Před prázdninami se nakladatelství Cosmopolis vytasilo s celou řadou nesmírně lákavých knížek nejrozmanitějších žánrů. Měla jsem to štěstí, že jsem si jich pár mohla vybrat k recenzi, a biografickému příběhu z druhé světové války jsem samozřejmě nemohla odolat, jelikož, jak už spousta z vás ví, podobnou literaturu vyhledávám.
Báře z nakladatelství Cosmopolis moc děkuji za možnost knihu Chlapec, který přežil pochod smrti recenzovat 💖
V roce 1981 sepsal Pavel Taussig pro svého staršího syna k jeho jedenáctým narozeninám svůj životopis. To proto, že i jemu bylo jedenáct, když se ocitl v Osvětimi. Poté přežil ještě tábory Mauthausen, Melk a Gunskirchen a pochod smrti. Při popisování zážitků použil jen své vlastní zápisky. Psal si deník a zážitky od zatčení přes koncentráky do osvobození tak, jak je měl v čerstvé paměti. S nikým se přitom o nich nebavil, psaním si krátil dlouhou chvíli v nemocnicích v Rakousku, kdy byl ještě přesvědčený, že ani jeden z rodičů válku nepřežil. Postupně pak Pavel Taussig text doplnil o poznámky, dokumenty vystavené v koncentračních táborech a těsně po osvobození i o přepis původního deníku, který psal od 4. května 1945 do 27. 7. 1945.
Nebudu to tu dlouze uvádět a rovnou začnu tím méně příjemným. Nehodlám lhát, přestože se mi nesmírně těžce kritizují skutečné příběhy lidí, kteří přežili války (proboha, kdo jsem, abych jejich vyprávění a jeho formu soudila?!), mám ke knize určité výhrady.
Ta největší výtka se týká obsahu. Tak nějak jsem očekávala, že se v knize setkám s vícero zážitky ze samotného pochodu, že bude čtení trochu syrovější a sugestivnější. Na druhou stranu se zpětně sama sobě divím, protože očekávat něco podobného od zápisků jedenáctiletého chlapce je prostě hloupost.
Vyprávění pro mě bylo místy trochu rozvláčné, pokud to tak mohu vůbec říci - jde přece o skutečné zážitky z války! Jako celek kniha obsahuje hodně povídání o věcech a událostech kolem války, o letech před a po ní. Původně jsem očekávala trochu silnější zaměření na válku samotnou, na druhou stranu ale musím velice ocenit zasazení všech zážitků a dojmů do širšího kontextu. Život prostě nebyl jen válka, jakkoliv zvláštně to zní, a tato kniha to skvěle vystihuje.
Vím, že v nakladatelství Cosmopolis jsou hodně pyšní na grafické provedení knihy, a já se jim vůbec nedivím. Myslím, že nebude nadnesené, když řeknu, že Chlapec, který přežil pochod smrti je podle mě zatím nejlépe graficky vyvedenou knížkou s válečnou tématikou, jaká se mi zatím dostala do ruky. Hned na úvod jsou čtenáři předloženy dvě mapy ilustrující válečné putování Pavla Taussiga, obsah knihy je pak doplněn dobovými dokumenty a fotografiemi. Ty v tomto případě rozhodně nejsou jen "líbivou vatou", pouhým ozvláštněním textu, ale skutečně nosnou součástí vyprávění. Jejich výběr je navíc precizní a jedinečný, zvláště mě zaujaly naskenované úřední dokumenty a samozřejmě celé stránky autorova deníku. Díky těm je celé vyprávění ještě hmatatelnější a reálnější, a je hrozně dobře, že se do knihy dostaly. Celkově proto grafické provedení knížky hodnotím jako jedno z nejoriginálnějších.
Přestože mám, jak jsem zmínila hned na začátku, ke knize pár drobných výtek, je asi jasně patrné, že jako celek se mi velice líbila a že vám ji vřele doporučím. Její originální zpracování povznáší už tak silné a zásadní téma na novou úroveň. Čtenářům, kteří téma druhé světové války, by kniha Chlapec, který přežil pochod smrti, rozhodně neměla chybět v knihovně. A pro ty, kdo s válečným žánrem třeba teprve začínají, je také rozhodně vhodným titulem do začátku, neboť historické události předkládá s ohromující lidskostí, pokorou a upřímností.
Knihu Chlapec, který přežil pochod smrti můžete koupit u nakladatelství Cosmopolis.
Název knihy: Chlapec, který přežil pochod smrti
Autor: Pavel Taussig
Rok vydání: 2018
Nakladatelství: Cosmopolis
Počet stran: 208
Jo, s těmihle příběhy je to těžké. Člověk čeká něco zlomového, děsivého, nepředstavitelného, čím hrůznější, tím čtivější. Jenže pro ty, co to zažili, musela být hrozná jen ta představa, ani nemuseli být přímo v Osvětimi, "stačil" Terezín... Je to děsivé.
OdpovědětVymazatNicméně tuhle knížku bych si moc ráda přečetla. :)