PŘEČTENO | Únor 2018

By | 16 comments
Článek o knihách přečtených v únoru se mi povaluje v konceptech už od samého začátku března. Stačilo dopsat pár vět a připravit článek k publikování, přesto mi to trvalo vlastně celý měsíc. Konečně to tedy napravuji a slibuji, že příště budu poctivější.
V uplynulém měsíci jsem navázala na solidní čtenářské tempo, které jsem nastolila s příchodem nového roku. Samozřejmě, že se komínek přečtených knih rozrůstá snadněji také díky tomu, že mám opravdu veliké štěstí na tituly, které mě prostě a jednoduše baví.

Budu ráda, když mi do komentářů napíšete, zda jste nějakou knihu už také četli a jak se vám líbila, případně zda se na nějakou chystáte a čím vás láká... Taky mi klidně napište, jaká únorová kniha pro vás byla největším zážitkem a kterou by si podle vás měli přečíst i všichni ostatní. Moc se na Vaše odpovědi těším! 💕

Únorové čtení jsem otevřela božskou Slepou mapou Aleny Mornštajnové. Recenzi vám zatím dlužím, ale objeví se zde brzy. Po přečtení Hany jsem se do autorky stejně jako snad všichni ostatní naprosto zamilovala a hned jsem pořizovala i její další knihy. Avšak dlouho jsem se odhodlávala k tomu, abych se do některé skutečně pustila. Bála jsem se, že nedokáží konkurovat laťce, kterou autorka nastavila svým posledním románem. Zbytečně. Slepá mapa je autorčiným debutem, nicméně stejně dokonalým, jako její nejslavnější počin. Vřele doporučuji! Hotýlek si nyní vysloveně šetřím, protože se nezdá, že další kniha bude brzy...
Pokračovala jsem vlnou thrillerových recenzních výtisků. Na všechny už je na blogu recenze, proto ke každému jen stručně. Před pikolou za pikolou pro mě bylo překvapením měsíce. Vynikající psychologické čtení, které nešetří zvraty až do poslední stránky a které by rozhodně nemělo uniknout vaší pozornosti. Další knihou je Nebezpečná laskavost, což je opravdu drsný příběh o manipulaci a lži. Pomalejší rozjezd knihy vám vynahradí naprosto strhující závěr příběhu. Také Dítě Stasi není čtení pro slabé nátury. Příběh odehrávající se v sedmdesátých letech v rozděleném Německu sleduje vyšetřování extrémně brutální vraždy mladé dívky. Bylo to hodně mrazivé čtení, které připomínalo bravurní Dítě číslo 44. Další velké doporučení a příslib zajímavé detektivní série.
V průběhu února jsem také dočetla dlouho rozečtený e-book Sběratel motýlů. Vynikající námět, originální způsob budování příběhu, zkrátka a dobře obrovský potenciál... ale bohužel ne zcela využitý. Z knihy mám hodně rozporuplné pocity, na jednu stranu mi přišla hodně dobrá, na druhé se mi na ní podařilo najít spoustu much. Sběratel je zkrátka jeden z těch titulů, které si potřebujete přečíst a udělat si vlastní názor.
Po takovéhle napínavé jízdě bylo potřeba zabrousit i do jiného žánru. Naprosto úchvatným způsobem jsem se čtenářsky odreagovala u Neobyčejných dobrodružství. Tak laskavou, lidskou, a něžnou knihu jsem neměla v ruce, ani nepamatuji. Pokud vám nevadí příběhy, ve kterých se toho zase tolik nestane, ale zato vás pohladí po duši, právě Neobyčejná dobrodružství jsou naprosto skvělou volbou.
A další dokonalost. V rámci spolupráce s Martinusem jsem dostala k recenzi Osm hor, což je literární záležitost, která mě neskutečně moc zasáhla a ovlivnila. Nádherné vyprávění o lidském smutku, snaze dostát svému osudu, a nesmiřitelné moci přírody... Kdo z vás se rád u čtení zamýšlí, dokáže si vychutnat překrásné myšlenky, a navíc zbožňuje přírodu, tomu tahle kniha jistě sedne stejně jako mě. Rozhodně doporučuji dát jí šanci!
A protože já vždy budu thrillerová, musela jsem se ke svému oblíbenému žánru ještě jednou v únoru vrátit. Novinku Poslední paní Parrishová od nakladatelství Domino jsem na konci února s prominutím doslova sežrala. Celých 440 stran jsem zvládla za jediný den a byla to bomba. Moc a moc doporučuji, navíc je kniha již prověřena i mojí maminkou, která byla také nadšená!
A jsme už skoro u konce. Celý měsíc jsem uzavřela pohádkovou jednohubkou - příběhem Muminků. Kdo by je nezbožňoval? Já jsem si teď pár knížek pořídila v angličtině jako e-booky a moc se na ně těším.
A skoro bych zapomněla na největší únorovou událost! Podařilo se mi totiž naplnit dlouhodobý cíl přečíst v průměru alespoň 100 stran denně. On takový úkol vypadá jako brnkačka, ale trvalo mi pěkně dlouho, než jsem jej pokořila. Takže z toho mám samozřejmě obrovskou radost! 😊

💗
Únor 2018
Počet přečtených knih: 9
Počet přečtených stran: 2 847
Průměrný počet stran za den: 102

1. Slepá mapa
| Alena Mornštajnová | 396 stran | 29. 1. 2018 - 1. 2. 2018 |

2. Před pikolou za pikolou
| Linda Green | 304 stran | 1. 2. 2018 - 4. 2. 2018 |

3. Nebezpečná laskavost
| Darcey Bell | 352 stran | 4. 2. 2018 - 7. 2. 2018 |

4. Dítě Stasi
| David Young | 336 stran | 9. 2. 2018 - 15. 2. 2018 |

5. Sběratel motýlů
| Dot Hutchinson | 347 stran | 30. 12. 2017 - 16. 2. 2018 |

6. Neobyčejná dobrodružství
| Daniel Wallace | 384 stran | 16. 2. 2018 - 19. 2. 2018 |

7. Osm hor
| Paolo Cognetti | 232 stran | 19. 2. 2018 - 23. 2. 2018 |

8. Poslední paní Parrishová
| Liv Constantine | 440 stran | 24. 2. 2018 - 25. 2. 2018 |

9. Cesta za tatínkem
| Tove Jansson | 56 stran | 25. 2. 2018 |
Novější příspěvek Starší příspěvek Domovská stránka

16 komentářů:

  1. Já jsem snad také do nějakého thrilleru budu muset pustit :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já mám thrillery jako nejoblíbenější žánr, ale i těm, kdo je běžně nečtou, je jednou za čas doporučuji. Najdou se mezi nimi skutečně zázraky :)

      Vymazat
  2. Gratuluji k pokoření cíle! A samozřejmě ke krásnému číslu, 9 přečtených knih to je paráda. Některé jsem také už četla (Nebezpečná laskavost, Dítě Stasi) a lákají mě Před pikolou za pikolou a Poslední paní Parrishová. Domino teď vydává jeden zajímavý kousek za druhým.
    Muminky jsem taky kdysi četla, je to už hooodně dávno, budu si muset někdy ty časy s nimi připomenout :-)
    Měj se moc hezky Kristýnko a ať se ti daří i v březnu (i když už je vlastně skoro konec, tak snad se ti dařilo :-))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuju Marcelko :) Poslední paní Parrishovou strašně doporučuju, za mě to je asi největší pecka od Domina z letošního jarního edičáku :) Měj se moc hezky! :)

      Vymazat
  3. Tak to je krásný počet knih, ale pro mne nesplnitelný.
    Z tvého výčtu mě láká Poslední paní Parrishová a Nebezpečná laskavost.
    Snad se Ti takhle hezky dařilo i v březnu. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Paní Parrishovou skutečně moc doporučuju, vynikající záležitost i pro ty, kdo thrillery úplně nemusí :)

      Vymazat
  4. tak to je paradni pocet... :-D jen tak dal ;-)

    OdpovědětVymazat
  5. Páni, kam se hrabe můj leden + únor. :D
    Shodu jsem našla tedy jen u Sběratele motýlů a ten odstaveček s krátkým stručným shrnutím si napsala velmi trefně. Je to hodně zvláštní kniha, která se nedá úplně jednoznačně zařadit.
    Z Tvých ostatních přečtených mě moc láká (už nějakou tu dobu) Před pikolou za pikolou, vím, že jsem na ní koukala, když měla vyjít, ale stále jsem se k ní ještě nedostala. :D Klasika, tak snad jednou... :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji :) Jsem ráda, že se shodneme, Sběratel je fakt hodně zvláštní kniha... A Před pikolou za pikolou bylo skvělé, hodně mě to překvapilo, takže do toho rozhodně jdi :)

      Vymazat
  6. Z knih jsem žádnou nečetla, ale v blízké době se chystám na Slepou mapu. Jinak devět knih je skvělé, závídím... já v poslední době vůbec nestíhám :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. U mě se to taky přelévá, někdy stíhám takhle pěkně, jindy vůbec :) A Slepou mapu vřele doporučuju, je nádherná. Měj se krásně! :)

      Vymazat
  7. Páni, to je hodně slušná hromádka :) Ráda bych se konečně vrhla na paní Morštajnovou, její Hana čeká už hodně dlouho. Jen nevím, jestli je na ni už vhodná doba, chtěla jsem si ji nechat na období klidu, ale nějak mám pocit, že by to pak nemuselo být nikdy. A věřím, že mě nadchne a následovat bude právě Slepá mapa.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Šári, jdi do ní, ona si ten pravý čas vlastně vytvoří tak nějak sama. Je to tak dokonalé čtení... Myslím, že z ní budeš nadšená.

      Vymazat
  8. Ty jo, ty jsi vážně dobrá, tolik knížek! ♥ Se svými čtyřmi se cítím tedy pěkně blbě. Ale určitě to v dubnu napravím. Mimo jiné bych si chtěla konečně přečíst právě Hanu. ^^ :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji! A na cítění blbě se vykašli, někdy toho člověk stihne hodně a někdy málo :) Budu ráda, když se k Haně dostaneš, zajímá mě, co na ni povíš :) Měj se moc hezky!

      Vymazat

Srdečně děkuji každému, kdo zde vyjádří svůj názor, zkušenost, či dojmy. Moc ráda si s Vámi o knížkách povídám a právě Vy čtenáři jste mou největší inspirací :)