Nad novinkou Normálně jiní, kterou v červnu vydalo nakladatelství Cosmopolis, jsme s jejich Marií nějakou chvíli rokovaly, protože jsem si nebyla jistá, zda mi knížka sedne. Nakonec se ke mně dostala a já byla hodně zvědavá na to, zda mě dokáže ohromit, nebo zda si ověřím, že tohle čtení pro mě prostě není. A ačkoliv jsem ke knize přistupovala s co nejotevřenější myslí, moje přesvědčení, že tento žánr mi úplně nesedí, se jejím prostřednictvím pouze potvrdilo. Avšak přesto a snad i právě proto - neznamená to, že je kniha objektivně špatná, skoro si troufám tvrdit, že je tomu naopak. To jen já nejsem cílovým čtenářem.
Za poskytnutí recenzního výtisku knihy Normálně jiní mnohokrát děkuji Marii z nakladatelství Cosmopolis.
Maddy pracuje ve fotolabu a veškerý svůj volný čas věnuje péči o svou autistickou sestru B. Albert si přivydělává péčí o koně a doma čelí psychickému zneužívání ze strany otce. A jednoho dne se setkávají. Uzavřená a nedůvěřivá mladá dívka a přes všechny okolnosti optimistický a laskavý chlapec. Zamilují se do sebe a prožívají všechny krásy první lásky... Jenže jejich štěstí bude vystaveno mnohým těžkým zkouškám.
Co pro mě bylo na knize asi největším zklamáním? Šablonovitost. Děj mi přišel dokonale předvídatelný, ani vykreslení jednotlivých postav mě ničím nepřekvapilo. Máme tu dva mladé lidi, jeden je romantický a optimistický snílek, druhý zase odtažitý a uzavřený bojovník s osudem, oba jsou vzhledem ke svému věku vystaveni neúměrné životní zátěži. Oba se také musí vypořádat s určitým způsobem dysfunkční rodinou, v jedné jde o postižení, v druhé o otce tyrana. Tihle dva se do sebe přes nepřízeň osudu zamilují a prožívají nádhernou, obrovskou, přesto trochu hořkosladkou lásku. A pak přichází zničující rána... Teď trochu pozor, spoiler, označte si následující text jen v případě, že už víte, jak kniha skončí, nebo vám nevadí se to dozvědět: (Na závěr se pak příběh nevyhne poněkud patetickému tónu, v němž předává čtenáři poselství o tom, že život může být nečekaně krátký a má se tedy žít každý den naplno.)
Jednotlivé postavy v mých očích nedokázaly nijak vystoupit ze škatulek, do kterých je autorka rozdělila. Maddy, milující a oddaná své rodině, přesto uzavřená a odtažitá ke svému okolí. Albert, přestože vystaven psychickému teroru, roztomilý a optimistický mladík. Maddyina matka, bohémka a volnomyšlenkářka. Maddyin otec, neznámý. Albertův otec, policajt a domácí tyran. Albertova matka, slepá k útokům na syna, pokořená dlouhým manželstvím plným zloby.
Některé scény a dějové linky mi pak přišly trochu nedotažené (třeba otazník visící nad Maddyiným otcem), některé naopak absolutně přehnané (opilecká scéna při rodinné večeři) a další zase děsně naivní (začátek jejich vztahu, kdy Maddy zničehonic nevysvětlitelně otočí o 180 stupňů). Ale třeba jsem už moc pesimistická a zapomínám na své první lásky a na to drama a osudovost, které je provázely. Celkově na mě kniha hodně zapůsobila jako čistý young adult žánr, a znovu jsem si tak ověřila, že jsem z něj už prostě odrostlá. Pokud srovnáme Normálně jiní s Než jsem tě poznala, musím se přiznat, že druhá jmenovaná mi sedla více, přijde mi, že je vyzrálejší, dospělejší, že otevírá složitější otázky a nespoléhá se tolik na rány osudu, ale spíše na lidská morální dilemata. Jenže je tu ještě jeden háček. Než jsem tě poznala jsem četla ve dnech, kdy mně samotné někdo umřel, a zpětně si vůbec nejsem jistá, nakolik mé tehdejší emoce ovlivnily mé dojmy z knihy. Věřím, že je možné, že hodně, a proto se snažím je brát trochu s rezervou.
Na Normálně jiní se mi moc líbila čtivost textu, kniha je výborně napsaná a i přes smutek na stránkách obsažený se čte lehce a svižně. Dynamice vyprávění pomáhá také pravidelné střídání vypravěče v jednotlivých kapitolách - jednu prožíváme prostřednictvím Maddy, druhou zase vidíme očima Alberta. Vynikající práci odvedla určitě i překladatelka Ivana Svobodová, která v textu udržela svěží mladistvost, první zamilování i skloubení bezstarostnosti s příliš těžkým životním břemenem. Ráda bych také vyzdvihla obálku knihy, která je překrásná, má úžasnou symboliku a patří k těm nejhezčím v mé knihovně.
Osobně se domnívám, že pro fanoušky knih Hvězdy nám nepřály a Než jsem tě poznala, které jsou uvedeny i na samotném přebalu, je kniha Normálně jiní v podstatě povinnou četbou. Jsem si naprosto jistá, že těmto čtenářům se bude líbit, že ji budou hltat a milovat a že o ní budou ještě dlouho po dočtení přemýšlet. Tahle knížka je o mladých lidech a je určena mladým lidem, obsahuje v sobě poselství o absolutní nezištnosti a oddanosti, o lásce, která dalece překračuje hranice všedních dní, o odvaze a odhodlání změnit svůj život. Je to příběh plný bolesti a smutku, který se - šablonovitost nešablonovitost - musí dotknout každého čtenáře. Ano, myslím si, že mladých lidí se dotkne více, že si najdou k Maddy a Albertovi cestu snáz a vytvoří si s nimi silnější pouto. Přesto však věřím, že i čtenáři, na které tato kniha není přímo cílena, v ní dokáží nalézt spoustu krásného. Hodnotím celkem 3,5 hvězdičkami.
Knihu Normálně jiní můžete koupit u nakladatelství Cosmopolis.
Název knihy (originál): Differently Normal
Název knihy (česky): Normálně jiní
Autor: Tammy Robinson
Rok vydání (originál): 2018
Rok vydání (česky): 2018
Nakladatelství: Cosmopolis
Počet stran: 336
Moc pěkná recenze, Kristý, kniha mi byla taky nabídnuta, ale odmítla jsem neb skutečně nejsem fanouškem ani jednoho ze zmiňovaných románů na přebalu a myslím, že jsem se rozhodla správně. Asi by to nebylo nic pro mě :)
OdpovědětVymazatMěj se moc hezky