Stále narůstající kupa recenzních výtisků u mě přes léto vyvolala opravdu zběsilé čtenářské tempo, za které jsem moc ráda. Teď v září trochu opadlo, z mnoha důvodů, ale věřím, že se časem vše vrátí do normálu a že se na těch deset knížek měsíčně zase dostanu. Přesně tolik jsem jich totiž přečetla v červenci, a přijde mi to jako super počet.
Kolik knih přečtete za měsíc vy? A kolik byste přečíst chtěli? 😊
Prázdniny jsem zahájila skvělou, ba přímo úžasnou a podle mě zatím nejlepší knihou od Karin Slaughter. Pieces of Her byla thrillerem par excellence, přesně takhle si tenhle žánr představuju a tenhle kousek proto všem fanouškům napínavého čtení doporučuju. Za recenzní výtisk moc děkuji knihkupectví Oxford Bookshop!
Oproti tomu novinka nakladatelství Jota Život zn. Hygge je romantika jako vyšitá. Ale taková ta chytřejší, vtipnější, motivační... nikoliv plytká a bezduchá. Podle mě má v sobě tahle knížka úchvatnou atmosféru pohody a klidu a skvěle se hodí na delší podzimní večery s čajem, huňatou dekou a spoustou svíček.
S romantickou literaturou musím nakládat opatrně, přeci jen to není můj klasický žánr, takže jsem navázala čtením psychothrilleru Stíny nad zálivem. Autorka si mě ihned získala a už jsem si od ní pořídila i další knížku, protože Stíny jsou parádní studií jedné nešťastné události a jejích dopadů na životy dvou rodin.
Na můj vkus až moc dlouho jsem nečetla žádnou knihu s tématikou druhé světové války, a kdo mě zná, ten ví, jak moc tuto literaturu vyhledávám. Byla jsem proto moc ráda, že jsem dostala možnost přečíst si novinku od nakladatelství Cosmopolis Chlapec, který přežil pochod smrti. Kniha graficky naprosto boží, obsahově nesmírně silná. Pro ty z vás, které druhá světová válka zajímá, naprostá nutnost.
Na vlně nakladatelství Cosmopolis jsem pokračovala i nadále, a sice s jejich letní novinkou Normálně jiní. Pro fanoušky knih Hvězdy nám nepřály a Než jsem tě poznala je tenhle titul skoro povinnou četbou. Je to milý, něžný text o první velké lásce, která je vystavena příliš těžkým zkouškám. Ačkoliv jsem po dočtení nadšením poněkud šetřila, zpětně na knížku vzpomínám s velkou čtenářskou láskou.
Další kniha byla bohužel velkým zklamáním. Navždy od Mayi Sinay je šablonovitá romantika, není ani trošičku originální a je psána hodně jednoduchým, až takovým dětinským stylem. Pro jemné duše možná prima čtení, pro mě bohužel jeden z největším omylů letoška.
Naopak Dítě svobody mě dokázalo neuvěřitelně překvapit. Má očekávání nebyla vysoká, nicméně dostala jsem velmi svižný thriller s originálním námětem, působivými postavami a spoustou zajímavých témat jako jsou sekty či zločinecké klany. Pokud vám kniha zatím unikala, doporučuji po ní mrknout, mohla by vás zaujmout.
Morgenland bylo moje první setkání s českým autorem Richardem Sklářem. A proběhlo na jedničku. Kniha mě zaujala nejen po stránce děje a příběhu, ale především díky nesmírné jazykové síle textu. Ten je místy děsivý, místy smutný, místy vtipný... Má v sobě zkrátka to nejlepší, co do něj šlo vtisknout. Pokud vás čeští autoři baví, Richarda Skláře byste v žádném případě neměli vynechat.
Na Zoopisník Miroslava Bobka jsem se nesmírně těšila, ale kvalita knihy mě dokázala i přesto mile překvapit. A to podotýkám, že má očekávání rozhodně nebyla skromná. Zoopisník je plný chytrých, poučných, dojímavých i veselých textů, které jsou navíc doplněny o naprosto skvostné fotografie. Skutečně doporučuji všem bez výjimky, a také například jako dárek bude tahle kniha jednoduše skvělá.
Poslední červencová kniha, a sice Copycat od Alex Lake, byla, souzeno zpětně, pořádným thrillerovým průměrem. Během čtení mě sice bavila, ústřední myšlenka mi přišla zajímavá, ale zpětně mám problém dát dohromady děj, rozuzlení, a koneckonců i mé celkové dojmy z knihy. Takhle dobrý thriller na čtenáře určitě nepůsobí. Pro ty z vás, kdo tento žánr nečtou pravidelně, je Copycat prima volbou, pro častější konzumenty thrillerů ale bude spíše všední záležitostí, která mezi dalšími knihami snadno zapadne.
V červenci jsem přečetla asi 15 knížek, to bylo taky dost odchýlení od normálu. :D Teď v září to tak horké není, nějak jsem zatím neměla příliš mnoho času na čtení, ale věřím, že ještě něco do konce měsíce přečíst stihnu. Do konce roku mi ke splnění výzvy zbývá 19 knih. :)
OdpovědětVymazat