RC RECENZE | Snaž se nedýchat (Holly Seddon)

Hořký psychothriller o důvěře, zradě a bezmoci.

Za poskytnutí recenzního výtisku této novinky moc děkuji nakladatelství Omega a e-shopu Knihy Dobrovský.

O chystaném psychothrilleru Snaž se nedýchat jsem četla už docela dávno a nesmírně mě zaujal, proto jsem se hrozně těšila na okamžik vydání. Moje radost z toho, že jsem u Omegy vyhrála recenzní konkurz, byla vážně ohromná. Čtení jsem se nemohla dočkat. O to trpčejší bylo mé zklamání.

V roce 1995 byla tehdy patnáctiletá Amy Stevensová sexuálně napadena a brutálně zbita. Na následky svých zranění nezemřela, ale upadla do kómatu. V roce 2010 její příběh znovu vyplouvá na povrch díky zkrachovalé novinářce a funkční alkoholičce Alex, která zoufale hledá téma, které by jí navrátilo její dřívější žurnalistickou slávu. Protože co jiného znamená comeback, než vypátrání nepotrestaného násilníka…? Podaří se jí roky nevyřešený případ plný tajemství, lží a záhad konečně uzavřít?

Ráda bych poznamenala, že v recenzi nejprve vyjádřím své – opravdu čistě subjektivní – dojmy. Nevím, čím to bylo, ale mně kniha prostě nesedla. Četla jsem jí celý jeden měsíc (!!!), nedokázala jsem s ní pořádně pohnout, čtení mě nijak zvlášť nelákalo a nebavilo, neměla jsem touhu a potřebu si ke knize sednout. Největší problém osobně spatřuji v tom, že samotné téma je ohrané a autorka do něj nepřinesla vůbec nic nového. Schéma „šokující zločin – pomalé odkrývání pravdy – nejrůznější úhly pohledu – co je pravda a co ne – a na závěr pachatel, kterého nikdo netipoval“ je už nám všem dobře známé. Když ho tedy autoři znovu využijí, je potřeba, aby s ním pracovali nápaditě a originálně. Bohužel se domnívám, že v případě Snaž se nedýchat se tak nestalo. Kniha na mě působila šablonovitě a předvídatelně.

Dalším problémem, který mě při čtení rušil, bylo velké množství nejrůznějších odboček. Když se nad tím zamyslím, autorka se vlastně poměrně málo věnovala ústřednímu tématu knihy, zato drobných epizodek s vývojem situace nesouvisejících najdete v knize přehršel. Z toho asi také vyplývá můj pocit, že se v knize dělo zoufale málo a zoufale pomalu. Pokud autorka chtěla děj a odkrývání jednotlivých skutečností vystavět takto, vyplatilo by se knihu zkrátit. Některé pasáže mě vysloveně nudily a přispívaly k tomu, že jsem knihu po chvíli čtení odkládala, abych načerpala energii na další čtecí sezení.

Musím pochválit dobře odvedenou práci s vykreslením postav, především Alex a Amyin dřívější přítel Jacob jsou opravdu zajímaví, bavilo mě také to, že se autorka nebála v pozdějších částech knihy vpustit do děje i Amy, toho času již v kómatu. To byl velmi osvěžující prvek a věřím, že stál hodně odvahy, takže za to klobouk dolů. Naproti tomu taková Fiona, Jacobova těhotná manželka, tu jako by snad stvořil jiný spisovatel. Ani by mi nevadilo, že byla docela nesnesitelná, spíše mě šokovalo, jak se projevila v závěru. Proměna jejího chování byla nepochopitelná a nedávala žádný smysl. Také mě trochu mrzelo určité klišé ve vykreslení Jacobových rodičů. Tato nevyrovnanost pak samozřejmě srážela i celkový čtenářský dojem.

Pokud jde o autorčin styl, nemohu ho hanit, píše čtivě a přívětivě, srozumitelně a jednoznačně. V textu se neztrácíte, netápete v jednotlivých událostech ani v postavách. Knize také sluší v žánru tolik oblíbené členění vyprávění do spousty krátkých kapitol, které by mělo zaručit, že děj bude svižný, bude gradovat a přinutí čtenáře otáčet stránku za stránkou.

A tím se dostáváme k tomu hlavnímu – víte, já si opravdu myslím, že i s aspekty, které jsem kritizovala, je kniha opravdu dobrým psychothrillerem a že vám ji mohu ke čtení doporučit. Všechny nedostatky, které jsem zde vyjmenovala, vám totiž vůbec nemusí vadit – drobné odbočky pro vás mohou znamenat, že autorka šla do hloubky (což je pravda), nevyrovnanost v postavách můžete vnímat jako rozmanitost (taky pravda) a to, že někoho kniha tolik nebaví, to už je úplně subjektivní. Byla bych proto nerada, kdybyste si z mé recenze odnesli třeba to, že kniha za přečtení nestojí – stojí, ale je určena specifickému okruhu čtenářů. Těm z vás, komu nevadí odhalovat pravdu velmi pomalu, kdo se nebrání šablonovitějšímu příběhu a kdo vyhledává v psychothrillerech spíše tu psycho část na úkor thrillerové.

Celkově knihu hodnotím třemi hvězdičkami, což bylo i moje spontánní hodnocení ihned po dočtení. Dle mého názoru se jedná o spíše průměrný titul, který v rámci svého žánru příliš nevyčnívá, ale přesto chápu, proč se stal bestsellerem. Zkuste dát Snaž se nedýchat šanci – a budu ráda, když mi pak napíšete, jaký jste z knihy měli dojem. A pokud už někdo četl, určitě mi hned napište do komentáře, co na knihu říkáte a zda se mnou v něčem souhlasíte či nesouhlasíte.

Knihu můžete koupit zde nebo zde.

 

Název knihy (originál): Try Not to Breathe

Název knihy (česky): Snaž se nedýchat

Autor: Holly Seddon

Rok vydání (originál): 2016

Rok vydání (česky): 2017

Nakladatelství: Omega

Počet stran: 376