RECENZE | Sběratel motýlů (Dot Hutchinson)

By | 17 comments
Asi každý potkáme během roku pár knížek, ke kterým nás něco táhne. Nedokážeme vysvětlit, co přesně to je, ale knize prostě neodoláme. A pak nastává modlení, aby nás náš instinkt nezklamal. Něco podobného jsem zažila s knihou Sběratel motýlů od Dot Hutchinson. Nakonec jsem si tento titul pořídila jako e-knihu a pustila se do čtení.
Nádherná uzavřená zahrada plná péče a krásy, v níž poletují okouzlující motýli. Od každého druhu jeden. Motýli, ve skutečnosti mladé ženy, unesené za jedním jediným účelem - přinášet radost Zahradníkovi. Svému únosci a následně i svému vrahovi...
Rozhodně nemohu říci, že bych snad byla zklamaná. Ale nejsem ani úplně bezpodmínečně nadšená. Bohužel nedokážu úplně jasně a přesně vysvětlit, co mi na knize chybělo, ale něco jsem zkrátka postrádala. Takovou tu hranu, která oddělí dobré čtení od vynikajícího. Nicméně, na chvilku se od toho neidentifikovatelného nedostatku oprostíme.
Je totiž důležité konstatovat, že Dot Hutchinson ve Sběrateli motýlů ukazuje, jak neskutečně originálně se dá přistoupit k výstavbě thrillerového příběhu. Střídání vyprávění ze Zahrady a z výslechové místnosti, které však stále sleduje jednu časovou linii, je ve své podstatě tak trochu hlavním tahounem knížky. Propůjčuje jí totiž tu správnou dynamiku, dopřává jí gradaci, která čtenáře nutí nepřestat číst. Hlavní postavu Inary díky tomu čtenář vnímá v každém momentě trochu jinak - stejně jako vnímá ona sama sebe, stejně jako ji vnímají vyšetřovatelé.
Jenže tahle rozpolcenost hlavní hrdinky je asi tím, co mi nakonec na knize nejvíce vadilo. Nepřijde mi totiž, že by postavy byly dobře propracované. A to je samozřejmě u knihy, která z velké části stojí na psychologické rovině, docela průšvih. Nezískala jsem z hlavních postav dojem, že by byly jakkoliv hluboké. Objevily se u nich některé třeba i protichůdné vlastnosti, díky nimž docházelo k jakési imitaci rozmanitosti, ale jinak byly postavy ploché, obyčejné, stereotypní. Inařin projev mě sice bavil, měla v sobě správnou dávku životní skepse, nadhledu a sarkasmu, ale ani ona nebyla na psychologické úrovni dobře zvládnutá. O Zahradníkovi, který představoval naprosto ideálního kandidáta na to, aby se na něm autorka charakterově vyřádila, raději pomlčím.
A kromě postav mě při čtení rozčilovala ještě jedna věc. Už jsem někde mluvila o tom, že i když čtu thriller, chci, aby jeho základ byl uvěřitelný. Abych si řekla, že se tohle vlastně klidně mohlo stát. U Sběratele motýlů jsem s tím ale měla problém. Ta technická stránka věci, obšírně, a přesto bizarně nekonkrétně popisovaná, byla podle mě za čárou. Navíc to autorka ještě vyšperkovala drobnými vsuvkami (spoiler: Zahradníkovy procházky po Zahradě s manželkou), které jen umocňovaly neuvěřitelnost celé věci.
S tímhle problémem se taky pojila určitá zmatečnost – scéna se odehrávala ve dne a najednou následoval skok do noci a zpět. To byly vyslovené omyly, které bylo potřeba vychytat, ale nestalo se. Zmatky se objevily i v samotné formě vyprávění – Inara během své výpovědi často v podobě takových drobných epizodek odbíhala do minulosti. Na jednu stranu je to velmi autentické, protože věřím, že podobné odbočky k výpovědi oběti zkrátka patří. To, že Inaře utíkaly myšlenky, působilo velmi věrohodně. Jenže bohužel, ať to působí věrohodně, jak chce, čtenáře to ve výsledku poměrně ruší, a pak je otázkou, zda je to k dobru.
A přichází úplné finále, a to je konec knihy. Právě ten byl asi tou poslední kapkou, která rozhodla o tom, že mé dojmy z knihy jsou tolik rozporuplné. Sběratel motýlů se bohužel zařadí mezi knihy, jejichž poslední stránky mě dokázaly naprosto zklamat a pokazily pocit z celého čtení. Nedávalo to tváří v tvář předchozím událostem žádný smysl, bylo to překombinované, rádoby senzační, chtělo to prvoplánově šokovat. A to tahle kniha neměla vůbec zapotřebí.
Co dodat? Snad jen, že přestože se nakonec může zdát, že jsem knihu zkritizovala od začátku do konce (toliko k mému úvodnímu - "co mi vlastně na knize vadilo?"), není vůbec tak špatná. Jen jsem upozornila na to, co se nepovedlo. Sběratel motýlů je čtivým, ambiciózním thrillerem, který je napsán originálně a dynamicky, a fanoušky žánru tak nemůže zklamat. Autorce se pouze nepodařilo vyrovnat se s touhou šokovat za každou cenu, která příběh posunula do problematicky uvěřitelné roviny a zcela ovládla konec vyprávění. Přesto dávám vcelku jasné čtyři hvězdičky a doporučení těm z vás, kdo jsou schopni obrnit se vůči senzacechtivosti celé knihy.
 
Název knihy (originál): The Butterfly Garden
Název knihy (česky): Sběratel motýlů
Autor: Dot Hutchinson
Rok vydání (originál): 2016
Rok vydání (česky): 2017
Nakladatelství: XYZ
Počet stran: 347
Novější příspěvek Starší příspěvek Domovská stránka

17 komentářů:

  1. Moc pěkná recenze. A zklamaná moc být nemůžeš, když jsi dala čtyři z pěti. :-D Kniha mi padla do oka díky obálce. Ale jinak určitě nepatří mezi priority :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No jo, přes to všechno jsou moje dojmy vlastně docela pozitivní :) Jestli se k ní někdy dostaneš, budu zvědavá, co na to řekneš, Luci :)

      Vymazat
    2. myslím, že jsem ji měla na seznamu, ale znáš to... ty seznamy jsou vždycky ták dlouhý :-D

      Vymazat
  2. Povedená recenze, Kristý, jen mi taky nedá se trošinku nepodivit nad hodnocením a teď to prosím nechápej vůbec negativitně :) Jsem jen zmatená, vlastně jsi knihu zdrbla ještě o něco víc než já :D, a přesto je tvoje hodnocení vyšší, dokázala bys třeba poukázat na pro tebe úplný propadák, který jsem ideálně četla i já, abych to mohla nějak porovnat? :)
    Díky a měj se krásně! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsem nečekala, že to způsobí zmatení :D Snažila jsem se v recenzi poukázat na to, že objektivně ta kniha vůbec není špatná (i já osobně ji považuju za spíš nadprůměrnou), ale že mně a mému subjektivnímu vnímání tam určité věci nesedly. Což ale není důvod k nízkému hodnocení. Jak píšu, Sběratel motýlů mi přijde jako originální a velmi dynamický thriller, který nemůže čtenáře zklamat ;)
      Jinak jsem koukala na Goodreads a nenašla jsem u nás asi nějaký úderný srovnání. Za mě je propadák to, když to není čtivý, když se nudím, když to absolutně nedává smysl, když je tam velký množství chyb, když se autor ani nesnaží vdechnout postavám něco autentickýho. To ale není případ Sběratele :)

      Vymazat
  3. Díky, Kristý, opravdu bych nechtěla, aby to vyznělo nějak kriticky, snad si rozumíme!! :D :)

    OdpovědětVymazat
  4. Poslední dobou dávám přednost knížkám, o nichž vím, že mě nijak nešokují. Šoků mám v životě až až. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To já se zas ráda šokuju, abych věděla, že to ještě není tak hrozný :D

      Vymazat
  5. Pěkná recenze Kristýnko :-) Knížku mám na seznamu, ale na koupi to asi nevidím, spíše na knihovnu, pokud budu mít štěstí. Jak píše Lucka výše, priorita to určitě není :-))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky Marcel :) Budu každopádně zvědavá na dojmy :)

      Vymazat
  6. Nezní špatně, ale řekla bych, že jsou mnohem lepší knihy, které si můžu přečíst. A jelikož jich není málo, tak se k téhle asi nedostanu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pro mě je strašně těžké říci, zda je vynechání knížky škoda, nebo ne. Na jednu stranu to byla docela pecka, na druhou stranu mi tam něco nesedlo...

      Vymazat
  7. O této knize jsem uvažovala, ale asi ji vynechám. Čeká na mě už dost nepřečtených knih :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já to píšu do všech komentářů, že se mi těžko soudí, zda je škoda to nepřečíst, nebo ne... Ale myslím, že ty máš takový žánrový rozlet, že pro Tebe zrovna tohle nutnost nebude :)) Měj se krásně Kačí :)

      Vymazat
  8. Nad knížkou uvažuji, ale nevím. Vážně nevím, jestli by byla pro mě to pravé ořechové nebo spíš naopak :) Asi by mi nesedla ta originalita, bizarnost... Mám takový pocit. Jinak samozřejmě skvěle pojatá recenze, Kristýnko, baví mě, jak příběh vždy rozebereš. A nejvíc mě to baví u knih, které čteme stejné. Takže se těším, až přečtu paní Parrish a půjdu si přečíst tvůj článek :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Uvidíš, Šári, já skoro nedokážu poradit, ono je to svým způsobem hrozně dobré, jenže... nevím. Každopádně moc děkuju za pochvalu, dělá mi to velikánskou radost, jsi zlatá :) Měj se moc hezky!

      Vymazat

Srdečně děkuji každému, kdo zde vyjádří svůj názor, zkušenost, či dojmy. Moc ráda si s Vámi o knížkách povídám a právě Vy čtenáři jste mou největší inspirací :)