RECENZE | Černooká (Anna Musilová)

Novinka, kterou pro své čtenáře na červen připravilo YOLi, v posledních týdnech zaplavila sociální sítě každého fanouška young adult žánru. Aby taky ne, vždyť debutový román Anny Musilové s názvem Černooká je prvním českým thrillerem pro tuto cílovou skupinu čtenářů. Vnímám, jak moc se lidé na tuhle knížku těší, slýchám o ní od známých, pozoruji tu vlnu online reakcí... A jsem strašně ráda, že můžu říct, že skutečně je nač se těšit.
Osmnáctiletá Viktorie se na první pohled může zdát naprosto normální, ve svém nitru si však nese hluboké trauma, se kterým se nikdy nedokázala zcela vyrovnat. Pod tíhou životních okolností začne v zrcadle vídat Černookou, zvláštní bytost, která k ní promlouvá. Netrvá dlouho a Černooká ze zrcadla vystoupí. Začíná se stávat nedílnou součástí Viktoriina života a její hlas má pro mladou ženu stále větší rádcovskou hodnotu. Jenže co když všechny její rady nejsou míněné dobře? Kam až tajemná bytost dokáže Viktorii dohnat? Je možné se jí zbavit a začít zase žít obyčejný život?
Ano, správně, tahle novinka rozhodně není klasickou rozbolavělou, ale přesto sladkou young adultovkou. Je temná, je niterná, je děsivá... A taky zatraceně dobrá.
Autorka se rozhodně nebojí hodit svoje čtenáře do víru příběhu. Už na samém začátku ústřední motiv výborně rozpracovává, děj je od prvních kapitol napínavý a strhující. Já mám tento koncept moc ráda, mnohem raději než takové to chození kolem horké kaše. Jenže se s ním musí umět pracovat, protože není nic snadnějšího, než aby ostře odstartované knize došel dech. A právě tady Anna zaslouží neskutečnou poklonu, protože se toho dokázala ve svém mladém věku a ve své první knize dokonale vyvarovat. Po určitém zklidnění vyprávění v prostřední části rozbalí závěr, který je sám o sobě mrazivý a tísnivý, naprosto dechberoucím způsobem. To prostě jen sedíte, stránky se míhají a vy hltáte a hltáte. A pak je konec. Konec, kterého jste se nemohli dočkat, ale zároveň jste si přáli, aby nikdy nepřišel. Samotný závěr knihy je opět zvládnutý s elegancí a až zarážející spisovatelskou lehkostí - není zcela předvídatelný, ani zcela překvapivý. Je velmi vyzrálý a s ohledem na téma knihy také přirozený a uvěřitelný. Zanechá ve vás tíživé pocity beznaděje, ale i zvláštní úlevy a klidu.
Od příběhu bych se ráda přesunula k jazykové stránce knihy, která pro mě asi byla tím nejmilejším překvapením. Čtu autorčin blog i její novinové články, takže vím, že slovem vládne s nonšalancí, ale kniha je přeci jen něco jiného. I zde ale dokázala potvrdit své kvality a čtenářům předkládá jazykově neuvěřitelně vyzrálý text, který potěší i nás, čtenáře věkově už poněkud odrostlé žánru pro mladé. Já jsem byla ze stylu, jakým Anna píše, a ze způsobu, jakým pracuje se slovy, naprosto unesená. I díky tomu podle mě kniha zásadním způsobem překračuje svůj žánr a stává se čtivem, které není určeno jen pro jednu specifickou skupinu lidí, ale které naopak dokáže příjemně překvapit i ty, kdo by po knize běžně možná nesáhli.
Samotný námět je velice závažný a na kvalitní zpracování náročný, autorka se s ním ale poprala skvěle. V knize dokázala vybudovat omamnou atmosféru strachu a zmatenosti, beznaděje a zoufalství. Některé pasáže textu jsou emočně nesmírně náročné - říkám to jako člověk, který u knih nepláče, ovšem který na několika místech Černooké slzel jako o závod. Předat čtenáři tak silné emoce, vyvolat tolik pocitů, to je podle mého názoru umění.
Ač jsou stěžejními tématy knihy pocity nevyrovnanosti a rozpolcenosti, tahle kniha obsahově není ani jedno z toho. Naopak. Je velmi ucelená, komplexní, konzistentní, každé slovo v ní má své místo, každé je důležité a nese svůj význam. Tenhle český young adult thriller dalece překračuje svůj žánr a dokazuje, že v naší zemi máme ohromně talentované spisovatele, a to nejen ty zavedené, ale i ty mladé, nadějné a třeba zatím neobjevené. Před autorkou, pokud bude dál psát - za což se doslova modlím! -, podle mého názoru leží zářná budoucnost.
A ano, asi není těžké si, pokud můj blog čtete a sledujete s ním spojené sociální sítě, všimnout, že se s Aničkou nějaký čas přátelím. Nebudu lhát, hrozně jsem chtěla, aby se knížka povedla a abych ji mohla upřímně doporučovat dál. Ale to, co Anička na těch 288 stranách dokázala, dalece předčilo všechna má (nemalá) očekávání. Takže vám Černookou se zcela čistým svědomím doporučuji. Přečtěte si ji a dáte mi za pravdu, že jde jen těžko věřit údajům o věku autorky či tomu, že se jedná o její prvotinu. Tak dobrá je. Fakt.
 
Název knihy: Černooká
Autor: Anna Musilová
Rok vydání: 2018
Nakladatelství: YOLi
Počet stran: 288

16 komentářů :

  1. Přemlouvat nemusíš, už se na ni těším od letošního Světu knihy, kde jsem autorku viděla a slyšela a na knihu mě nalákala! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Anička je boží, nedivím se, že Tě nalákala :) Doufám, že se Ti bude Černooká líbit tak, jako mně :)

      Vymazat
  2. Tahle knížka už mě začíná pronásledovat! Asi jí dám šanci, nejdřív jsem jí v plánu neměla, ale jak to vidím tak neuniknu, je teď naprosto všude. Skvělá recenze :-)
    Měj se krásně ♥

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dostává se jí hodně pozornosti, to je pravda, ale je to dobře, zaslouží si to :) Zkus ji, budu zvědavá na Tvůj názor :)

      Vymazat
  3. Ja ceske ctenare nectu, nicmene pockam si, co na to reknou dalsi. Ani nametem me zatim nelaka. Vlastne vubec nevim, jake teda to emocionalni a tezke tema tam rozpitvava.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mně to přijde v té recenzi docela explicitně napsané... Ale je škoda, že takhle zásadově nečteš Čechy, někteří jsou jednoduše úžasní, taková Alena Mornštajnová, to jsou jedny z nejnádhernějších knih, jaké jsem kdy četla. :))

      Vymazat
  4. Od té doby, co jsem přečetla Annu Bolavou, jsem českým autorům dala větší šanci, a tahle kniha je rozhodně v pořadí!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsem ráda! :) Annu Bolavou mám zatím pouze na seznamu, ale určitě je v plánu :)

      Vymazat
  5. Tahle knížka mě docela láká, i když... která knížka, kterou tak vehementně doporučuješ, není lákavá? :D

    Krásná recenze a mimochodem taky moc pěkná fotka! ♥

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mám letos nehorázné štěstí na skvělé knihy :) Moc děkuju za pochvalu, jsi zlatá! :)

      Vymazat
  6. Pěkná recenze, ráda jsem si ji přečetla protože pořád váhám jestli po ní sáhnout.Téma už je dost ohrané, tak si počkám jestli přinese něco nového a jaké budou recenze :)

    OdpovědětVymazat
  7. Když začalo Yoli vydávat českou literaturu, byla jsem popravdě v šoku. Hlavně proto, že jsem na českou Young Adult literaturu vážně moc nenarazila. Ale to, že nakladatelství nešláplo vedle se mi potvrdilo u knihy Muffin a čaj a jsem si jistá, že Černooká to jen stvrdí :) Teď už se k ní jen dostat co nejdříve :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Snad to bude brzy, podle mě se Ti určitě bude líbit, Kristý :)

      Vymazat
  8. Povedená recenze, Kristý a rozhodně souhlasím s každým slovem, pokud se jedná čistě o doporučení pro young adult, já se však subjektivně jako dospělák nedokázala vyrovnat s několika drobnostmi, ale věřím, že pokud kdy (a já moc doufám, že ano) Anička napíše knihu pro dospělé, určitě mě ten text rozseká :)
    Jsem každopádně moc ráda, že jsem si tu knihu koupila a přečetla, stálo to za to! :)
    Měj se krásně

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem moc ráda, že se Ti to líbilo :) Dokážu pochopit, že některé ty vysloveně young adult linky jsou pro nás dospělé trochu problematické, ale když se člověk vžije do toho zařazení do young adult žánru, je to podle mě úžasná pecka. A jazykově ten žánr rozhodně přesahuje. No, už se moc těším na Aniččinu další knížku :))

      Vymazat

My Instagram

Made with by OddThemes | Distributed by Gooyaabi Templates