RC RECENZE | Jákobovy barvy (Lindsay Hawdon)

| 17:39 15 comments
Moc Vás vítám u nového článku. Jak jsem slibovala před víkendem, připravila jsem si pro Vás recenzi novinky od nakladatelství Domino, Jákobových barev.

Dominu tímto moc děkuji za poskytnutí recenzního výtisku a za zprostředkování naprosto jedinečného a neopakovatelného čtenářského zážitku.


Psaní tohoto článku jsem se upřímně bála už v momentě, kdy jsem knihu četla, a měla jsem důvod. Tuto recenzi jsem rozepsala hned několikrát, ale pokaždé jsem měla neodbytný pocit, že Vám v ní nedokážu předat to, jak výjimečná a zásadní tato knížka je. Snad se mi to v této finální už konečně povede. Rozhodla jsem se vynechat v ní to mé klasické rozdělení textu do jednotlivých částí, ve kterých hodnotím specifické aspekty každé knihy. Myslím, že omezovat Jákobovy barvy do jednotlivých škatulek by byl ostudný recenzní hřích.
Určitě všichni znáte ten pocit, když Vás nějaká kniha vnitřně absolutně rozloží? Když musíte myslet na události, které v ní byly popsány, ještě pěkných pár dní? Když Vás osudy jejích postav změní po lidské stránce? Když (trošku) změní Váš pohled na svět? Věřím, že znáte. A taky věřím, že jste takových knih nečetli mnoho. Pokud byste chtěli tento počet navýšit, Jákobovy barvy jsou pro Vás tou pravou volbou.

Nejprve stručně shrňme děj. Osmiletý Jákob utíká nacisty okupovaným Rakouskem. Jákob, ze čtvrtiny Rom a ze čtvrtiny Jeniš. Utíká, sám, obklopen pouze přírodou a všemi barvami světa. Obklopen jen tím, co jej jeho rodiče učili a co mu vštěpovali. Utíká, jediné, co mu zbývá, je jeho malá truhlička. Utíká a snaží se přežít. Román pokrývá události více než deseti let a z jednotlivých střípků skládá mozaiku osudu jednoho malého chlapce již od momentů, kdy ještě ani nebyl na světě.
Otevřeně se přiznávám k tomu, že čtení Jákobových barev pro mě v žádném případě nebylo jednoduché. Velmi silný příběh kombinovaný s téměř lyrickým vyprávěním a skutečně pozvolným skládáním jednotlivých životních epizod všech postav mi místy dával zabrat a v určitých momentech jsem si nebyla jistá, zda autorka trochu neodbočuje od toho, co chtěla původně svým čtenářům sdělit. Ano, chvílemi jsem ztrácela ze zřetele ten celkový obrázek, což bylo možná zapříčiněno také tím, že jsem knihu musela číst po malých částech, protože jsem měla dojem, že větší objem čtiva nejsem v tomto případě schopná dostatečně vstřebat.
Jenže pak přišel závěr a já jsem pochopila, že každé slovo, každá drobná epizodka a zdánlivé uhnutí od ústředního příběhu, mělo svůj velmi dobrý důvod. Proto pokud tuto knihu čtete, nebo budete číst, nenechte se odradit tím, že ne vždy uvidíte celou perspektivu. Ochudili byste se o nevšední zážitek.
Popsat pro Vás příběh knihy bez toho, abych Vám vyzradila něco, co by pro Vaše čtení mohlo být zásadní, je vcelku složité. Pro každého budou jednotlivé okamžiky Jákobových barev jinak důležité. Mohu asi prozradit to, že v mozaikovém příběhu se důkladně seznámíte nejen s Jákobovým osudem, ale také s životními příběhy obou jeho rodičů. Přiznávám, že linii věnovaná ranému mládí Jákobovy matky Lor mi místy přišla zbytečně rozvláčná a velmi detailní – pozorný čtenář by zamýšlené sdělení autorky jistě vstřebal i bez takto podrobných popisů. Na druhou stranu, Jákobovy barvy vynikají svojí dokonalou propracovaností historie jednotlivých postav. Autorka si s vykreslením životních cest Jákobových rodičů dala velkou práci, která se naprosto vyplatila.

Další věcí, kterou bych ráda vyzdvihla a pochválila, byla autorčina schopnost vyprávět Jákobovy pasáže skutečně z Jákobova pohledu – v nich totiž najednou svět opravdu vidíte pohledem malého bezelstného dítěte. Žasla jsem, že se něco takového podařilo. V některých chvílích jsem se vůbec nedokázala oprostit od toho vnímání situací optikou malého dítěte a nebyla jsem schopná podívat se na daný moment jako dospělý. Některé zvraty mě proto nejen neuvěřitelně překvapily, ale také hodně zasáhly.
Obecně musím říci, že Lindsay Hawdon umí s emocemi čtenářů pracovat naprosto ohromujícím způsobem. Já nejsem člověk, který u knih brečí – není to tím, že by ve mně knihy nevyvolávaly pořádné emoce, ale prostě to neumím. Takže když mě někdo dokáže rozplakat, musí to už být něco. A Autorka této knihy ze mě na konci měla plačící uzlíček, abych byla upřímná. Rodinu jsem svými dojmy krmila ještě pěkných pár dní a vždycky jsem se dokázala znovu dojmout. Asi je v tento moment třeba poznamenat také to, že Lindsay Hawdon má opravdu unikátní vypravěčský styl a je jednou z těch autorů, jejichž specifický rukopis je pro jejich knihy zcela klíčový. Samozřejmě, že by to celé shořelo na nepovedeném překladu, ale i ten je v tomto případě na jedničku s hvězdičkou. A když jsem se dozvěděla, že pro paní překladatelku byla tato kniha její první? Asi nedokážu dostatečně smeknout!

Znovu se nacházím v bodě, kdy mi připadá, že Vám nepředávám všechno, co bych chtěla. Jákobovy barvy jsou těžké čtení, to Vám říkám rovnou. Ale je to jedna z těch těžkých knih, které za to vynaložené čtenářské úsilí stojí. Její přečtení Vás obohatí. V knize se dočkáte zdrcujících lidských osudů a spousty emocí. Je to příběh o všedních lidských životech odehrávajících se na pozadí velkých dějin a velkých rozhodnutí, která jejich budoucnost změnila navždy. Jákobovy barvy jsou obrazem děsivé doby plné strachu a nejistoty, zároveň však autorka na tomto temném pozadí dokonale vykresluje obrázek plný nejen bolesti a utrpení, ale také hluboké, osudové a bezpodmínečné lásky. Lásky bez hranic, bez národnosti, bez omezení a lásky v mnoha podobách.
Každé slovo, každá věta, každá drobnost v minulosti postav je v této knize promyšlená. Nic v ní není navíc, nic v ní nechybí. Mozaika jednotlivých okamžiků se v závěru dokonale spojí a vytvoří perfektně ucelené dílo, ve kterém by byl hřích změnit snad jedinou čárku. A ten konec? Dámy a pánové, nečekala jsem jej a dostal mě absolutně. Pro tuto knihy byl bezpochyby naprosto dokonalý.
Ano, Jákobovy barvy ode mě dostávají plných pět hvězdiček a mám k tomu spoustu důvodů. Od velmi silného námětu přes neuvěřitelný smysl pro detail, od lyrického nádechu celého textu po nesmiřitelnou tvrdost příběhu jako celku, od zasazení děje do hrůzné doby přes neskutečně silné svědectví bezbřehé lásky ve všech jejích podobách... Ta kniha je dokonalá. Dokonalá. Přečtěte si ji.

Knihu si můžete koupit zde (udělejte to ;)).

 
Název knihy (originál): Jakob's Colours
Název knihy (česky): Jákobovy barvy
Autor: Lindsay Hawdon
Rok vydání (originál): 2015
Rok vydání (česky): 2017
Nakladatelství: Domino
Počet stran: 376
A teď jako vždy prosím, povídejte Vy. Zaujala Vás kniha? Jsou Jákobovy barvy něčím, co si nechcete nechat ujít? Rádi vyměníte "pohodlné" a jednoduché čtení za silný příběh? A jaká kniha byla takto zdrcující a zlomová pro Vás?
Moc se těším na vaše komentáře,
mějte se moc pěkně,
K

15 komentářů: Povídejte i Vy!

  1. Krásná kniha. Překlad je opravdu hvězdný.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, kniha byla tak dokonalá, že jinak přeložit ani nešla :)

      Vymazat
    2. Kniha samotná je opravdu dechberoucí a překlad je jedinečný. Nedokáži se paní překladatelce dostatečně poklonit... :) I když to svádí na dokonalost knihy, já myslím, že bez jejího talentu a schopností by to tak nádherné nebylo! :)

      Vymazat
  2. Já už teď vím, že budu mít se sepsáním úplně stejný problém. Moc jsi mě ale nalákala na ten závěr, těším se!
    Měj se krásně :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Už jsme si to všechno pověděly osobně, já se už jen třesu na Tvoji recenzi a vůbec na nové články. Chybíš mi!

      Vymazat
  3. No teda, povedená recenze. Už teď se na mě přesouvají tvé silné emoce. Přidávám si ji do seznamu :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji za pochvalu recenze a jsem moc ráda, že jsi knihu přidala na seznam. Nebudeš litovat! :)

      Vymazat
  4. Na knížku mám zálusk od doby, co jsem jí viděla v edičním plánu, ale bohužel budu muset počkat, až bude v knihovně... mimochodem zase povedená recenze :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji za pochvalu a těším se, co na Jákobovy barvy povíš Ty, až se k nim dostaneš... :))

      Vymazat
  5. Úžasná, silná recenze. Pokaždé, když čtu cokoliv o Jákobových barvách, jsem v té knize zpátky a úplně se mi mlží oči a mám husí kůži. Je to síla, že se něco takového povede.
    A nádherné fotky plné přírody a barev :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc a moc děkuji za tak krásná slova a jsem ráda, že máme z knihy podobné pocity a dojmy. Jedinečný čtenářský zážitek... :)

      Vymazat
  6. Krásná recenze krásné knihy. Na mě zapůsobila úplně stejně, Lindsay Hawdon má výjimečný talent dostat do knížky přesně to, co tam má být a jak to tam má být. O moc víc silnějších věcí jsem nečetla, pokud vůbec...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc a moc Vám děkuji za přečtení recenze a za pochvalu, ani nevíte, jak mě to těší. A také mám radost z toho, že způsob, jakým Lindsay Hawdon tento příběh vypráví, vnímáme podobně. Vždy je tak nějak zázračné potkat někoho, kdo si z knihy odnáší podobné pocity... Děkuji za komentář a těším se na Vaše další překlady, nenechám si je ujít! :)

      Vymazat
  7. My compliments on an excellent translation of a difficult and emotional theme. I wish both the author and the translator, Ms. Kramkova, continuing success in their future endeavors.

    OdpovědětVymazat

Srdečně děkuji každému, kdo zde vyjádří svůj názor, zkušenost, či dojmy. Moc ráda si s Vámi o knížkách povídám a právě Vy čtenáři jste mou největší inspirací :)