Kdo sleduje knižní novinky a hity, určitě Marťana zná a ví, oč jde. Většina z nás ho i četla. Moje cesta k téhle knize byla více než dlouhá - koketovala jsem s ní už dávno v loňském roce, ale nakonec jsem si ji koupila v nějakém pomatení smyslů až těsně před Vánoci. Asi to bude tím, že ačkoliv se mi filmové přebaly obvykle nelíbí, v tomto případě nový přebal knize pomohl.
A můj souboj s touhle knihou nebyl nijak jednoduchý. Po prvním dni čtení jsem mámě oznámila, že "jsem vyhodila tři stovky" a chystala jsem se knihu odložit (jedno z mých novoročních předsevzetí - naučit se odkládat knihy, které se mi nelíbí a neztrácet tak zbytečně čas něčím, co mě vlastně nebaví). Bylo tam na mě moc té chemie. Jsem sice ráda za podrobné vysvětlení, proč ta či ona pitomost nakonec z nějakého bizarního, pseudovědeckého (ehm) hlediska fungovala, ale čeho je moc, toho je příliš.
A prvních šedesát stran knihy byl hlavní hrdinou hydrazin či co. Já doufala ve "vrtání díry do asteroidu" (obrazně řečeno, ale já miluju Armageddon) a dostala jsem chemii pro střední školy v kostce.
Ale pak jsem se ještě na chvíli zatnula a najednou to nebylo špatný. A to tak, že vůbec. Bylo to vlastně docela dobrý a posledních sto stran jsem prostě zhltla.
Není to sice nejoriginálnější příběh dějin literatury (na Goodreads jsem našla krásný příměr - Apollo 13 křížený s Trosečníkem - což sedí), ale pokud hledáte trochu dobrodružství a nějaké té fantasmagorie, tohle by vás rozhodně mělo uspokojit.
A chtěla bych teda mít Markovo štěstí a houževnatost.
A prvních šedesát stran knihy byl hlavní hrdinou hydrazin či co. Já doufala ve "vrtání díry do asteroidu" (obrazně řečeno, ale já miluju Armageddon) a dostala jsem chemii pro střední školy v kostce.
Ale pak jsem se ještě na chvíli zatnula a najednou to nebylo špatný. A to tak, že vůbec. Bylo to vlastně docela dobrý a posledních sto stran jsem prostě zhltla.
Není to sice nejoriginálnější příběh dějin literatury (na Goodreads jsem našla krásný příměr - Apollo 13 křížený s Trosečníkem - což sedí), ale pokud hledáte trochu dobrodružství a nějaké té fantasmagorie, tohle by vás rozhodně mělo uspokojit.
A chtěla bych teda mít Markovo štěstí a houževnatost.
“"Jaké to asi je?" uvažoval. "Zůstal tam trčet. Myslí si, že je úplně sám a že jsme ho hodili přes palubu. Jak se to může podepsat na lidské psychice?"
Otočil se zpátky k Venkatovi. "Zajímalo by mě, co se mu právě teď honí hlavou."
DENÍKOVÝ ZÁZNAM: SOL 61
Jak může Aquaman ovládat velryby? Jsou to přece savci! Nedává to smysl.”
(Marťan, str. 66)
Název knihy (originál): The Martian
Název knihy (česky): Marťan
Autor: Andy Weir
Rok vydání (originál): 2011
Rok vydání (česky): 2015
Nakladatelství: Knižní klub
Počet stran: 342
(Marťan, str. 66)
Název knihy (originál): The Martian
Název knihy (česky): Marťan
Autor: Andy Weir
Rok vydání (originál): 2011
Rok vydání (česky): 2015
Nakladatelství: Knižní klub
Počet stran: 342
Já teda o knize slyšela samou chválu, ale chápu, že každý jsme individuální :). Knihu bych si chtěla moc přečíst, ale bojím se, že mě nebude bavit, protože nemám moc ráda sci-fi. Mimochodem, hrozně se mi líbí tvůj design blogu :)
OdpovědětVymazathttp://my-ideallife.blogspot.cz/
Děkuju za komentář :) Já upřímně vůbec nevím, jestli bych knihu charakterizovala jako sci-fi... Je to spíš dobrodružství, akorát se to odehrává na Marsu :D Osobně to charakterizuju jako "vědecký dobrodružný román", protože je tam opravdu hodně vysvětlování, co a jak funguje a co která součástka dělá a nedělá a proč. Ale v určitém bodě se to zlomí a ten konec je strhující. Chápu, proč má kniha (i film) tolik fanoušků, je to povedené dílo, ale za mě jednou stačilo. K přečtení ale doporučuju - stačí, když přežiješ prvních 70 stran a pak už je to jízda.
VymazatA moc děkuji za pochvalu, mám radost, že se Ti líbí, stále se hrabu v html a vylepšuji, tak snad se někdy dostanu do stavu "spokojenost" :)
Pěkný pátek přeji!
K
Já jsem na tuhle knížku narazila náhodou v knihovně, aniž bych o ní něco věděla. Na začátku jsem si taky říkala, že je to trochu moc odborné a moje zastaralé znalosti chemie z gymplu na to rozhodně nestačily :) Každopádně jsem pak tyto pasáže četla trochu stylem jedním uchem tam, druhým ven. Bez nich by to ale asi nebylo ono, dává to tomu takový nádech reálnosti, jestli se tedy dá o nějaké reálnosti v tomhle příběhu mluvit. Nakonec je to opravdu strhující knížka a hlavní hrdina je TOP. Film se mi moc nelíbil, ale to by bylo zase na delší povídání :)
OdpovědětVymazatMoc díky za komentář, pocity máme stejné. Jakmile se člověk prokouše začátkem, už to frčí. A souhlasím s tím, že Mark je boží. Opravdu povedená hlavní postava.
VymazatJinak mně se film líbil moc, ale chápu, že to není každého šálek čaje. Zajímal by mě ale Tvůj názor a to "delší povídání" :)
Ještě jednou přeji pěkné pondělí,
K
Mně se tahle kniha líbila moc a už od začátku. Naopak mě baví, že je tam tolik fyziky, i když se v tom nijak zvlášť neorientuju - bylo to díky tomu pro mě nějak autentičtější, sedlo to k tématu. A hodně se mi líbí postava Marka Watneyho - jo, taky bych jeho schopnosti a psychiku chtěla mít, ale taky mě bavil jeho humor :)
OdpovědětVymazatDěkuji za komentář :) Vidíš to, mně právě to prokousávání se něčím, čemu jsem dvakrát nerozuměla, vadilo... Je pěkné, jak různorodé jsou čtenářské preference - a přitom výsledek je stejný, kniha se nám oběma líbila :))
VymazatA Mark je prostě nejlepší, to je jasné, zbožňuju ho ;)
Měj se krásně,
K