo se, že mi styl psaní nesedne. Pak jsem se ale začetla, zbytek knihy jsem hltala jako blázen a musím říct, že Dominu snad nemohu být vděčnější za tohle úžasné doporučení. Nevím, jestli bych si knihu sama od sebe vybrala... A bohužel bych přišla o jeden z nejlepších čtenářských zážitků, jaké jsem kdy měla.
Lotto a Mathilda se vezmou ve dvaadvaceti letech po čtrnáctidenní známosti. Málokdo v jejich manželství věří, přesto vydrží více než dvacet let. Sebevědomý a impulzivní Lotto a tichá a metodická Mathilda žijí zdánlivě spokojený manželský život, ale někde hluboko uvnitř jejich vztahu není vše tak, jak vypadá... Každý má svá tajemství, a některá jsou temná. Nikdo nakonec není přesně tím, kým si myslíte, že je. Ani ten, kdo je Vám nejblíž.
Vyprávění o manželství dvou vzácně protikladných lidí může svádět k melodramatickým a patetickým scénám, to mi nevymluvíte. Jednou z největších kvalit této knihy je skutečnost, že přesně tomuto problému se autorka dokonale vyhnula. Celý příběh je velmi realistický, takový syrový a řekla bych, že je to život ve své nejčistší podobě, očištěný od nánosu přetvářky a patosu, ke kterému nějaké umělecké zachycení vždy svádí. Život nikdy není jako z románu, a ať se stane cokoliv, nakonec nějakým způsobem plyne dál, a přesně to se Lauren Groff podařilo skvěle zachytit.
Děj je rozdělen do dvou částí - Osudů zaměřených na Lotta a Běsů zaměřených na Mathildu. Druhá část je kratší a je naprosto strhující, děj se výrazně zrychluje a navíc jsou nám odhalována mnohá Mathildina tajemství, která vrhají na příběh jiné světlo. Líbilo se mi to pozvolné budování tempa v Lottově části příběhu a ten drsný přechod k trochu jinému stylu u Mathildy - perfektně to reflektovalo moje dojmy z dvou ústředních postav příběhu.
Největší devizou celé knihy je kromě bravurního vypravěčského stylu, o kterém budu mluvit později, autorčin cit pro detail, který se asi nejvíce projevil právě ve vykreslení postav. Kniha je opravdu doslova sondou do těchto dvou duší, velmi detailním pohledem na to, co je v životě potkalo, ovlivnilo, zranilo. Na konci knihy naprosto přesně víte, proč se Lotto a Mathilda v určitých momentech rozhodovali tak, jak se rozhodovali. Prožijete s nimi jejich životy, poznáte je a myslím, že někdy je budete chápat lépe, než oni sami. Zjistíte, že každé drobné rozhodnutí mělo svůj důvod, byť někdy nebyl dobrý, každá volba byla zakořeněná v událostech minulosti.
Už dlouho jsem neviděla takto precizně propracované postavy, které Vám autor umožní dokonale poznat a u kterých nemusíte tápat. Ano, některá rozhodnutí jsou nepochopitelná a Vy s nimi nesouhlasíte, ale nikdy nejsou nesmyslná. Zde skládám opravdu velký obdiv, protože ve valné většině knih u mě nakonec přichází okamžik toho zaváhání... "Ale proč?" ptám se. Často nedostanu odpověď, a pokud ji dostanu, nezdá se dostatečná. Osudy a běsy ale takový problém rozhodně nemají, přestože Vás dokáží pořádně šokovat.

Autorčin styl bylo to, čeho jsem se na samém začátku čtení nejvíce zalekla a bála, a zároveň to, co jsem na konci knihy hltala a milovala. Do Lauren Groff a jejího způsobu vyprávění jsem se doslova zbláznila. Poměrně strohé a výstižné popisy střídají metafory, které nezřídka musíte přečíst dvakrát - někdy pro jejich krásu, jindy pro jejich neuchopitelnost a abstrakci. Ať jedno či druhé, bude Vás to vždy bavit. Styl autorky je velmi kontrastní - na jedné straně je jazyk, kterým je text psán, velmi květnatý a košatý, na druhé straně se autorka uchyluje k takovým syrovým (ano, tohle slovo v této recenzi používám hodně) prvkům - například v ukázce můžete vidět, že v dialozích často užívá téměř výhradně sloveso "říkat". Neuhýbá jinam, nepoužívá jiná slovesa, aby imitovala rozmanitost. Tohle mě baví.
Povzdychl si a zdravou rukou si promnul tvář.
"Napiš něco," rozkázala.
"Nemám inspiraci," řekl.
"Napiš esej," řekla.
"Eseje jsou pro pitomce," řekl.
"Napiš hru o tom, jak nenávidíš svět," řekla.
"To není pravda, že nenávidím svět. Svět nenávidí mě," řekl.
"Bú-hú," řekla.
Ona to nemůže vědět, pomyslel si. Netrestej ji.
(Osudy a běsy, str. 124)
V druhé ukázce pak vidíte popis hudby, což podle mě není nic jednoduchého. Toto zpracování mi však přijde jednoduše geniální. Kdybych to celé měla charakterizovat jen pár slovy, řekla bych asi, že styl autorky je brutálně upřímný a zároveň kouzelně poetický. Uznejte, že to zní lákavě.
Něco trošičku ošklivého. Hudbu s humorem, proboha! Kousavou hudbu. Hudbu, která podrývá a prohlubuje a vrství se s původním mýtem o Antigoně, což byl vždy divoký a podivný příběh. Kéž by jen Leo zopakoval hudbu z letní opery. Ale tohle. Ne. Toto je husté jako melasa; není v tom žádný vtip. Je to bolestivé, třaslavé. Je to tak špatné, že to všechno mění.
Vše se změnilo.
(Osudy a běsy, str. 171)

Mám teď, už vlastně na sklonku roku, štěstí na literární perly. Osudy a běsy se totiž zařadily k tomu nejlepšímu, co jsem tento rok mohla číst a je to kniha, ke které se za pár let - až mě život zase trošinku promění - dost možná vrátím, protože bych byla zvědavá, co na ní řekne moje starší já. Znovu a znovu děkuji Dominu za tenhle úžasný čtenářský zážitek, který mi jako čtenáři pomohl posunout se zase o něco dále, což ne každá kniha dokáže. Děkuji! 
Pokud hledáte knihu se silným příběhem, bravurně propracovanými postavami a jedinečným autorským stylem, sáhněte po tomto skvostu. Já sama budu další tituly od autorky rozhodně vyhledávat, protože chci víc... V českém překladu vyšly ještě Příšery templetonské, které z anotace vypadají neméně lákavě. A perlička na závěr, věděli jste, že Osudy a běsy označil Barack Obama za svoji nejoblíbenější knihu roku 2015?
 
Název knihy (originál): Fates and Furies
Název knihy (česky): Osudy a běsy
Autor: Lauren Groff
Rok vydání (originál): 2015
Rok vydání (česky): 2016
Nakladatelství: Domino
Počet stran: 448
Asi je naprosto jasné, že tato kniha ode mě dostává pět hvězdiček a kdybych mohla, dám jí jich deset nebo tisíc. Četl už někdo z Vás Osudy a běsy? Nebo se chystáte? A jaká kniha byla pro Vás podobně zásadní - jakou knihu jste zavřeli a uvědomili si, že něco je malinko jinak, než před přečtením? Budu moc zvědavá na Vaše komentáře!
Přeji Vám krásný zbytek večera :)
K

15 komentářů: Povídejte i Vy!

  1. Dobře, neodolala jsem a recenzi si přečetla - lépe řečeno prolétla ji očima. Sama se moc a moc těším, měla by mi přijít v nejbližších dnech :)
    Doufám, že mě podobně zasáhne. Vypadá to přesně na to, na co se těším a proč jsem knihu zmiňovala již ve svém edičním plánu.
    Měj se krásně, Kristýnko

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem moc zvědavá, jak se Ti zalíbí, ale věřím, že Ti kniha sedne a že si v ní najdeš zase něco jiného než já. Těším se na Tvé dojmy, Haničko ♥

      Vymazat
  2. Skvělá recenze, Kristý :) Kniha vypadá velmi zajímavě. Už jsem ji zaregistrovala a te´d dávám rozhodně na seznam :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Šári, rozhodně Ti jí moc doporučuji, myslím, že zrovna Ty dokážeš toto dílo náležitě ocenit! :)

      Vymazat
  3. Ó, to znie tak super!!! ^.^ Milujem prepracované príbehy, postavy a k tomu všetkému ešte aj tajomstvo...táto kniha vyzerá byť skutočne na vysokej úrovni...fakt si ma nalákala :D Určite si ju pripíšem na zoznam kníh, ktoré by som jedného dňa chcela prečítať...takže vďaka za tip ;)) A nesmiem zabudnúť pochváliť recenziu....takže krásne napísané a som veľmi rada, že som si mohla prečítať tvoj názor ;))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mony, moc díky za pochvalu, strašně si toho vážím :) Budu se těšit, až se ke knize dostaneš, co na ní povíš a jaké budou Tvé dojmy. Já věřím, že Tě dostane stejně jako mě ♥

      Vymazat
  4. Jako vždy úžasná recenze!!! :)
    Dost jsi mě nalákala. Škoda jen, že bych si momentálně takovou knihu plně neužila :( Určitě se ale po ní v budoucnu podívám :)
    Měj se krásně! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Luci, moc díky za pochvalu a určitě jí v budoucnu šanci dej, nebudeš litovat :)

      Vymazat
  5. I přes pozitivní recenzi si nemyslím, že by mě kniha bavila :( Ale jsem moc ráda, že se ti tolik líbila :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nesedne každému, to je jasné, ale myslím, že časem by ses k ní propracovat mohla a že by Tě mohla bavit... Hodně toho člověku dá, a to mnoho knih neumí ;)

      Vymazat
  6. Když to doporučuje i Obama.. :)

    Recenze je parádní. Jsem hrozně ráda, že se ti knížka líbila. Podle tvojí recenze jsem na tuhle záležitost úplně dostala chuť. Dostala jsi mě už tím, jak propracované jsou ty postavy. Já totiž miluju, když ty postavy úplně jakoby vystupují ze stránek knihy, že si je úplně dokážu představit jako reálné osoby. Takže jo, nice.

    Knihu přidávám na seznam. Děkuju za doporučení. :)

    Měj se nádherně!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Káťo, tohle je čtení pro Tebe jako dělaný. Fakt. Pokud se k ní dostaneš, určitě se zamiluješ. Postavy v tomhle případě doslova ožívají a celý ten zážitek je prostě famózní. Stokrát doporučuji! :)

      Vymazat
  7. Dobrý den, knihu jsem včera dočetla a mám z ní rozporuplné pocity. Spíš převládají negativní. Což nekladu za vinu autorce jako spíš sobě a svým představám o životě a manželství. Musím řici, že první část knihy se mi četla hůře díky nezvyklému autořčině stylu psaní. Některé odstavce jsem musela číst opravdu několikrát. Druhá část knihy se mi četla lehčeji, ale o to byla děsivější. Chápu, že každý má své tajemství. Ale z pohledu Mathildy žit celý život v přetvářce a manipulaci s lidmi je strašné a pro mě nepochopitelné. Vlastně Lotto svou ženu neznal. Žil celý život v iluzi. Ona z něj udělala trubce. Pro mě je upřimnost v životě velice důležitá. O to vice mě tato kniha zasáhla.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dobrý den, souhlasím s Vámi v tom, že začíst se do autorčina stylu dá trochu práci, ale stojí to za to. Já na Osudy a běsy i s časovým odstupem stále vzpomínám a silně ve mně rezonují.
      Samozřejmě se shodneme i v tom, že Mathilda je svým způsobem téměř zvrácená, byť ani Lotto neměl ten štít úplně čistý. Byla to ale právě tato zvrhlost postav, která mě bavila, ta sonda do zdánlivě šťastného manželství, ve kterém ale každý sleduje především své zájmy. Jsem ráda, že píšete, že Vás kniha zasáhla - to by tato kniha rozhodně měla a já doufám, že se k ní časem třeba vrátíte, jako to plánuji já. Mějte se moc krásně a díky za komentář :)

      Vymazat

Srdečně děkuji každému, kdo zde vyjádří svůj názor, zkušenost, či dojmy. Moc ráda si s Vámi o knížkách povídám a právě Vy čtenáři jste mou největší inspirací :)