PŘEČTENO | Březen 2018

Moc vás zdravím u nového článku 😊 Dnes pro vás mám pravidelné shrnutí knih přečtených v uplynulém měsíci. Co všechno jsem zvládla v březnu? Sice jsem nedokázala stejně jako v únoru pokořit svoji laťku 100 stran přečtených za den, ale zato jsem zlomila jinou knihomolskou kletbu. A mám z toho velkou radost. Naučila jsem se totiž poslouchat audioknihy. Začala jsem pozvolna -  inscenací, dále něčím důvěrně známým, pokračovala jsem pohádkou... A povedlo se. Sice trochu předbíhám, ale prozradím, že teď v dubnu už jsem dokonce dokázala vyposlechnout celou knihu, úplně normální thriller. Mám z toho velkou radost, protože co si budeme nalhávat, poslouchání audioknih je skvělá cesta, jak hýbat s těmi našimi nekonečnými seznamy 😍

Ale teď zpět do března! Budu ráda, když mi dáte vědět, zda jste nějakou knihu už také četli, případně jak se vám líbila, nebo zda se na některou z mého výběru chystáte v budoucnu. A jak se čtenářsky dařilo v březnu vám, byli jste spokojení? Napište mi dolů do komentářů 💕

Březnové čtení jsem zahájila ve společnosti novinky od nakladatelství Domino. Thriller Co zbylo z mojí sestry působivě zpracovává koncept nespolehlivého vypravěče, který je teď tolik oblíben. Příběh válečné novinářky Kate ale z proudu průměrných thrillerů rozhodně vyčnívá a doporučuji ho proto i náročnějším čtenářům.

📖 Recenze - Co zbylo z mojí sestry

Pokračovala jsem dalším recenzním výtiskem, a sice autobiografií severokorejského chlapce Sungdžu. Tahle kniha je velice silným a srdcervoucím svědectvím o realitě celého jednoho národa, která je té naší vzdálená tak, že nám přijde absolutně neskutečná. Další čtení, které moc doporučuji všem bez výjimky.

📖 Recenze - S každou padající hvězdou

Třetí přečtenou březnovou knížkou byla Gemina, druhý díl série Illuminae. Doufala jsem, že to bude zase tak velká paráda jako díl první, a autoři mě nezklamali. Gemina se mi líbila neskutečně moc a už se samozřejmě klepu na třetí díl. Konec série ale snad obrečím 😂 Recenzi vám zatím dlužím.

Pokračovala jsem audiojízdou. Měla jsem pár dnů, kdy jsem dělala takovou nepřemýšlecí práci, takže jsem poslouchala jako o závod. Zvládla jsem dvě klasiky detektivního žánru. Jednu od Agathy Christie - Není kouře bez ohýnku, a jednu od Arthura Conana Doylea - Skandál v Čechách. Agatha Christie je skvělá, ale k mým srdcovým autorům nepatří a nemohla bych ji číst / poslouchat stále dokola. Oproti tomu Sherlocka můžu bez omezení, a to jak v knižní, tak v seriálové a audioknižní podobě. Navíc, inscenace namluvili Viktor Preiss a Otakar Brousek, a to je prostě nádhera poslouchat 💗

Pokračovala jsem pohádkovou audioknihou Obr Dobr, kterou četla Věra Slunéčková. A byla jsem naprosto nadšená a okouzlená. Audiokniha se mi moc líbila a připravuji proto samostatný článek, ve kterém vám ji blíže představím a doporučím.

Po tomto poslouchacím maratonu jsem se ale zase vrátila ke čtení opravdovému. Jenže jsem se docela dost zasekla na největším zklamání měsíce - na mém milovaném, zbožňovaném Adlerovi-Olsenovi. Sedmý díl jeho série o oddělení Q, který nese název Selfies, mě nepříjemně překvapil. Knihu jsem četla více než dva týdny, a přestože jsem po dočtení byla tak nějak spokojená a chápala jsem, proč se autor vydal tím směrem, kterým se vydal, nemohla jsem se ubránit tomu, že jsem od knížky čekala víc. Mám rozepsanou recenzi, kde vám povím víc.

Poslouchání Obra Dobra a taky doporučení Dany z Domina mě přimělo pustit se do dalšího Roalda Dahla. Protože jsem si po nevydařených chvílích se Selfies potřebovala spravit chuť, sáhla jsem po Revolting Rhymes, což mi přišlo jako slibná záležitost. A taky že byla! Výborné počtení, které bych snesla mnohonásobně delší. Anglické básničky, které zábavně převypravují klasické pohádky, navíc okořeněné o Dahlův poněkud zvrhlý humor. Za mě veliká paráda a další věc, kterou vám chci představit v samostatném článku.

A protože jsem březen recenzními výtisky otevřela, bylo na místě jej recenzáčky taky uzavřít. Pustila jsem se proto do Útěku, opět od nakladatelství Domino. C. L. Taylor je boží a v nové knize to znovu potvrdila. Už se nemůžu dočkat novinky The Fear, kterou Domino chystá na podzim. Recenzi jsem publikovala včera, tak mrkněte.

📖 Recenze - Útěk

A poslední březnovou knížkou byl nesmírně náročný thrillerový román od Jussiho Valtonena, který vydalo nakladatelství Leda. Oni nevědí, co činí rozhodně není žádné lehké čtení, které přelouskáte za dva večery. Ale je to literatura, která vám za vloženou investici, časovou i intelektuální, opravdu stojí. Moc doporučuji!

📖 Recenze - Oni nevědí, co činí

💗

Březen 2018

Počet přečtených knih: 10 (z toho 3 audioknihy)

Počet přečtených stran: 2 736

Průměrný počet stran za den: 88 

1. Co zbylo z mojí sestry

- recenze -

| Nuala Ellwood | 376 stran | 26. 2. 2018 - 1. 3. 2018 |

2. S každou padající hvězdou

- recenze -

| Sungdžu Lee, Susan McClelland | 272 stran | 1. 3. 2018 - 3. 3. 2018 |

3. Gemina

| Amie Kaufman, Jay Kristoff | 672 stran | 3. 3. 2018 - 6. 3. 2018 |

4. Není kouře bez ohýnku

| Agatha Christie | audiokniha | 9. 3. 2018 |

5. Skandál v Čechách

| Arthur Conan Doyle | audiokniha | 13. 3. 2018 |

6. Obr Dobr

| Roald Dahl | audiokniha | 13. 3. 2018 - 15. 3. 2018 |

7. Selfies

| Jussi Adler-Olsen | 512 stran | 6. 3. 2018 - 23. 3. 2018 |

8. Revolting Rhymes

| Roald Dahl | 48 stran | 22. 3. 2018 - 23. 3. 2018 |

9. Útěk

- recenze -

| C. L. Taylor | 368 stran | 24. 3. 2018 - 27. 3. 2018 |

10. Oni nevědí, co činí

- recenze -

| Jussi Valtonen | 488 stran | 2 . 3. 2018 - 30. 3. 2018 |