Na okraji města, na okraji porozumění, na okraji života

By | 1 comment
Novinka Na okraji od nakladatelství Cosmopolis představuje slibný začátek jedné severské série. A jak z detektivních sérií v poslední době nadšená nebývám, u Liny Bengtsdotterové jsem štěstím bez sebe z představy, že se mohu těšit na další případy sympatické vyšetřovatelky Charlie Lagerové. Temná atmosféra, zapeklitý případ a motiv, který knihu posouvá z žánru "pouhého"thrilleru... to všechno z příběhu činí vynikající čtení, které si nebudete chtít nechat ujít.

Moc děkuji Marii z nakladatelství Cosmopolis za poskytnutí knížky k recenzi!


Uprostřed Švédska na hranici krajů Västergötland a Värmland leží v hlubokých lesích vesnice Gullspång. Jednoho horkého léta odsud zmizí sedmnáctiletá Annabelle. Její rodiče šílí strachy, místní policie je bezradná a organizace Missing People ji bezvýsledně hledá. Na místo činu jsou vysláni inspektorka Charlie Lagerová a její kolega. Charlie je zkušená policistka a práce jí poskytuje uklidňující rutinu, kterou její chaotická duše potřebuje. Tohoto případu se ujmout nechce, ale nakonec udělá to, co vždycky: poslechne příkaz. Charlie Lagerová se tak vydá na cestu do minulosti. Musí se vrátit tam, odkud odešla, když jí bylo čtrnáct let, vrátit se do dětství, kterému se ze všech sil snažila uniknout. Jakmile se vrátí, všechny její vzpomínky oživnou. Vzpomínky na tehdejší omezené možnosti a velkou touhu utéct. Vzpomínky na matku, která představuje všechno, čeho se Charlie bojí: alkoholismus a nemoc. Zatímco se Charlie snaží zjistit, co se Annabelle stalo, objevuje děsivá fakta ze své minulosti. Musí čelit i své nejhorší vzpomínce: okamžiku, kdy nechala někoho zemřít.
Přiznávám upřímně - v samotném počátku mě kniha moc nepřesvědčila. Přišlo mi totiž, že se autorce nedaří vyhnout některým klišé, která jsou teď v žánru thrilleru tak oblíbená. Charlie, hlavní vyšetřovatelka, má samozřejmě pořádně temnou minulost, problémy s alkoholem a navíc se v rámci vyšetřování případu vrací do svého rodného města, ze kterého odešla už před mnoha lety a kam se podívat už nikdy nechtěla. Annabelle, zmizelá dívka, je pak neobyčejně krásná, nesmírně chytrá a přesto zhýralá a divoká, se spoustou tajemství a životem, o kterém její rodiče mnoho neví.
Jenže! Zhruba ve čtvrtině knihy se text obrozuje z úvodního vyprávění a ze škatulky žánru a získává nádech, který pak prostupuje celým příběhem. Nádech zmaru, beznaděje, zoufalství… opravdové temnoty, která devastuje lidské životy a která se v začarovaném kruhu přenáší z generace na generaci.
Annabelle, postava, jejíž vykreslení mě na prvních stranách vskutku iritovalo, se proměňuje v zajímavou osobnost, která má spoustu tváří a je tak někým dokonale nepředvídatelným. Ale to by se dalo říct skoro o každém. Postavy Liny Bengtsdotterové se proměňují, vyvíjejí, a především - dovedou překvapit, ale nepřekročit hranici uvěřitelnosti. Celkově mě, s ohledem na dojmy z prvních stránek, práce autorky s jednotlivými charaktery neskutečně mile překvapila a v závěru příběhu jsem nestačila koukat.
Naokraji je však podle mě mnohem více společenským románem než thrillerem. Jistě, sledujeme napínavé vyšetřování, postupně odhalujeme nejrůznější kousky skládačky a dozvídáme se, co se vlastně v onen osudný den přihodilo. Ale především poznáváme zoufalou situaci jednoho malého města a jeho obyvatel.
Samotný závěr vyprávění je zničující, autorka se nebojí zahrát na strunu emocí, zároveň ale nesklouzává k patosu, což je pořádně těžký oříšek. Já byla z konce knihy úplně vyřízená a vím, že tento příběh je jeden z těch, na které ani po delší době rozhodně nezapomenu.
Právě atmosféra a schopnost autorky přenést na čtenáře všechnu tu beznaděj a úzkost byly věci, které mě na knize dostaly asi nejvíce. Někdy mi přijde, že začínám být trochu otupělá, zvláště u thrillerů. Přečetla jsem jich spoustu a mám dojem, že na mě některé nezapůsobí tak silně jako na jiné čtenáře právě proto, že mám žánr načtený. Autorům dá větší práci mě překvapit, šokovat, ale také vtáhnout do děje. Lině Bengtsdotterovoé se to povedlo na jedničku. Během čtení a hlavně po dočtení jsem byla psychicky fakt rozložená, bylo mi smutno, úzko a především - bylo mi to celé hrozně líto. Mrzelo mě, co se stalo a jak se to stalo. Příběh jsem nepřečetla, ale prožila. A takhle by podle mě měla vypadat vlastně každá kniha, kterou čteme. Měli bychom je nejen číst, ale především prožívat.
Po jazykové stránce jsem byla také spokojená, žánr thrilleru má občas tendenci sklouznout k určité senzacechtivosti či triviálnosti, u knihy Na okraji jsem ale byla spokojená. Co mě nepatrně rušilo, to bylo opakované užití parafrázované přímé řeči, či jak bych to pojmenovala. Trochu mě rozčilovalo, že se jedna postava zeptá přímo, otázkou v uvozovkách, a druhá ji odpovídá prostřednictvím parafráze... Nepochybuji, že toto vychází z originálu, ale mě to jednoduše rozčilovalo a mnohdy mě to ze čtení vytrhlo. Najednou to nebylo plynulé, uvědomila jsem si, že příběh "jen" čtu. Nicméně uznávám, že toto může být čistě můj osobní problém. Co může, nejspíše skutečně je.
Jak to celé shrnout - na další díl série se těším moc a moc a doufám, že nám jej Cosmopolis přinese. Možná je trochu škoda, že si kniha nezachovala svůj původní název, tedy Annabelle. Druhý díl série s Charlie Lagerovou se totiž jmenuje Francesca, takže vzorec autorky je zde očividný. A jestli bude druhý díl podobný nejen názvem, ale také kvalitou provedení, máme se opravdu nač těšit! 
Za mě je to jasných pět hvězdiček, obrovská poklona před nakladatelstvím Cosmopolis za překlad a za úžasné zachování atmosféry celého textu, a hlavně, megatěšení na pokračování. 

Název knihy (originál): Annabelle
Název knihy (česky): Na okraji
Autor: Lina Bengtsdotter
Rok vydání (originál): 2017
Rok vydání (česky): 2018
Nakladatelství: Cosmopolis
Počet stran: 320
Starší příspěvek Domovská stránka

1 komentář:

  1. Milá Kristýno, děkuju moc za recenzi a jsem ráda, že se nakonec líbila. Vymýšlení názvu je vždycky složitá věc, tady jsme s překladatelkou hledaly něco o trochu výstižnějšího než je jen jméno hlavní postavy. Tedy spíš jedné z hlavních postav. Ono "Na okraji" má odkazovat i k tomu, že se celé město, které tak zchudlo, a její obyvatelé také ocitli svým způsobem na okraji společnosti. No a nakonec prozradím, že druhý díl se už překládá a v českém překladu by měl vyjít někdy na jaře příštího roku. Marie

    OdpovědětVymazat

Srdečně děkuji každému, kdo zde vyjádří svůj názor, zkušenost, či dojmy. Moc ráda si s Vámi o knížkách povídám a právě Vy čtenáři jste mou největší inspirací :)