RC RECENZE | Čtvrtá opice (J. D. Barker)

Čtvrtá opice, to je první díl nové thrillerové série se svérázným hlavním vyšetřovatelem a pořádně zvrhlým vrahem. Zdá se, že stručné shrnutí zavání stereotypem? Nenechte se mást! Čtvrtá opice je po všech stránkách naprosto jedinečnou knihu, kterou si zvláště thrilleroví fajnšmekři skutečně neměli nechat ujít.
Vřelé poděkování Daně a celému nakladatelství Domino za poskytnutí knížky k recenzi!
Je perfekcionalista, je neuchopitelný, je psychopat. Přezdívá se mu Opičí vrah. Je to zabiják s pokřiveným viděním světa a s absolutní absencí soucitu. Detektiv Sam Porter ho pronásleduje dlouhých pět let a po celou tu dobu od něj dostává balíčky s děsivým obsahem. Každá doručená zásilka obsahuje část těla zavražděné oběti. Teď ale došlo k významnému zvratu v pátrání: Porterovi se dostal do ruky vrahův deník. Podaří se mu z šílencových zápisků vydedukovat jeho osobnost? Dokáže rozklíčovat motivy jeho jednání? Pokud uspěje, mohl by dosáhnout něčeho donedávna nepředstavitelného – totiž najít příští Opičákovu oběť dřív, než bude pozdě.
J. D. Barker je bez nejmenších pochyb velikým spisovatelským příslibem pro všechny české čtenáře, kteří mají rádi, když je děj drsný, pachatel zvrhlý a jeho činy nechutné. Já jsem z celé knihy cítila atmosféru filmu Sedm s Morganem Freemanem a Bradem Pittem, který všichni jistě dobře znáte. Čtvrtá opice v sobě má určitou dusivost, něco, co přiměje čtenáře pociťovat úzkost, beznaděj a děs. Pro čtenářské sebemrskače – jako jsem já – velká paráda.
Příběh je rozdělen do dvou dějových linek – vyšetřování a vrahův deník. Nebudu kolem toho dlouho tancovat, linka věnující se vyšetřování mi celkově přišla dost průměrná, není ničím výjimečná, neliší se od jiných detektivních knih. Nicméně průměrnost této části naprosto odzbrojujícím způsobem vyrovnává zcela dokonalá linka tvořená vrahovým deníkem. Ta je prostě a jednoduše top, top, top. Něco tak skvostně napsaného a vystavěného už jsem dlouho nečetla. I do deníkových zápisků dokázal autor dostat gradaci, znepokojující eskalaci událostí a naprosto neovladatelnou nutkavou potřebu číst dál a dál a dál.
Četla jsem už hodně thrillerů, včetně celé řady vyloženě šokujících, děsivých a znepokojujících. Nicméně Čtvrtá opice je opravdu neuvěřitelně zvráceným příběhem, který vybočuje z řady thrillerů především svojí neskutečnou atmosférou. Násilí se zde kloubí s psychologickým nátlakem na postavy i čtenáře, čtení je zážitkem úzkostným, a přesto neuvěřitelně silným a návykovým. Nad některými momenty v knize musí normálnímu člověku zákonitě zůstat rozum stát, autor opravdu v určitých chvílích šokuje a snad až paralyzuje, přesto v mých očích neopouští hranice uvěřitelnosti a celý příběh po celou dobu vyprávění drží v mezích, které nezabřednou do fantaskních scénářů.
Vykreslení psychologie zvrhlých myslí je ve Čtvrté opici jednoduše geniální a samozřejmě naprosto dechberoucí. Práce s nelehkými postavami je ze strany autora precizní, jednotlivé charaktery jsou vyloženě vypiplané a promyšlené do nejdrobnějšího detailu. Kdybych měla vybrat, nejvíce mě bavila postava vrahovy matky, která byla vykreslena z mého pohledu absolutně skvostně a text věnující se právě jí bych byla schopná užívat po celých knižních svazcích, nikoli kapitolách
Jak toto uzavřít? Snad jen – vždy se těším na další díly série, to je přirozené, ale u J. D. Barkera mám fakt problém to vydržet. Ještě štěstí, že v nakladatelství Domino ví, jak čtenáři právě teď trpí, a proto se už v prvním pololetí tohoto roku můžeme těšit na druhý díl téhle mimořádně slibné série. Juch!

1 komentář :

  1. Tak Čtvrtou opici si každopádně musím pořídit. A tvoje recenze, Kristýnko, jsou prostě TOP. Dlouho jsem blogy neprojížděla, tak dnes si počtu - zejména u tebe :) Měj se krásně ♥

    OdpovědětSmazat

My Instagram

Made with by OddThemes | Distributed by Gooyaabi Templates