Mezi letními novinkami nakladatelství Cosmopolis se objevila i nová knížka Richarda Skláře, Morgenland. Pro mě kniha představovala první setkání s autorem, rozhodně však nebylo poslední. Přestože Morgenland rozhodně není žádná oddechovková jednohubka, jeho čtení jsem si nesmírně užila a patří k tomu nejlepšímu, co jsem v poslední době ze současné české literatury ozkoušela. V dnešní recenzi se vám pokusím shrnout všechno, co mě na knize bavilo, i to, co pro mě představovalo trochu zklamání.
Moc děkuji Báře z Cosmopolis za poskytnutí knížky Morgenland k recenzi.
„Nevěř všemu, co vidíš. I sůl může vypadat jako cukr.“ Nevinně vypadající telegram oživí vzpomínky na jednu letní studentskou brigádu před téměř třiceti lety. Odpověď na telegram způsobí zemětřesení nejen v samém srdci Evropy, ale odkryje také mnohem starší souvislosti, patřící k nejstřeženějším tajemstvím třetí říše. Průsečíkem všeho je prastará, až mystická oblast s původním názvem Morgenland… Rudolf Honig, veterán z první světové války, je prostý vesnický kovář ve vesnici Malá Morávka v Jeseníkách. Koncem druhé světové války i u něj doma dojde ke krveprolití, které zásadním způsobem zasáhne do zbytku jeho života. Je zajat, ale před postupující frontou se mu podaří i se svým věznitelem, důstojníkem SS, uniknout. Oba jsou ranění a několikrát přežijí svou smrt. Cesty osudu je vedou do přísně utajené továrny na území dnešního Polska, kde sídlí Vůdcova poslední naděje – zbraň odplaty. Konec války je zastihne na druhé straně Hrubého Jeseníku, nicméně pořád jako oko v hlavě střeží tajemství, svěřené jim nejzáhadnější ženou třetí říše. Ono tajemství v paralelním příběhu prosákne i do dnešních dní a protne se ve vzrušujícím závěru. Většina osob a událostí, vyskytujících se v příběhu, jsou výplodem autorovy fantazie. Ledaže…
Přiznávám to hned na úvod: Tohle asi bude moje nejzmatenější recenze vůbec. Budu se samozřejmě snažit, ale mám z knihy tolik různých dojmů a pocitů, že se mi to těžko předává naživo mým blízkým, natož prostřednictvím omezeného množství řádků zde na blogu. Na jednu stranu je totiž Morgenland naprosto boží kniha, která v mnohém předčila má původní očekávání a celkově mě mile překvapila, na druhé straně je v ní ale dost věcí a okamžiků, které jsou doslova přitažené za vlasy, a které mě proto až tak neoslovily. Na druhou stranu, tušila jsem, do čeho jdu, a nebyla jsem tedy nijak nepříjemně překvapena.
Příběh je v základu rozdělen do dvou dějových linek, jedna je zasazená do válečného období, druhá do současnosti. Nedokážu jednu vyzdvihnout nad druhou, obě jsou podle mě nápadité a skvěle napsané. Jejich střídání je časté, autor tak udržuje v příběhu příjemné napětí a nechává vyprávění zvolna, přesto v žádném případě příliš pomalu či zdlouhavě, gradovat. Závěr knihy je pak vysloveně grandiózní, zároveň mě ale bavilo to, jak všechny okamžiky a vztahy a události dokonale zapadly na své místo, jako poslední dílky puzzle. Vše bylo v mých očích logické a uvěřitelné.
Bohužel, významnou částí děje je i motiv velkého tajemství Třetí říše, které pro mě bylo trochu za hranicí. Jasně, kdo se o válku zajímá, zná různé povídačky a snad až mýty, které Hitlera a celkově druhou světovou válku obestírají, ale já jim nikdy zvlášť neholdovala a téma rozváděné v Morgenlandu mě příliš neoslovilo. Na druhou stranu, pro milovníky konspiračních teorií bude tato rovina příběhu asi celkem lákavá a bude je nejspíše bavit.
Musím také velice ocenit jistě vcelku zevrubnou historickou rešerši, která má za následek naprostou uvěřitelnost vyprávění a absenci velkých dějinných nesrovnalostí, kterých občas býváme v historických knihách svědky. Odmyslíte-li si tu konspirační část, samozřejmě :)
Ani s tvorbou postav nezůstává autor nijak pozadu, a hlavně nesourodá dvojice Rudolf Hönig a jeho věznitel, důstojník SS, je vylíčená bravurně. Jednotlivé charaktery jsou komplikované, mají složitou minulost, nejsou černobílé. Autor jim dopřává patřičný rozvoj a nenechává je ustrnout na jednom místě, v jedné morální škatulce.
Také z jazykové stránky Morgenlandu jsem nadšená, nadšená, stokrát nadšená. Richard Sklář mě svým přístupem k využití českého jazyka současného i minulého naprosto uchvátil. Do textu nenápadně zapojuje dialekty, cizí řeč, propojuje dřívější výrazy s těmi aktuálními… Celou knihu provází naprosto úžasná jazyková rozmanitost a pestrost, odzbrojující květnatost, která ale v žádném momentě nepůsobí strojeně či „frajersky“. Ne, Skláře nevede snaha ohromit čtenáře širokou slovní zásobou, Sklář prostřednictvím jazyka prokazuje obětavou službu knize a příběhu samotnému. Zkrátka ukazuje zcela mistrnou práci a právě výrazová květnatost je jednou z věcí, které mě silně přitahují k dalším autorovým knihám.
Jako celek knihu Morgenland vřele doporučuji dál. Komu? Milovníkům napínavých příběhů, fanouškům českých autorů, čtenářům fikce z období druhé světové války… Cílová skupina této knihy je opravdu rozmanitá. Já si její čtení neskutečně užila, a přestože jsem byla místy zmatená nebo skeptická, představovaly tyto pasáže zlomek knihy. Její naprostá většina je úžasná, ale je to jeden z těch titulů, které každý musí zažít na vlastní kůži, aby ji správně ocenil. Zkuste to taky!
Knihu Morgenland můžete koupit u nakladatelství Cosmopolis.
Název knihy: Morgenland
Autor: Richard Sklář
Rok vydání: 2018
Nakladatelství: Cosmopolis
Já mám vždycky velkou radost, když mě knížka dokáže uspokojit nejen po stránce dějové, ale taky jazykové. Z toho mívám kolikrát radost ještě větší. :D :)
OdpovědětVymazat